25. června 2015

Každodenní číslonoska #178

Dneska jsem měl celkem fajn den, ve kterém jsem byl docela akční, protože jsem zvládl jít dělat nakupování důležitých věcí. A pak jsem šel ještě večer běhat, protože je to moje oblíbená činnost.

Ale chtěl jsem vám říct, že jsem si dneska koupil žvýkačky, co mají skořicovou příchuť. Jsou fakt dobrý a chutnají jako skořice. Konečně někdo vymyslel něco fakt dobrýho, co vám ještě nějak očistí zuby (něco takovýho se píše na škatulce). Prostě super věc. Asi to ale bylo dost drahý (soudě podle částky na pokladně). Já se totiž obvykle nikdy nevídám, kolik co stojí. Aspoň teda ne u malých věcí. Prostě si to koupím. Třeba si každý den kupuju do práce sváču, ale nejsem schopen říct, kolik která část stála. Ani jako odhadem. Prostě to netuším, protože bych si to koupil tak, jako tak, protože je to moje svačina.

Například jsem si dneska koupil 2 rajčata. A já ale vůbec nevím, kolik může takové rajče stát. Nebo kolik tak asi může stát kilo rajčat. A to si je kupuju furt, protože jsem s nima tak nějak nahradil normální jablka. Prostě to nevím. Stejně tak nevím, kolik stojí třeba chleba. Nebo krekrochleby. Nebo okurek. Nebo tvaroh. Vím, kolik stojí můj oblíbený řecký jogurt, protože mi je kupuje Evís a často říká, že nebyly ve slevě, takže za ně dala plnou cenu (Evís je srdcem kupónář, víme?). Nebo to vlastně nevím. Je to buďto 15 nebo 17 kerun. Jedno z toho mínus desetník.

Vím, kolik stojí kýbl mýho proteinu. To jo. Takže moje cenová slepota nemůže fungovat na úplně vše, co sikupuju. Ale! Proteinovej kýbl není malej, takže moje teorie o velikosti možná funguje.

Dnešní číslovka je 9.

Žádné komentáře:

Okomentovat