15. ledna 2011

Bez peněz do knihovny nelez!

Dnešní geniální rada bude zase začínat starým dobrým "Kdo-mě-zná-ví!":

Kdo mě tedy zná, tak ví, že jsem chuďas. Chudý chudík. Už jsem tady o tom několikrát psal, jelikož se tím nijak netajím. No ale k věci.

Prostě se mi stalo, že jsem včera dojel z Brna Domů. Jak to tak bývá, v Brně jsem ustudoval všechny peníze, co jsem měl v peněžence. Kromě dvou dvacetikerun a nějakých malých stříbrných kulatých placiček, jejichž sečtená hodnota nevydala za jednu bronzovou šmudlu.

No a teda už k historce: prostě jsem si to dneska naklusl do knihovny. Vrátil jsem knihy, nabral jsem si nové a štráduju si to k pultu. Paní knihovnice vybafne: "Bude to devadesátkorun". Já koukám jako Jesisem, když se kouká víc jako blbec, než je obvyklé. Pak mě napadne, že jsem byl vkusně hodný čtenář a nemám žádné ty nevracecí pokutice, protože pokud nějaká hrozí, vyšle se do knihovny tatínek!

"Ale né pokuta, haha, poplatek za leden přeci! Jste ještě student, že?" Povídám nožeano, nožejsem! Přeci proto sakryš nemám v peněžence ani těch devadetátkorun! Tak mě napadlo, že si jako zkusím vymyslet nějaký blábol vtipný o tom, proč jako nemám peníze. Ale nakonec jsem řekl, že si odskočím do bankomatu a pak se vrátím uhradit obnos. A tak jsem taky udělal. Prostě:

Bez peněz do knihovny nelez!

8. ledna 2011

Když není klíček...

Přišel jsem na to, že můj blog čtou hlavně (no, možná né hlavně, ale docela často) lidé, kteří mě reálně znají. Prostě se se mnou baví i offline. Vědí, jak vypadám a tak prostě. Tím nechci říct, že by to bylo špatně nebo dobře. Prostě to tak je.

Ale primárně jsem to takhle vůbec nechtěl. Chtěl jsem mít děsně anonymní blog. No a asi z toho důvodu, jsem o něm všem a všude vykládal, furt postoval všude odkazy, dával na něj linky do různých profilů a tak. Aby to prostě bylo hodně anonymní a nikdo mě nikdy nepoznal.

Ale o tom jsem původně vůbec psát nechtěl. Já mám totiž takový problém. A to ten, že nemám klíče od prádelny, jelikož je má nějaký pan XY. Musím čekat a tak si jdu jednosměrně popovídat s Vámi, čtenáři Zlikatosti. Fór je v tom, že každý na blogu píše o něčem. Prostě si plácne nějaké téma, které ho zaujalo a všem o tom povykládá. Já ne. Já jsem Vám udělal děsně vtipný strip nebo jak se to jmenuje. Snad se pochechtáte.