30. ledna 2014

Každodenní radodárnost #32

Kdo mě zná, ví, že hrozně rád vařím. Nebo teda aspoň pomáhám. A kdo mě zná, ví, že já vařím strašně. Ono je to dneska vlastně spíš taková jako machrovina, když (hlavně jako žena) řikáte, že neumíte vařit. Údajně to reprezentuje vaši svobodnou mysl a taky to, že nemáte ucpané čakry a jste děsně emancopatá a tak.

No u mě je to tak, že já fakt rád vařím pro jiné lidi. A nepřijde mi to ponižující nebo tak. Jenom se to prostě nedá žrát. A proto obvykle jen pomáhám. Například strouhám sýr nebo škrábu brambory. To už mi docela jde.

Dneska jsem se rozhodl, že budu hrozně hustej a uvařím si na oběd velmi složité sójové jídlo. Tento nápad vzal za své ve chvíli, kdy mi upadla do hrnce kořenka s curry.

Dnešní radodárnost zní: Jezte hodně lásky, protože je obecně známo, že ta vaším žaludkem projde.

Žádné komentáře:

Okomentovat