14. července 2013

Každodenní klidodárnost #197

Už nikdy nebudu jíst taková obrovská množství melounu najednou. Ona se mi totiž motala hlava, ale myslel jsem si, že je to proto, že jsem si s sebou nevzal prášky na hlavu. A vlastně jsem to tak nějak ignoroval, protože mi to bylo buřt. Prostě si myslím, že se lidem někdy může prostě jen tak motat hlava a spouštěčů je děsně moc. Nic jiného mi nebylo, tak jsem to prostě neřešil.

No a dneska jsem jedl meloun (zase) a maminka utrousila něco o tom, že jako moc vody. No a tak já jsem nějak utrousil něco o tom, že se mi trochu moce hlava. No a tak jsem to jako oddedukoval. Že to bude jako tím. Neděsí mě na tom ani tak to, že jsem asi truhlík, ale spíše to, jak moc flegmatický jsem. Normálně bych třeba teď šel a dal si další meloun, protože na něj mám chuť. Ale maminka se na mě tak divně podívala, že jsem si to jako rozmyslel. Konečně jsem její výrobek, tak bych se jí nemusel rozbít.

No, ale to jsem vás chtěl jenom tak pobavit mimo, protože jsem si myslel, že to bude srandovní. A ono to ani vlastně moc srandovní není, spíše vypadám jako pitomec. Ale tak co už.

Dneska jsem šel ven na dvoreček, protože konečně začalo Slunce dělat svícení. Nějak jsem z nějakého důvodu vlezl pod stříšku, kde je polička, která obsahuje různé věci. A já tam našel balíček, na kterém bylo napsané Pikety. Původně stál 18,50 a byl tedy velmi stár. No úžasné. Nejenže jsem se naučil nové slovo (pikety), které jsem neznal, ale navíc jsem popad maminku a hrály jsme celej den prší. No a já teda jedl ten meloun.

Dnešní klidodárností je hraní karet.

Žádné komentáře:

Okomentovat