20. září 2013

Každodenní klidodárnost #265

Dneska jsem byl zase ve škole. Tedy, došel jsem tam. Dokonce jsem na ten seminář vydržel 5 minut čekat a pak jsem šel radši na kafe, protože mi došlo, že mám kreditů stejně 50 a tak tohle nepotřebuji. Hlavně to vstávání bych nedal. A tak se kafe jevilo jako skvělá věc, když už jsem vstal a dokrcal se do města.

No a taky jsem s sebou měl knihy do knihovny na vrácení, kterých jsem se chtěl zbavit ještě před kavárnou. A jednu jsem ještě nedočetl a tak jsem si ji chtěl půjčit hned znova. No a ta milá paní za výpůjčákem mi řekla, že už mi vypršela registrace. Já jsem o tom samože věděl, ale při tadytěch sociálních věcech jsem vysledoval, že je lépe, když děláte, že nevíte. Tak jsem dělal, že nevím. Knihovnice se mě zeptala, jestli jsem furt student. Řekl jsem, že oddaný. A tak že jako cajk, ale že si musím jít nechat prodloužit registraci dozádu na pult. Tak jsem šel dozadu na pult.

No a i co se nestalo. Za pultem sedí můj kamarád a za ním stojí další můj kamarád. Tak řikám, ať navalí prodloužení. A on že teda jo. Samože až poté, co zkontroloval, že jsem fakt furt student (jakože pro pořádek, že dělá svoji práci dobře). A já řikám, ať mi to dá na co nejdéle a né jenom na rok. Protože já mám tu knihovnu rád a nemám v plánu se jí zbavit hned poté, co si teda už konečně vezmu dom ty titule všechny.

A on že to jde nastavit až do roku 2019! A ten druhý tak jako profesně protestuje. Je mi vrácena průkazka /Ajsik teda/ a já odcházím a řikám, že služebníček. No a tu knihu si teda bezproblémově půjčuji znova.

V kavárně se koukám, jak dlouho tu registraci teda mám. A zjišťuji, že do roku 2019 se o to vlastně vůbec nemusím starat.

Dnešní klidodárnost je, když máte kamerády na dobrých místech.

Žádné komentáře:

Okomentovat