30. října 2013

Každodenní klidodárnost #305

Díky mamince a její návštěvě mám v zásobě klidodárností dostatek a tak dneska nebude klasická histořice o tom, co se mi stalo dneska, ale bude o to o tom, co se mi stalo v pondělí.

Byly jsme s maminkou v Olympyji. Je to docela důležité, protože tam mají takovou dlouhou rovnou úzkou chodbu, která vede k toaletám. Jdeme tou chodbou a mě napadlo, že se s maminkou podělím o věc, kterou vždycky dělám. Hraju si v této úzké chodbě na modelku, protože to vypadá jako molo. Pěkně si to vykračuji středem a pakliže dělám přehlídku pro nějakého velkého návrháře, tak i víc dupu, aby to bylo hodně autentické.

No a podivilo mě, že maminka řekla, že by ji to ani nenapadlo (počítal jsem totiž s tím, že to jako dělá ve své hlavě taky). Já si myslím, že to musí napadnout každého. A zde jsem narazil na to, že to tak jako není a proto jsem se rozhodl to sem napsat, protože je to super hra a můžete ji hrát skoro všude (jenom v Olympyji je to ulehčeno prostředím, protože si ho nemusíte představovat a rovnou ho máte).

Dnešní klidodárnost je, když si někde zamodelkujete. A také to sem píšu proto, že někteří lidé na to moc neberou ohledy. Třeba když v té chodbě někoho potkám, tak se automaticky nasunu ke kraji, protože když jdeme dva, tak musíme jít každý po své straně. Stejnětak se snažím udržovat rozestup, takže se na nikoho nelepím a radši počkám. Pokud by každý věděl, že je to simulátor přehlídkového mola a ne jenom obyčejná chodba k záchodům, hrálo by se to daleko lépe.

Žádné komentáře:

Okomentovat