29. srpna 2013

Každodenní klidodárnost #243

Dneska jsem si byl kupovat podprsenky. To moc klidodárné nebylo, jelikož na mě zase žádnou neměli a tak bych tu o tom vlastně ani správně pojednávat neměl. Ale docela mě to bavilo, takže to sem patří aspoň zmínit.

No jak jsem včera mluvil o tom celeru a červené řepě:

Byl jsem v Bille a chtěl jsem si koupit ten celer. Měli tam několik bulev. V dolním kastlíku. Tak jsem se k tomu sehnul a zjistil jsem, že kolem toho poletují octomilné mušky a je to celé takové měkké. Osobně si myslím, že takový celer být nemá. Hlavně nemá být omušičkovaný, protože přece roste v zemi. V zemi mouchy nejsou obvykle létací. Takže jsem oddedukoval, že je to tak špatně. Přesunul jsem se tedy ke kastlíku vedle, kde byly červené řepy.

Varovým signálem bylo už jen to, že byly zlevněné o 50%. To je divné, protože kdo by je prodával tak levno, kdyby byly v cajku. Taky to bylo úplně měkké. Rozhodl jsem se, že si to teda nekoupím. Ale byl jsem z toho moc smutný a tak jsem šel do sekce se zavařeninama. A tam měli červenou řepu ve sklenici. Tak jsem si to hned koupil a byl jsem celý šťastný.

Včera jsem se totiž dočetl, že někteří lidé mají z červené řepy červené čůrání, protože si jejich těla nejsou schopna poradit s tím červeným barvivem. Děsně moc jsem se těšil, jak budu mít to červené čůrání. Honem jsem to sežral a dělal jsem čekání.

Dnešní klidodárnost je, když si nic neděláte z toho, že si vaše tělo umí poradit s červeným barvivem.

1 komentář: