28. dubna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #121

Chlupolep. Markét to donesla včera do práce a od té doby si s tím furt žehlím gatě. Už jsem toho docela dost vypotřeboval, ale nějak si nemůžu pomoct. Dokonce jsem s tím ojezdil i židli. Je to super věc. Moje maminka to má taky doma, ale tam jsem tomu až tak moc nepodlehl. V práci je to těžké, když to mám v podstatě hned vedle nedominantní ruky.
Dneska byla v práci kopcová legrace. Patrně proto, že byl pátek. Teda u nás je vlastně pořád legrace, ale třeba dneska jsem se smál tak moc, až jsem regulérně plakal. Takže dobrý.

No a taky ráno hrozně pršelo. Vzal jsem si teda deštník a byl jsem na sebe moc pyšný a říkal jsem si, že to musím hned říct Evísovi. Jakože jsem tak moc schopnej.

Jenže pak jsem ho dal na nádraží do batohu, protože mi dost překážel. No a zapomněl jsem na něj a měl jsem ho tam celý den a večer v posilce jsem na něj přišel a došlo mi, že jsem jednak chodil jak manták v dešti jenom v kapci a druhak jsem si tím trochu pomáčel oblečení (to, které jsem měl v batohu). No takže jsem se nepochlubil. Ale zas je fakt, že ten deštník normálně v tom batohu uschnul a já ho tedy zas nenechal v práci, což jsem tak měl minulý půlrok. Takže jako dobrý.

27. dubna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #120

Tady je moje polífka. Pokud započtu i dopravu (poměrově), tak stála 70 korun. Ta minulá, co přišla asi na pade byla o moc lepší. Takže smutek. Ale i tak jsem byl moc spoko.

A tady jsem vytvořil škrabací obrázek, což je další z věcí, kterou mi Evís koupil, když nakupoval v tom hračkářství.
Dneska jsem měl dobrý den. Hrozně moc jsem popracoval, jsem z toho spoko. A pak se pro mě do práce stavil Evís, takže jsem nemusel šalinou a pěkně jsem se cestou koukal na kamiony.

26. dubna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #119

Tohle je super věc. Když to bílé potřete vodou, tak se to obarví. A až to uschne, tak je to zase bílé a můžete to udělat znova!
Dneska jsem měl takový normální den. Docela veselý byl, protože už mi nebylo tak moc divně. Ale furt mi je jemně divně, takže se znovu těším do postele.

No a furt nejsem kecací. Ale dojedl jsem platíčko pyridoxinu, takže už mám jenom jedno.

25. dubna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #118

Tak už jste viděli JAPO papírové kapesníky v krabici (JAPOsníčky), JAPO kamion a tady jsou JAPO kapesní papírové kapesníky (JAPOkasníčky).
Dneska jsem měl ne-moc-dobrý den, protože mi není moc dobře. Jakože nic mi není, ale jsem takový unavený. Svádím to na své hormony, protože když jste ženská, tak můžete. I když jste kamion, tak to taky můžete.

Ale jinak jsem měl fajn den. Evís byl v hračkářství a nakoupil mi tam horně moc věcí, ale ukážu vám je někdy jindy. Prvně si s nima jdu hrát.

24. dubna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #117

JAPO kamion. Tentokrát to nejsou kapesníčky, ale prostě JAPO-autíčko-kamion. JAPO je super.
Dneska jsem měl super den! Hlavně jsem včera zapomněl, že mám jít dneska na preventivku na gyndu. Ale telefon mi to oznámil, takže jsem tam šel.

No bylo to fakt dobrý. Samože na gyndu nikdo nechodí rád (narozdíl od zubaře), ale bylo to vlastně dobrý a pozitivní. Sice jsem tam 30 minut čuměl, ale stálo to za to, protože tam byla nějaká důchodkyně, co se hrozně rozčilovala, že čeká už 20 minut. Byl jsem moc spoko, protože jsem šel ještě před ní, hihihi. Ona už se samože rvala do dveří přede mnou, ale smolík.

No a hlavně byla paní doktorka moc spoko z mých zdravotních pokroků. No jsem na sebe hrozně hrdej, protože aby to nebylo trapné (jakože když vám vyšetřuje prsa a pak když vám vyšetřuje pohlavní orgány), tak se paní doktorka snaží dělat smalltalk. Já jsem v tom byl vždycky naprosto příšerný, takže mluva se mnou byla o moc trapnější, než kdyby mě vyšetřovala a všichni mlčeli (teda všechny mlčely, protože i sestřička je holka). No ale dneska jsem naprosto plynule mluvil o té velikonoční dovolené a ještě jsem byl docela vtipný. Nejasmínovsky vtipný, takže to nebylo awkward. Fakt dobrý, musím se pochválit.

Ale. Prostě uvnitř ordinace je převlíkací kabinka. Po dovyšetření poprsí jsem byl vyzván, abych se šel do kabinky nachystat. Tak jsem tam zaplul, zatáhl jsem závěs, sedl si na židli a začal si zouvat boty. Sám sebe jsem se zeptal, proč jsem se sakra schoval za plentu, abych si sundal boty. Netušil jsem. Pak jsem si sundal kalhoty a boxerky a vylezl jsem ven. Furt jsem přemýšlel nad tou šarádou se závěsem. No na křesle jsem teda mlel o sněhu na sjezdovkách, ale uvnitř jsem dumal nad tím, že je to prostě hloupé, zatáhnout závěs, sundat boty a gatě a pak stejně vylízt ven. Jako co jsem tím schoval? Stejně je všechno vidět.

Tak jsem se rozhodl, že to při zpětném oblékání neudělám a prostě jsem si jenom natáh spodky, gatě a zašněroval si boty bez plenty. Přišlo mi to o dost míň blbé. No paní doktorka se mezi tím dívala do mé zdravotní karty a zjistila, že jsem byl i na preventivní prohlídce. Tak říkám, že jsem tam ještě nebyl. A ona že to ne, ale že vidí v počítači výsledky. A prej všechno dobrý. Moje játro (to fakt řekla!) i ledviny jsou v pořádku.

Byl jsem moc spoko. Ona taky a že prej si mám vzít čokoládu, když jsem takový šikovný a všude na ty prohlídky chodím. Měla totiž na stole mističku s čokoládkama. Tak jsem si hned jednu vzal. Bílou! No a tak že už je to všechno a mám jít. Tak jsem jim popřál hezký den a vypadl jsem. A cestou zpět do práce jsem si vzpomněl, že si nikdo z nás nevzpomněl, že jsem zapomněl uhradit to plastové zrcadlo. No co už.

23. dubna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #116

S Evísem na kafi.

Duha!

Vejce.
Dneska jsem měl fajn den. Ráno jsem si zaposilkoval a pak jsme jely na nákupy! Prvně teda na kafe.

A pak se mi stala super věc! Nakoupil jsem si nové spodní prádlo! Totiž moje spoďáry již měly něco za sebou. Hlavní problém byl, že ten typ, který jsem nosil, přestali vyrábět, takže jsem neměl čím obnovovat spoďárový park. No a dneska jsem to vyřešil. Nalezl jsem totiž pasující boxerky, takže jsem si jich několik nakoupil. Počkám, až v tom šopu dostanou nové zboží a nakoupím si ještě další, abych měl hodně barevných variací. Zatím mám dvoje vojákové, nějaké černé, šedé a cosi s cool potiskem a svítivou oranžovou gumou. Chlapi maj prostě cool spodní prádlo.

No a hlavně jsem si řekl, že to tady můžu takto bez obalu povykládat, protože to stejně všichni uvidí, jelikož mi moje spodní prádlo ze všech gatí furt leze. Je hrozně zajímavé, že Markét je na to už tak zvyklá, že ji ani nenapadne mě na to upozornit, když jsme někde mezi lidma. Prostě normálka. No co už. Ale prostě jsem hrozně spoko, že mám pasující prádlo. Viděl jsem nějakou televizní reklamu a tam nějaká paní říkala, že je to prostě základ všeho.

22. dubna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #115

Večerní stolňohraní.
Dneska jsem měl celkem odpočívací den. Poté, co jsem se vrátil z posilky jsem další 3 hodiny střídavě četl a pospával, takže jsem moc spoko.

A večer jsme s Evísem hrály stolní hru, kterou jsme si trochu upravily, abych i já měl šanci. Super na tom je, že celkem hra obsahuje 150 bodů. Na konci jsem měl 75 a Evís taky. Prostě dobrý.