26. března 2017

Každodenní fotokrám podruhé #88

Si s Evísem čtem na lavičce. Obě jsme dnes dočetly knihu!
Dneska mi už bylo úplně dobře, takže jsem šel samože do posilky. Moc jsem si to tam užil. A taky tam hlavně nikdo nebyl. Prostě parádička.

No měly jsme jít s Evísem na oběd s paní zubařkou, ale bohužel jí bylo zle ještě před obědem, takže z toho sešlo. Pizza teda byla doma.

Jelikož bylo hezky, tak jsem vyrazily na procházku po Sluníčku. To bylo moc super. A pak parkové čtení. Taky na Sluníčku. Já jsem teda moc nečetl, páč jsem pak telefonoval s maminkou, ale i tak. Už je prostě hezky.

25. března 2017

Každodenní fotokrám podruhé #87

Jsem borec.
Včera večer mě bolel močový měchýř, když jsem došlápl pravou nohou. Možná to tedy vlastně ani nebyl měchýř, ale něco nataženého. Prostě něco ve spodní části těla. Vepředu. Dneska mi ráno nebylo moc dobře. Už mě teda nic nebolelo, ale nějaké divné to bylo.

Naočkován televizí jsem se rozhodl, že potřebuji volně prodejný lék na problémy s močením, byť jsem čůral úplně normálně. Ale seděl jsem venku na lavičce pod stromem a byla mi zima, takže jsem se dyjagnostikoval jako zachlazený. No tak jsme jely do lékárny, abych si tu srandu koupil.

Když jsme vlezly do Avionu, tak jsem uviděl DMko a řekl jsem, že prvně tam, protože potřebuju krém na hubu. Ten můj mi došel a mám strašnou pleť, když ji nekrmím. Ne jako strašnou, ale takovou osuchanou a nejsem kosmeticky moc zdatný, takže prostě krém potřebuju, maminka to říkala. Tak jsme tam vlezly. Já měl takovej hrozně čupr krém, ale byl z Avonu, kde ho už asi rok a půl nevyráběj (ale já měl doma zásobu, žejo). No tak jsme začaly hledat něco vhodného.

Já jsem se do toho hrozně ponořil, takže jsem nevnímal okolí. Najednou ke mě přihopsl Evís a tvářil se hrozně divně. Až vyděšeně. Myslel jsem si, že na něj byl někdo u nějakýho regálu hnusnej a chtěl jsem mu jít dát do rypáku, ale Evís pípnul, že támhle je paní Koukalová. Jsem hned nevěděl, kdo to je a myslel jsem si, že je to nějaká další šáhlá baba od nás z baráku. Z toho jsem si odvodil, že nás nesmí vidět, aby nás neotravovala debilníma sousedskýma dotazama (Co tu děláme? A co že jsme oblečený takhle? A jak se má ten a ten? A jestli jsme neviděly toho a toho? A kdy budeme dělat to a to? A kam jedeme na dovolenou? A co máme dneska k obědu? A ona nás včera viděla, jak jsme šly s odpadkama!). Proto jsem se tělem skryl hlouběji za regál a přitom natahoval krk vedle do uličky.

To ale neodpovídalo Evísovu výrazu. Evís asi pobral, že jako můj výraz taky neodpovídá situaci a řekl mi, že to je přece ta biatlonová paní! Čuměl jsem dál. Napadl mě Nortúk, ten lyžař nějaký, co je v cíli velký předbíhač. Gábina! Ahá! Cajk. Tak jsem Evísovi řekl, že za ní půjdu a řeknu jí, že ji máme s Evísem rádi a že je dvě spolu vyfotím. Evís prvně brblal něco o svých vlasech a pak se schoval za regál s těma krémama. No nedopadlo to, Evíse jsem fakt neukecal. No a skončil jsem s podkladovým krémem pod mejkap, aniž bych si toho byl vědom. Prostě jsme tam asi nakonec vzaly nějakou náhodnou pixlu.

Tedy neumíme potkávat celebrity. Ale zas je to dobrý, že jsme paní Koukalovou neotravovaly. Takže jí jako fandíme pořád dál, jenom jsme jí to nešly povykládat (Co tu děláte? A proč nemáte oblečené svoje růžové botičky? A víte, že jste někdy v televizi? A víte, že někdy u toho máte na nohách takový jako lyže? A víte, že někdy jezdíte i štafetu?).

No jo.

24. března 2017

Každodenní fotokrám podruhé #86

Pan ředitel našel tuto kytičku. A taky šachu. A já jsem našel náplast.
Dneska byl zas hrozně náročný den a já jsem rád, že už je pátek, protože si můžu číst knihu. Čtu super knihu, už jsem v polovině.

Sice jsem měl na dnešek uvařený oběd, ale potřeboval jsem se projít. Pan ředitel oběd neměl a tak jsme šli do Rebia. Cestou zpět jsme to brali tam přes ty travnaté pláně. Už tam kvetou kytky! Jech!

23. března 2017

Každodenní fotokrám podruhé #85

Skoro 6 ráno!
Dneska jsem měl pracovně hrozně náročný den a moc jsem si přál, aby byla Mraketa dneska v práci. Ale co už, musel jsem to zvládnout.

No a dočetl jsem knihu a začal jsem po delší době dedektivku, tak si to chci jít užít do pelecha.

22. března 2017

Každodenní fotokrám podruhé #84

Pečlivě je krmím, takže už jich je tam zase hromada.
Dneska jsem měl taky moc fajn den! Fest jsem popracoval a pak jsem šel do posilky. Tam mi to teda až tak moc nešlo, ale to nevadí. Vkládám naděje do víkendů, ráno je to prostě o moc lepší.

Oběd jsem měl teda svůj, ale pak jsem se přidal k části kanclíku a šli jsme na gyros (nebo já vlastně ani nevím, co to bylo). Ale bylo to super, protože jsem se prošel a byl jsem venku, když bylo ještě hodně světla. Teď už je to s tím světlem lepší, je ho docela dost. Dokonce už ho je hodně v době, kdy dolezu do práce. Takže dobrý.

Zatím to bez kabátu funguje perfektně. Sice je mi trochu chladno, ale co se dá dělat. Už je jaro. Taky se těším, jak to bude s tou změnou času. Vůbec si nepamatuju, kam se to jako sune a jestli bude víc nebo míň světla a kdy ho bude víc a kdy míň. Každý rok je to překvápko. Dokonce dvakrát. Ještěže to za mě všechno vyřeší ta chytrá zařízení. Prostě dobrý.

Jo a opět jsem neměl ani jedno kafe. Už jen týden do prohlídky. A pak nějakou dobu, než si mě objedná na krev. To už musím dát.

21. března 2017

Každodenní fotokrám podruhé #83

Tady jedna z procházky. Jsem z toho docela odvařenej, konečně jsem se dostal ven, dokud bylo světlo.

A tohle je můj oblíbenej domek. Mají tam hrušky. A hlavně je ten domek moc krásnej.
Dneska jsem měl taky fajn den. Opět jsem to vydržel a neměl jsem ani jedno kafe. Bylo to o něco snazší. Už vydržet jen týden a něco. A už zase můžu hovadovat. Aspoň teda doufám, že mi jako paní doktorka nenajde nějakou hnusnou nemoc, která zase zakazuje pít kafe. Myslel jsem, že to dneska už poruším, ale nakonec jsem si udělal jedno kafe, které jsem zbytek dne čichal.

Jinak cajk, Šel jsem dnes do práce jen v mikině a kabát už jsem dal do skříně. A dobrý.

20. března 2017

Každodenní fotokrám podruhé #82

Znovuobjevený kamarád!
Dneska jsem měl moc super den. Takový hodně pracovní, to mám rád. A taky jsem si to užil v posilce. Lidi nějak přestali chodit v pondělí, takže super. Pravda je, že už se docela těším na zítra, protože si konečně odpočnu. Ale víc se jako těším na středu, no.

Dneska jsem taky neměl ani jedno kafe. A ani jsem si jednou nefrkl kofein. Takže jsem zůstal jen u čaje. Doufám, že mi to vydrží. K doktorce jdu 29. Aspoň myslím. A to mi stejně nebude brát krev a jen mě na ni objedná. Každopádně to bude (pokud to vydržím) pak moc super, protože budu super dekofeinnutý, takže na mě bude mít zase kouzelné účinky.

Ještě něco jsem chtěl, ale povedlo se mi to moudře zapomenout.

Jo! Dneska je první jarní den. Já jsem to ráno nevěděl (zjistil jsem to, až jsem v práci otočil kandelář) a tak jsem šel jako mamrd v kabátě. Prostě trapas. Zítra už jdu jenom v mikině.