Dneska se mi stalo něco úplně nového. Totiž. Kdo mě zná, ví, že nerad chodím mezi lidi. A že jít na neznámé místo mezi cizí lidi, je pro mě fakt bolest a nemám to rád. No dneska jsem to udělal. Totiž jsem zjistil, že kousek od místa, kde bydlím, je fitko. Ale ne takové to normální, ale jeho dámská verze. To v překladu znamená, že tam mají stroje jako je vakušejp a povrplejt. A taky hodně kardiověcí. No a právě ty kardiověci se mi zamlouvaly, protože když to koleno furt není v cajku, tak jsem si řekl, že elyptykal by mohl být to pravé. Abych jako měl pohyb, na který už jsem si zvykl, ale zároveň si nehuntoval to koleno.
No cvičně jsem jim tam prvně napsal mail, abych se jako zeptal na základní věci. A taky se tak jako osmělil. A oni mi odpověděli! A dokonce byli milí. A tak jsem si řekl, že to teda zkusím. Jakože ze sebe vydám maximum a půjdu tam. Trochu té společnosti cizích lidí přece nemůže škodit. No Evís mi pučil batoh, já ho naplnil věcma, co mi poradili v mailu a šel jsem.
V půlce cesty jsem se chtěl otočit a jít zas dom, protože jsem nechtěl mezi ty cizí lidi. A hlavně to neznámé prostředí (což jsem se snažil zmírnit tím mailem, abych jako aspoň trochu věděl, do čeho jdu). Ale nakonec jsem se překonal a došel jsem až tam. Dokonce jsem došel až na recepci, kde jsem sdělil, že chci cvičit, ale jsem tam poprvé. Tak mi paní za pultem řekla, co je kde (kde je šatna a kde se cvičí) a zeptala se mě, jestli jsem student. Já řekl, že jo, protože jsem student. A ona že mi může dát studentskou slevu. Víte, já slevy nemám rád. Ale přišlo mi dobré, že po tolika letech ten ISIC na něco použiju. Užil jsem ho jenom jednou, když jsem šel na Bouzov. Ročně za něj cáluju 120 nebo 150 nebo kolik korun za přelepku, tak jsem si to užil. Měl jsem slevu celých 6 korun. Skvělé!
A šel jsem se převléct. Bylo to tam čisté. To se mi líbilo. Byl jsem v té šatně dokonce zrovna sám, takže jsem se tam i převlékl bez větších cavyků (protože já se nerad vyslíkám na veřejnosti. Proto taky tak nerad nakupuju věci, které se musí vyzkoušet a proto mám rád sekáče, protože tam se to za tu cenu zkoušet nemusí). No a šel jsem cvičit. Ten elyptykal byl vlastně na to koleno hrozná úleva, protože mě to při tom pohybu vůbec nebolelo. Ono je to totiž tak divně cítit, i když stojím. Prostě jsem si to užil.
No ale odstranil bych ty ostatní lidi (ženy), co tam byly se mnou. To se mi moc nelíbilo. Jednak tam byly všechny v páru (jakože s sebou měly kámošku) a druhak spolu furt žvanily. A smály se. Příště si taky vemu někoho, s kým se budu moct smát, protože takhle jsem tam byl jednak jedinej, kdo doopravdy cvičil a druhak jediný, kdo se tvářil inertně. Díky tomu jsem vypadal podezřele a poutal jsem pozornost. Což jsem poutal i tím, že ostatní ženy cvičily na nějakém stroji dycky 5 minut a pak chvíli stály bokem a já na tom svém byl 1:08, než jsem se přesunul na jiný. Nevím, jestli jsem něco nepokazil. Jakože nějaký místní bonton. No a nebo se na mě možná tak divně dívaly kvůli mé postavě. To mě teda napadlo až teď, ale kdo mě zná, ví, že je to asi ta správná možnost.
Ale hlavně jsem si to moc užil. Budu tam chodit častěji, protože je to sice míň zábavné než běhání, ale zase o dost bezpečnější, protože neběhám sám lesem. Ale zas je to nuda, protože se nikam nehýbete a jsou kolem vás furt ty stejné ženy. A ještě za to teda platíte. A taky ta paní "trenérka" kašle na svoji práci a vůbec těm lidem neřiká, co mají dělat. Například jak správně držet tělo nebo jak vůbec správně cvičit. Já mám samože mandát na rozum a několik let jsem chodil do normální posilovny, kde se o nás ten trenér staral. Takže mám nějaké základy toho, jak se má cvičit.
No prostě oddělal bych ty lidi tam a dodal bych si tam vlastní. A bylo by to dokonalé. Ale nemám mandát na všechno a tak to prostě přežiju.
Dnešní radodárnost zní: Jděte do posilovny. Je to tam fakt dobré a máte poté fakt dobrou náladu.