21. srpna 2013

Každodenní klidodárnost #235

Tak a jde se na věc. Dneska se mi sice taky staly klidodárné věci, ale musím dopsat ty z minula, aby mi to tu neokorávalo.

Totiž jak jsme byly s maminkou v tom starožitnictví prodávat to dědictvo, měly jsme ještě fous času, než nám měl jet bus zpět dom. No a tak jsem nadhodil, že půjdeme na kafe. Maminka je mými geniálními nápady vždy nadšena a tak že jako jo. I stály jsme zrovna vprostřed náměstí a zrak nám padl na krámek Tchibo.

Myslely jsme si, že se tam prostě normálně prodává kafe, takže jsme přišly k té slečně za kafematem a objednaly si kafe. Maminka vytáhla peněženku a čekala, až jí slečna nadiktuje obnos, ale slečna se usmála a řekla, že je to zdarma. Že si můžem i sednout. Tak jsme se podivily, ale poděkovaly a posadily se tam s tím kafem. Dobrý. Reklamní akce Čibo. Cajk. I já jsem to pochopil.

Došel tam nějaký děda s bábrlí. Děda byl tak nadšen, že je to zadara, že si nabral do kapes i balené cukříky. Jeden si dal dokonce přímo na místě do kafe a posypal s tím celý stůl. No byl nadšen. A pak se stalo ještě něco lepšího.

Přijela tam žena na kole. Předpokládám, že jste (vy, můj čtenář) už dost zralý a tak víte, jak vypadá ženské tělo. Řekněme tělo průměrné čtyřicátnice, které je spíš jemně obtučnělé. Rozhodně není štíhlé a pevné už vůbec ne. Tato žena jede na kole. Pod červeným racerback tílkem, které má těsně pod genitál, je patrně zcela nahá. Podprsenku nemá bez nejmenších pochyb, jelikož jí ňadro vlaje průramkem ven. Zezadu je vidět několik špekových varhánků. Nebudu popisovat, jak vypadaly její nohy pod okrajem toho trika. Prostě něco strašného. Ale nepředstavujte si ji jako nějakou alkoholičku nebo okraj společnosti. V obličeji vypadala normálně.

No a tato paní dojela k tomu krámku, sesedla z kola (já jsem odvrátil zrak) a ptala se, jestli je to reklamní akce zdarma. Čibáci ji ujistili, že jasně. A ona hned, že chce kafe a počala vykřikovat na celé kolo, že je to zdarma! Honem ať si tam každej, kdo je na náměstí, jde! Ono to takhle napsané vypadá jako recese, ale šílenější akt buranství jsem dlouho neviděl.

A pak si vzala ten kelímek s kafem, otočila se na mě a na maminku a řekla: "to je fajn, že je to zdarma, že? Já si teda taky sednu!". Naštěstí jsme já ani maminka nedaly najevo, že je to super, jak je to zdarma a tak si paní sedla na gauč vedle. Pak se na nás pořád snažila mluvit a říkala věci o počasí a o zdarma kávě.

Dnešní klidodárnost je, když zvládnete složitou sociální situaci přejít s dámoidní grácií.

Žádné komentáře:

Okomentovat