25. května 2009

O dopravních prostředcích - negativní negativnost

Možná vás napadlo, že se velmi často věnuji tématu dopravních prostředků a dnes tomu bude nejinak!

Jelikož je ponděl (jel jsem do školy), byl Frousák ráno plný cizích lidí (čistě pro úplnost: já lidi nemám rád - cizí lidi nemám rád. Lidi co znám mám rád). Byl plný, takže jsem si nemohl sednout na SVOJE místo, kde jsem zvyklý sedět a musel jsem se spokojit s místem kdesi vepředu a na jiné straně než sedávám. Přisedl si ke mě nějaký mladík (to mi nevadilo, každý si chce sednout), ale začalo to být otravné ve chvíli, kdy začal usínat, klátit se na mě a divně chrápat. Ale naštěstí se probudil a posadil se normálně.
Pán za mnou (ano, PŘÍMO za mnou) takové štěstí ale neměl a chrápal mi za hlavou. Nechutné. Posledním nechutným pasažérem byl nějaký člověk (asi muž), který hlasitě chrchlal a smrkal na celý Frousák. Já chápu, že lidé potřebují smrkat, ale chce to jistou dávku taktu, když jsem v okolí já, jelikož slyšet hleny není príma. (=> musím si koupit baterie do MPtrojice)

Pak jsem se musel zamyslet nad tím, že musím asi vypadat nafoukaně. Ale co se dá dělat, když na mě křivočepičatý mladík (či snad jakýkoliv jiný), kterého neznám, zařve "čau!" Nelze než nereagovat. Nechápu ten názor, že si "mladí tykají." Posledním otravným člověkem dne je nějaký kluk, co mi vykládal, že EMO chodí v černé a růžové. Opět jsem si ho ani nevšimla. Nechápu, proč na mě cizí lidé mluví s takovýmito trapnými úmysly (aniž by slušně pozdravili).

A teď zlatý hřeb dne: viděla jsem Margotkovou Šalinu! Což podle knihy "Věštění z frousáků" (kterou se chystám napsat spolu s Velkým Citoslovečným Slovníkem Malé Jesisem) znamená něco pozitivního. Nelze prozradit co, jelikož by si knihu pak nikdo nechtěl koupit!

NEJ věc dne: Dupeták, který mě doslova oňuchával, jelikož jsem měla to štěstí, že jsem ho našla v řadě aut u fildy a procházela jsem mu před očičky.

Žádné komentáře:

Okomentovat