2. srpna 2013

Každodenní klidodárnost #216

Já nevim. Měl jsem vlastně několik klidodárností, než se mi stalo něco neklidodárného (nikdo se neleká, hlavně moje maminka se neleká) a tak nemám chuť psát klidodárnosti. A to jsem dneska umejval přední sklo auta a taky jsem ho pak napojil (dolil jsem žlutou tekutinu), což je klidodárné. A taky jsem zase dneska potkal toho hýbacího pavouka, co je v tom hračkářství. Ale nedělalo by to fungování, kdybych tu klidodárnost nenapsal. Ostatně takhle nějak to má taky fungovat. Že každý den něco klidodárného je, bez ohledu na nějaké okolnosti.

Dnešní klidodárnost je, když jste v supermarketu a tam je za pokladnou hodná a milá a příjemná paní. Bylo to fakt dobré, než jsem ji omylem uhodil krabicí od pizzy. Hned jsem se začal hrozně omlouvat. A ona to vzala úplně v pohodě! A byla milá dál!
(No a abych nelhal, tak jsem jí tou pizzou jen jemně strčil do ruky, ale už z toho máme nový mem a říkáme, že "někoho lysknem pizzou". Což je taky klidodárné.).

Žádné komentáře:

Okomentovat