22. ledna 2010

Recept na ňaminu + nová rubrika!

Nová rubrika bude pojednávat o receptech, které Jesisem sama vaří. Z toho jasně plyne, že se nutně bude jednat o věci levné a snadno připravitelné.

Jak známo široké veřejnosti, Jesisem nerada maso a když už, tak kuřecí. A proto mám nedostatek bílkovin (a vůbec všeho - jak tvrdí moje maminka). Vymyslel jsem tedy, že začnu jíst SÓJU! To je vám takový pytlíček s kostičkami (nebo jinými tvary), co stojí kolem desetikeruny!

Kdysi dávno jsem sóju jedl a pamatuji si, že mi katastrofálně ostudně nechutnala a proto jsem vymyslel vlastní recept, který jakémukoliv nechutnání zamezí - takže nemusíte ani trpět obavou, že vám nebude chutnat!

RECEPT: JESISEMINA SÓJOVÁ ŇAMINA

Ingredyjence: pytlík sóji, hrnec nějaký, voda, sůl, pálivá paprika, chili paprika, pepř

Jak na to: Vezmeme hrnec nějaký a nalijeme do něj vhodné množství vody. Na dvě hrsti sójáckých kostek asi půl litru. Do vody dáme solidně soli a celé to postavíme (hrnec - vodu - sůl) na šporák a přivedeme k varu. Pak tam frcneme ty kosky sóji a přichází to hlavní - okuřenit to.

Prvně vezmeme hrst pálivé papriky a hodíme ji do hrnce. Poté vezmeme hrst pepře a hodíme ji do hrnce. Poté vezmeme hrst čili papriky a hodíme ji do hrnce. Voda v hrnci již není průzračná, ale tmavorudá, asi jako nějaká omáčka. Necháme to tak 20 minut vařit, semtam promícháme, jelikož se nám koření usazuje na povrchu, tak aby se hezky proplavalo.

Po 20-ti minutách ňaminu proženeme takovým tím sýtkem kuchyňským. Vidíme, že má šedorudou barvu a je obalena kořením. Takto upravenou dobrotu nasypeme na předem připravený talíř se zeleninou.

Je to velmi velmi dobré. Luxusní bašta za pár kerun, vhodná pro všechny kromě pacientů na pooperačním.

8. ledna 2010

Návod: Jak si koupit kartáč na vlasy

Již jsem sem dlouho nedal žádnou radu a tak jsem se rozhodl, že to napravím. Tentokráte bude moje rada nesrandovní a použitelná, takže se nebudete smát, ale plakat štěstím.

Česat si vlasy většina lidu potřebuje. A pokud jste jako já, máte na polici v koupelně hřeben za 9,-, který semtam umejete starým zubním kartáčkem poté, co hřeben začne měnit barvu. Jednoho dne vás pak napadne, že jistě existují lepší věci pro česání a začnete pátrat (pokud vás to nenapadne, zrovna jste si to teď přečetli).

Tedy chtěl jsem vywolframovatalpha si to, ale jelikož mi WA jednou řekl, že mě má rád, nechtěla jsem ho otravovat. Proto jsem si to jen vygooglil. No a na co jsem nepřišel!

Co tedy ke kráse vlasů potřebujete - celodřevěný kartáč s kančími štětinami. Jesisem se tedy rozhodla, že si tuto úžasnost koupí. Proto vyrazila do Vaňkule, aby si tento vynález převratný koupila jen proto, že na netu lidi tvrdí, jak super věc to je.

Naklusl jsem do Profimedu, což je momentálně asi jediný obchod, který mám ve Vaňkuli rád. Koupil jsem si tam prvně dva barevné zubní kartáčky (jelikož jsou hezky barevné) a pak jsem se zeptal na ten kartáč. Poučen z diskuze na webu jsem věděl, že si musím koupit ten, jehož štětiny jsou zasazeny ve dřevě a ne v gumě. To jsem také řekl paní prodávající. Měla takové dva. Jeden velký a jeden malý. Malý byl na můj vkus moc malý a tak jsem se optal, kolikže koštuje ten velký a záhy poté jsem si koupil ten malý.

Dostal jsem zdarma další kartáček na zuby a dva bombóny, které byly růžové a vypadaly jako antibiotika. To jsou věci!

Jinak si mohl pravidelný nákukník všimnout, že neustále hrkám s dyzajnem. Toto bude pokračovat i nadále, takže se neděste, nebude to takto nedodělané stále...

2. ledna 2010

Zelená stébla
Probodávají bělost
Padlého sněhu
Pod dřevěným zábradlím
Starého domu bez skel