9. září 2013

Každodenní klidodárnost #254

Dnešní klidodárnost by mohlo být to, když v obchodě konečně dostanou jablka, ale o jídle a ovoci a zelenině tu melu pořád, takže radši ne. Maminka se mě ptala, jestli už jsem jedl ten celer. I v tom mi došlo, že jsem tu o tom asi nepojednal, protože jinak by maminka neztrácela drahé telefonovací minuty tím, že by se na to znova ptala.

No ano. Jedl jsem ho. Chutnal dobře. Jen jsem prostě odkrojil ty pomačkané nožičky mrtvých roztočů, protože mě znervózňovalo, jak se na mě dívaly. Je to chutné. Už jsem si dokonce musel koupit novou bulvu. A za chvíli si budu muset koupit ještě jednu.

Dneska mám super klidodárnost, kterou si může vyzkoušet hodně z vás, pokud najdete to správné místo. Byl jsem totiž v Bance Kómerční po zavíračce. Myslím tím, že jsem se vloupal k bankomatu. Vlézt tam je jednoduché, prostě tam nacpete kartu, vytáhnete ji a přístup k bankomatu se vám otevře. Ale ta správná klidodárnost nastává ve chvíli, kdy se chcete dostat ven.

Třeba tam, co bydlí moje maminka, se to dělá tak, že normálně otevřete dveře. Ale tady na téhle jedné konkrétní pobočce je takový kovový placatý čudlík, který je kolem osvícen červeně. No a když chcete vypadnout, musíte ho zmáčknout. On se ozelení a vy můžete odejít.

Je to velmi profesionální a připadáte si jak v nějakém akčním scififylmu. Velká rachací bedna, kamery a dveře na čudl, co mění barvu.

Dnešní klidodárnost je čudlík, který změní barvu, když vám odemkne dveře.

Žádné komentáře:

Okomentovat