10. července 2015

Každodenní číslonoska #193

Dneska jsem si to tady tak pěkně nachystal a pak jsem nějak odešel a propadl dojmu, že už jsem to napsal a málem jsem odešel spát. Ale vzpomněl jsem si a dobře to dopadlo.

Dneska jsem měl takový normální dobrý den, ve kterém jsem pracoval a večer jsem šel na nákup. Chtěl jsem si koupit jen meloun, protože mi bylo vedro a meloun mi přišel jako dobrej nápad. Tak jsem šel do Teska, protože to je tak nějak blíž. No měli tam jeden nakrojenej meloun. Vypadal hodně unaveně a tak jsem se zas vysypal těma skládacíma dveřma ven a šel jsem do Vaňkule, kde to mám stejně daleko víc rád.

Vlastně bych měl říct, že mám Vaňkovku docela rád. Oproti Olympyjy třeba (o které jsem tu vykládal nedávno). Je to jistě hodně dáno lokací. Z Vaňkule (věděli jste, že jde napsat háček nad K? Jde: ǩ. Ǩ. Dobrý. Já to nevěděl dokud jsem slovo Vaňkule nenapsal jak retard.) totiž můžete utéct, kdy chcete. Nemusíte mít vlastní káru nebo čekat na bus. Prostě se vysypete ven. Pohádka.

No a tak jsem tam teda šel. Do Interšpáru, co už se dneska jmenuje nějak úplně jinak (ale budu tomu furt říkat Interšpár. Stejně jako řikám pegas a eurotel a ten třetí). A tam měli docela dost melounů. Nějaká důchodkyně furt chtěla ty, co jsem se na ně díval já, takže mi to tak jako divně kradla pod rukama. Bylo to dost weird, protože jsem si byl jistej, že je tam hodně nakrojených melounů pro obě. I kdyby ta paní chtěla třeba pjet. Ale ona si to teda asi nemyslela. No ale nakonec jsem teda meloun popad a šel jsem.

Napadlo mě, že bych si dokoupit tu červenou čočku, když už tam stojím. A tak jsem šel ke vhodnému regálu a začal z něj vytahovat tu čočku. A pak mě napadlo, že bych si mohl vlastně zas koupit bulgur, abych to jako střídal, protože bulgur už jsem dojedl. A tak jsem si dal pytlík bulguru pod paži. A uviděl jsem tam pytlík, co se jmenoval Jáhly. Příprava je hned a tak jsem to zasunul pod bulgur. A pak jsem tam uviděl polentu. Příprava je hned a tak jsem to zasunul pod jáhly. A pak jsem tam uviděl žitné vločky. To je taky hned a tak jsem to dal pod druhou paži. Pamatujte, že jsem ještě někde musel držet ten meloun. Řekl jsem si, že už to stačí a šel jsem k pokladně.

Cestou jsem potkal velké balení ovesných vloček a tak jsem ho tam někam přidal taky. No padalo mi to na všechny strany a nejhorší bylo, že mi nějak začal týct ten meloun, protože ho asi špatně zabalili do toho celofánu. Tak jsem to tak jako různě přeskupoval v rukách a myslel jsem na to, že nakupuju na chlapa a né na homouše, protože jsem si nevzal košík. To mě trochu uklidňovalo. Paní pokladní moc ne, protože mi na ten meloun dala pytlík. Řekl jsem jí, že ho dám ho igelitky, takže pytlík nepotřebuju, protože s ní stejně nakonec zarecykluju a tak je mi jedno, že bude omelouněná. Paní pokladní byla inertní. Tak jsem si zas nasadil sluchátka a odtrsal pryč s naditou igelitkou, ve které mi močil meloun.

Dnešní číslovka je 9.

Žádné komentáře:

Okomentovat