19. února 2011

Jak na bowling!

Tak dneska se mi stala taková věc. Tedy ona se nestala vlastně dnes a když budete tento článek číst, tak se nestala včera.

Obvyklý začátek ponechám - kdo mě zná, ví:

Kdo mě zná, ví, že jsem nikdy bowling nehrál. Byla to opravdu elementární chyba! Nikdy by mě nenapadlo, že existuje sport (je to sport, že?), který někdo nadyzajnoval přímo pro mě! Až na jednu maličkost tedy. Ale popořádku:

Já se nových věcí hrozně bojím. Já si vlastně ani moc nepamatuju, že bych někdy pronesl, že bych CHTĚL jít hrát bowling. Něco takového bych já nikdy neřekl, protože jsem to nikdy nedělal. Nikdy nechci dělat nové věci, protože se jich bojím. Patrně jsem tedy buď mlčel nebo jsem neaktivně přikyvoval. Tedy to moje já, co chce sbírat zkušenosti a učit se. To já přikyvovalo. To druhé se bálo a tak neudělalo nic. No a tak jsem se dostal k tomu, že jsem si dneska zahrál bowling.

Asi 2 dny předem jsem se začal bát a vůbec jsem tam nechtěl. Ale umenšil jsem to a pořád jsem ten strach přesouval na dobu, až bude vhodný. No a celý ten vtip je v tom, že na něj vůbec nedošlo

PODROBNÁ PRAVIDLA aneb JAK SE HRAJE BOWLING:

Celá ta hra spočívá v tom, že si vezmete NESKUTEČNĚ ROZTOMILOU koukavou kouli a tu se pokusíte nasměrovat směrem na kuželky, které jsou docela daleko. Prostě se snažíte tou koulí jako drcnout do těch kuželek, aby si lehly. A když si lehnou, tak je to dobře. Kdy si nelehnou, tak je to taky dobře. Když skončí koule ve žlábku, tak je to taky dobře. Prostě v tom sportu není nic, co by se dalo dokazit. Jednoduše vložíte do koule tolik prstů, kolik má koule děr a pak se ji pokusíte pustit na dráhu tak, aby utíkala co nejdále směrem ke kuželkám. Zatím nemám moc jasno v tom, jak se to dělá. Zkoušel jsem to okoukat u ostatních hráčů, ale ještě se mi nepodařilo převést tyto nakoukané znalosti do praxe. Jediná věc, kterou nesmíte udělat, je, že položíte všechny kuželky na jeden kutul. A to proto, že pak koulíte v daném kole za trest jen jednou, což je samozřejmě škoda, jelikož si zahrajete daleko méně.

Nezranil jsem se. Všechno kolem je roztomilé. Koule se furt koukají. Je tam děsná spousta věcí na zkoumání. Nemůžete na tom nic pokazit. Má to jednu nevýhodu. Ty koukavé koule jsou děsně těžké! Udělal jsem kruciální chybu v tom, že jsem si na začátek vzal kouli růžovou. Později se přišlo na to, že angreštová je lehčí a měl bych tedy hrát s ní. Ale angreštové koule prostě pořád padají do žlábku. Takže musíte hrát vždy s růžovou. Je to asi takové pravidlo, na které musí každý nováček přijít!