20. listopadu 2013

Každodenní klidodárnost #326


Dneska jsem měl vymyšlenou nějakou jinou věc, ale pak se mi přihodilo tohle.

Byl jsem v Makru a při odchodu mě odchytil nějaký chlap a ptal se mě, jaký mám den. Přišlo mi to hezké. I když jsem věděl, že je to nabízeč nějaké věci, kterou jistojistě nechci. A tak jsem mu řekl, že dobrý!

A on jestli si můžeme chvíli popovídat. A já řekl, že ano, protože jsem si řekl, že bych se mohl trochu socializovat. No vytáhl nějakou platební kartu a dal mi ji tak 15 cm před obličej a zeptal se, jestli s něčím takovým platím. Řekl jsem, že ne, protože moje není modrá a taky že by to lidem neměl dávat tak blízko k obličeji, protože s věkem se prodlužuje vzdálenost, na kterou lze vidět na blízko. Odtáhl to a chvíli blbě civěl. Pokrčil jsem rameny a chtěl jsem odejít, ale on se mě zeptal, kolik je mi let. Řekl jsem popravdě, že nevím. Ale zahleděl jsem se na své boty a dopočítal jsem to pro něj.

Chtěl jsem ale, aby si prvně tipnul. Na druhý pokus se mu to povedlo. A mohli jsme pokračovat dál. Zeptal se, jestli jsem podnikatel nebo zaměstnanec. Řekl jsem ANO. A on se (po chvíli civění na mě) zarazil a zeptal se znova. Zase jsem řekl, že ANO, protože jsem si chtěl povídat a bál jsem se, že když řeknu jenom jedno z toho, tak mě pošle do háje a už si nebudeme povídat. Tak jsem řekl, že oboje. Ptal se, co mi vynáší víc. Řekl jsem, že zaměstnání a doufal jsem, že je to tak správně.

Bylo to cajk, prošel jsem. Povídali jsme si dál. Zeptal se, jestli vydělám víc než 15 000,- měsíčně. Věděl jsem, že musím říct, že ano. Ale místo toho jsem mu ukázal na jmenovku a zeptal jsem se, proč je jedna její strana zalepená. Hrozně mě to totiž v tom rozhovoru rozrušovalo a furt jsem se na to koukal. A taky jsem se na něco musel zeptat, aby to jako bylo spravedlivé, protože když se v rozhovoru pořád dokola ptá jenom jeden, vypadá to, že se ten, co je furt tázán, nechce moc bavit. No trochu ho to zarazilo, ale pak mi řekl, že je to proto, že má jen jednu jmenovku a ještě pracuje pro Billu, které dělá taky karty. Tak že to vždycky zakreje. Tu část, co zrovna nepotřebuje. Řekl jsem mu, že je to docela chytré, ale vypadá to neprofesyjonálně a měl by to nějak spravit.

No tak se zeptal, jestli vydělám nad 15 000. Řekl jsem, že jo. A on mi řekl, že mi dá kartu a já s ní budu všude platit a nějak ušetřím 2 % nebo co. Nezajímalo mě to a tak jsem neposlouchal, ale dělal jsem, jakože poslouchám. Zeptal se, jestli to chápu. Řekl jsem, že ano. A on se znova zeptal, jestli vydělám nad 15 000. Já jsem mu řekl, že už se ptal a že jsem odpověděl a že mě tedy vůbec neposlouchá. A on se začal omlouvat, že poslouchá, ale že rekapitulujeme. To se mi moc líbilo a tak jsem řekl, že ano. A on se zeptal, jestli tam dělám víc než 3 měsíce a já řekl, že ano.

A on řekl, že půjdeme k jeho stolečku, co měl hned za sebou a já mu dám občanku. Pak vytáhl složky, do kterých si jako dám všechny informace, které mi teď dá ve formě letáků. A pak se zeptal, jestli všechno chápu. A já jsem řekl, že ano. Že podnikám a pracuji a vydělám více než 15 000 a jsem tam déle než 3 měsíce. A on řekl, že né! Že jestli chápu tu věc s tou kartou. A já jsem řekl, že jsem myslel, že furt rekapitulujeme. Ten pán byl ze mě úplně vydřený. Bylo vidět, že neví, jestli mě má poslat do háje nebo se se mnou dál kamarádit. Já jsem se chtěl kamarádit a on to asi poznal, protože mě do háje neposlal.

A pak mi řekl, abych mu dal tu občanku. A já jsem pokrčil rameny a řekl jsem, že nemám. Demonstroval jsem to tím, že jsem vyndal ruce z kapes a zatřepal s nima, jako kdyby z nich občana mohla vypadnout. A on řekl, jestli je v autě. A já jsem řekl, že ano. A on řekl, ať pro ni zajdu. A tak jsem pelášil pryč.

Dnešní klidodárnost je, když pelášíte pryč.

4 komentáře:

  1. ty jsi úžasné, na tohle bych nemělo koule... utekl bych už u těch bot.

    OdpovědětVymazat
  2. No toto už nestačí ony zaškrtávátka a tak Ti poprvé napíši.

    Jsi úžasná! Každý den se těším co uděláš za napsání. Velkolepánsky Ti děkuji za tvé klidodárnosti.

    OdpovědětVymazat
  3. Úžasná klidodárnost, jsi skvělá. Máš můj obdiv. ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Takového Jasmína bych chtěl někdy potkat.

    OdpovědětVymazat