22. srpna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #237

Beruška!

A ještě jedna!
Dneska jsme byly s Evísem u paní zubařky. Evís měl tedy termín až někdy v září, ale včera mi přišla SMS, že máme dojít obě. No důvod byl, že jde paní zubařka na mateřskou, tak aby nás stihla prohlídnout obě. Máme to super a vše je zcela v harmonyji.

Nicméně se mi (mám pocit, že už podruhé), stala nepříjemná věc. Čekaly jsme v čekárně a přišla nějaká sestra, kterou vůbec neznám. Pozvala dovnitř jenom mě s tím, že mi budou dělat rentgen celé hlavy (jakože takové to kolem hlavy). Tak OK. Tak na mě nastrmačila takovou tu vestu ochrannou.

Pak mě postavila do toho rentgenu a řekla, kam si mám dát hlavu. Tak na ni čumím a ptám se, kdy dostanu ochranu i na krk. Ona na mě čumí a ptá se, jestli mám nemocnou štítnou žlázu. Tak na ni čumím a říkám, že to nemám, ale také ani nechci. Ona na mě čumí dál. Já taky čumím, nic nedělám, nemám v plánu pokračovat ve vyšetření, dokud nebude nákrčník. Po chvíli teda vidí, že nebudu dále spolupracovat, dokud nedostanu ten pitomý kryt na krk, takže se pomalu a s velkými pauzami ptá, jestli bych... tedy... chtěla... tu ochranu i na... ten krk. Vyhrknu, že samozřejmě! Jsem šťasten, že pochopila, jak se s Jasmínem pracuje, přestože jí nikdo nedal návod. Tak teda odešla vedle do ordinace, donesla to a narafičila to na mě.

Pak jsem vypadl ven a za chvíli jsme šly i s Evísem do ordinace. Zde jsem paní doktorce hned řekl, že už jsem stihl udělat ostudu u rentgenu, protože jsem vyžadoval, aby mi byl zakryt i krk, ale že to tedy asi není zvykem. Říkal jsem to velmi vesele, abych nevypadal jako zlá osoba. Navíc ta sestra stála vedle mě, najedou jak zmoklá slípka. Paní doktorka řekla, že to je ale z mé strany zcela v pořádku a že by se ten límec měl normálně dávat! A jaktože to sestra nedává! Chach.

No a pak jsem odhalil celý problém. Totiž když byl na křesle Evís, tak mu paní doktorka dělala jenom ten malý místní rentgen. A Evís dostal ochranu na krk. Prostě ten nákrčník je standardně v ordinaci a sestře se pro něj prostě jen nechce chodit. Jsem rozhořčen, proto vám to tady taky tak obšírně vykládám! No doufám, že jsem zachránil všechny ty štítné žlázy, které se tam půjdou ozářit po mě.

21. srpna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #236

Skartované lentilky.
Dneska jsem měl srandovní den. Ráno jsem si pěkně udělal snídani a byl jsem tam hrozně dlouho sám, protože 1/4 kanclu má dovolenou. No pak se začli trousit i ostatní. Pak jsem šel nahoru a koupil jsem müsli srdíčka a nasypal to na talířek spolu s mandlema, který mám v pytlíku bokem. Jedna mandle mi asi upadla, ale nebyl jsem schopen ji lokalizovat a hlavně nebyl slyšet žádný zvuk, takže to dobře dopadlo.

No pak jsem pracoval a měl hodně kávy. No pak jsem chtěl jít do posilky, ale ujel mi bus, jelikož jsem tak moc pracoval. Protože jsou prázdniny, tak jsem musel jet až asi za 15 minut nebo tak. No zvedl jsem se, že už jdu a Markét šla nahoru k automatu, takže jsme šly spolu. A já jí povídám, že mám sakra šutr v botě! A tak jsem ho vytřepal. Byl fakt úctyhodný. Obr. Nechápu, jak se tam dostal. No sehnu se a čumím, že to není šutr. Hodím to Markét do ruk přes celé schody. Markét to chytí. Je to mandle.

20. srpna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #235

Řekl jsem Evísovi, že když to vyfotím já, tak to bude hnusný. A Evís řekl, že hlavně kvůli tomu umatlanýmu sklu. A já jsem řekl, že to bude jako umělecký filtr. No posuďte sami.
Dneska jsem měl nedělní den. Byl jsem v posilce, kde jsem si to moc užil, přestože jim nejel net, takže nemohli použít moji multikartu. Nakonec si to tam nějak napsali na napírek a já jsem to podepsal, jakože jsem tam asi fakt byl nebo nevím. Jakože oni asi netuší, že se neumím podepsat a kdybych to měl udělat dvakrát, tak je to v loji, protože se neumím podepsat. Tím chci jako říct, že jsem to ani nemusel podepisovat. Zítra jim stejně nebudu schopen říct, jestli je to vůbec můj podpis.

Chodím se často podepisovat na recepci, když mi dojde balíček (což je furt). No a díky tomu vím, že se podepsat neumím. Pokaždé je to naprosto jiná škrtanina. Někdy jde moje jméno přečíst, jindy je to jen první písmeno a čára. Někdy je to jen první a poslední písmeno. Někdy je to dvojtý škrkan s interpunkcí. No děs. Jako na můj věk asi dost špatný. Ještěže máme kdyžtak takové ty grafognózáky, kteří by jistě poznali, že jsem ty všechny podpisy napodpisoval opravdu já.

No a jinak jsem si početl, navařil, nakoupil a umel kópelku. No klasika. A ještě jsem si poplkal s maminkou!

19. srpna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #234

Tohle je stará fotka. Myslím, že dokonce z pátku nebo tak, ale je na ní vprostřed kytka! Proto jsem to fotil.
Dneska jsem měl sobotu, takže jsem prostě odpočíval. Naspal jsem asi 13 hodin, což je moc super! A hodně jsem si četl. Jinak jsem vlastně v součtu nic nedělal.

18. srpna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #233

Z večerní procházky.
Dneska jsem popracoval, byl jsem v posilce, v Lídlu a na procházce.

Normálně v tom Lídlu mají zase takové ty vošíky (co jsou košíky a vozíky dohromady). A Evís je nemá rád, tak jsem to mohl vozit já. Obvykle totiž všude mají jen normální košíky a to zas nemám rád já, takže je může vozit Evís.

No ale ty vošíky jsou super! Buď to taháte za sebou nebo pěkně tlačíte před sebou. Uvnitř vošíku je pěkný mrdník, protože je vošík úzký a vysoký. Takže tam hrozně pěkně všechno naskládáte, protože první je po ruce pečivo, žejo. Super. Líbilo.

17. srpna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #232

Markét mi donesla ubrousky s platýsem! Prý je mi moc podobný. Taky si to myslím. Možná dokonce někdo kreslil mě a vyšel mu z toho platýs.
Dneska jsem měl docela fajn den, ve kterém jsem zkonzumoval moc moc kofeinu. Měl jsem super nápad, že jako k obvyklému množství kávy vypiju ještě energydrink. Sám se divím, že mi vlastně ani nebylo moc špatně. Jenom tak standardně. Myslím, že už si fest zvykám.

16. srpna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #231

Dneska jsem se nemohl rozhodnout, které jídlo chci, tak mi paní servírka donesla od každého polovinu. Musím říct, že to byl fakt originální oběd.
Dneska to bylo docela fajn. Hlavně teda ten oběd. Furt jsem totiž měnil objednávku a nemohl jsem se rozhodnout. Pak jsem se teda konečně rozhodl, ale paní servírka (ta čuprová, co neumí počítat stravenky) mi prostě radši donesla oboje (už vědí, že jsem dement a nebude mi vadit naprosto nesourodý pokrm). Win!

A taky jsem byl v posilce, kde jsem si to moc užil, protože tam skoro nikdo nebyl a asi se jim zas rozbila klima nebo tak něco. Prostě dobrý.