8. července 2013

Každodenní klidodárnost #191

Dneska jsem měl takový normální den. Stalo se mi sice docela dost klidodárností, ale už jsem tu o nich pojednával dříve a tak by to neplatilo. Sice jsem se náhodem dozvěděl, jak vypadá pínijová barva, ale nakonec jsem slavil ještě klidodárnější úspěch.

A to byl večerní nákup v Bille. Oni tam maj totiž jen do 22 a tak tam večer před zavíračkou skoro nikdo nebyl. Proto to bylo vysoce pohodlné. Byl to takový ten krleš nákup. To jakože se rozhodne a okamžitě se jede, protože zavíračka. Zvládl jsem udělat velmi rychlé odívání, při kterém jsem udělal jednu piruetu a nezapomněl si doma ňadra.

No a při cestě zpátky z té Bille jsem se solidně vysypal ven z auta (tím chci říct, že jsem prostě normálně vystoupil). A proti mě šel nějaký přiopitý starý chlap, co canil něco o tom, že je hrozně opilý. Já nesnáším opilé lidi. Vlastně k nim mám neskutečný odpor. A tenhle nacamranec nebyl výjimka. A tak jsem rychle odcházel pryč. Ale samože to nešlo tak rychle, protože se ten opilec začal motat kolem auta. Tak jsem se schoval za keř a sledoval, co se jako bude dít.

Opilec zašel ke dveřím u domu, proti kterému kára parkuje. Protože se do těch dveří divně nahl, vypadal, že chce zvracet. A tak jsem to taky řekl: "hele Evíz, ten chlap tam chce lidem, co tam bydlijó, nablét!" a Evís řekl: "ale ne, on tam asi bydlí, spadly mu klíče!" a v tu chvíli, kdy to Evís dořekl, jsem uslyšel, že fakt něco spadlo na zem. Ještě když jsme zacházely dom, tak se tam ten opilec lopotil. Možná se tam ještě lopotí.

Dnešní klidodárností jsou věštecké schopnosti.

Žádné komentáře:

Okomentovat