30. března 2009

Jak se dělá koberec, pračka ví a pojistky.

"Mohl to být kterýkoliv z nás, ale jsem to JÁ JÁ JÁ!"

Tentokráte bude mít moje nekonečná a dokonalá moudrá moudrost velmi praktické zaměření, jelikož bude pojednávat o úpravách interiérů.

Minulost:
Napadlo mě, že už se mi můj brloh nelíbí a chci to tady jinak. A jelikož je moje maminka velmi aktivní a milá dáma, tak mi s přestavbou pomohla (celou ji naplánovala a tak dále, já jsem prostě jen seděla a říkala "tak jo"). Nyní mám nebrloh a je dokonalý. Jen mu chyběl koberec, který jsme šly dnes koupit...

Přítomnost minulá a prožitky:
Koberce se v našem malém městě dají koupit jen asi na čtyřech místech:

1. - Koberec chceme 2x2,35 metrů. Chceme tedy koberec s pevnou šířkou 2 metry, ze ktrého chceme uřezat 235 centimetrů. Paní v obchodě vypadá jako uslintaný bezdomovec a najednou ji napadne, že kdybysme chtěli třeba 2x3 metry (nebo 2x4 metry), mohli bychom si koupit koberec o dané šířce 3 metry a 2 metry si nechat naměřit a odřezat. Tento nápad ji tak fascinuje, že nás nenechá vybrat, pořád kolem nás skáče a křičí na nás tu blbost, co dokázala sama vymyslet. Tak jí ukážu palec nahoru a řeknu jí, že je opravdu matematik a odcházíme pryč, přičemž tu uřvanou, nepříjemnou a otravnou paní necháváme v naprostém úžasu.

2. - Mají zavřeno.

3. - Zde se nachází velmi krásný, ale na moje poměry velmi drahý koberec, který je nekonečně chlupatý a příjemný. Takže ho tam necháváme a jdeme dále.

4. - Koberce mají, ale samé nijaké a vzoraté.

Když tak jdeme po tom městě, zastavujeme se v elektře, kde mi kupujeme DVD přehrávač, železné věci na stěnu, na které se přidělá ta kolosální televize, co je v obyváku a taky novou záclonu. V obchodě se záclonami děláme ostudu a vybíráme potah na postel. Otravujeme tam s tím a pak se shodneme, že ani jeden, protože by se nehodily ke koberci, který nemáme a nevíme tedy, jak vypadá. A tak odcházíme.

Cestou zpět vidíme, že obchod číslo 2.otevřeno. Tak tam jdeme a zajímáme se o chlupaté koberce. Mají, ale daleko peněznáročnější něž v obchodě 3. a proto jdeme pryč. Před obchodem mě napadne, že ten drahý koberec stejně nechci a tak se tam vracíme a hledáme nějaký levný. Nakonec najdeme (šířka 2 metry) a necháme si odměřit 235 centimetrů. Pak jdeme domů, kde odložíme dostavadní nákup a jdeme si zpět pro koberec.

Doma ho rozložíme na místo určení a zjišťujeme, že je to celkem pravidelný rovnoběžník. Zkrátka takový ten rozsednutý obdélník. Nedá se to použít, odstřižené konce jsou okousané jako od dítka z mateřské školky. Nestačíme se divit a koberec neseme zpět a chceme za něj peníze.

Paní kobercoprodavačka se ani nediví, vypadá to, že o tom věděla a tak se necuká a nadává na firmu, co jí koberce dodává. Že to ale byla ona, kdo NEJMÉNĚ tu jednu stranu úplně domršil, je jedno...

Přítomnost:
Voláme pánovi z obchodu číslo 3. a objedáváme ten drahý koberec...



Pračka je koberec!

Poslední dny nám něco jak-tak-pro-nic-za-nic a utajeně vyhazuje pojistky. Podezření padlo na moji mlátičku (Stroj na zmrzlinu nebo prostě stolní počítač), kterou jsem ale očistila a obhájila, že ona to teda nedělá. Po krátké úvaze nás napadlo, že je to pračka. Popis mé maminky je v prvním odstavci a tak jsme prostě dneska koupily pračku novou (jelikož ta stará asi vyhazuje pojistky, tak si to pojistíme koupí nového stroje).

Zajímavé ale je, že poté, co jsme přišly domů, nešla stará pračka ani zapnout - a když se čudlík zmáčkl, pouze vyhodil pojistky. Takže už to není pračka, ale úplně nová věc! Je to STROJ NA VYHAZOVÁNÍ POJISTEK!

Žádné komentáře:

Okomentovat