30. dubna 2015

Každodenní číslonoska #122

Dneska jsem měl hrozně akční a hrozně pracovní den. Jsem fakt rád, že se zítra může konečně spát.

Tu Sportku jsem vsadil, vyzvedl jsem si telefon, stavil jsem se v Natúrce a pak v Albrechtu pro zeleninu. A ještě jsem byl samože v práci.

Pamatujete, jak jsem říkal, že jsem si do posilky zapomněl vzít podprsenku? No tak dneska jsem si pro změnu zapomněl kalhoty. Vzal jsem si ráno prostě 2 topy. Tak jsem tam stál v šatně a přemýšlel jsem, co budu dělat. No prvně mě napadlo, že si ten druhý top dám nějak na nohy.

Nevymyslel jsem ale, jak bych to mohlo udělat a tak jsem si řekl, že se vrátím dom. Byl jsem ale dost unavenej a těšil jsem se na dvě věci: jak si zacvičím a jak pak budu ležet na boku. Věděl jsem, že když dojdu dom, tak už budu chtít jenom ležet na boku. Pak mě napadlo, že se zeptám trenérky (protože tam byla ta hodná), jestli nemá erární gatě. A pak jsem si řekl, že nemám v plánu běhat ani dělat nohy, takže můžu jít prostě v normálních kalhotách, jelikož jsem si dneska vzal takové celkem volné.

A tak jsem to taky tak udělal. Vypadal jsem jako mamlas, ale o moc horší, než když jsem chodil děrovanej, to být nemohlo.

Jo a fotka vydá za 1000 slov.



Dnešní číslovka je 43.

29. dubna 2015

Každodenní číslonoska #121

Dneska jsem takový bez nálady. Vlastně to bylo celý den dobré, ale teď večer jsem spíš smutný a nechci dělat povídání. Vlastně je to možná tím, že jsem prostě unavenej a furt se nemůžu přenést přes to, že jsem zničil ten telefon, protože ho mám fakt rád.

A taky jsem dneska uběhl 15 km a stejně to nepomohlo. A zítra musím samože vsadit Sportku, myslím na to, ale dneska jsem se k tomu nedostal.

Dnešní číslovka je 45.

28. dubna 2015

Každodenní číslonoska #120

Dneska jsem unavený a tak se mi nechce moc psát. Poslední dny jsem zas vůbec unavený. A ještě bylo dneska zima a pak začalo pršet. Vzal jsem si ráno do práce otrhané kraťasy, protože jsou super. A cestou domů mi vůbec nebyla zima, protože jsem jel autem.

A pak jsem šel do posilky. No ráno, když jsem si balil posilkové věci, jsem měl najednou neodbytný dojem, že jsem si něco zapomněl. Pak jsem šel do práce a furt jsem si myslel, že jsem na něco zapomněl. A pak jsem na to zapomněl a pracoval jsem.

A pak dojdu do té posilky a vidím, že jsem si nevzal podprsenku. K mému štěstí mám ale jeden top cvičící, který má podprsenku už všitou. Já pod to teda normálně sportovní podprdu nosím, ale když jsem ji dneska neměl, tak jsem si vlastně nemoh vzít lepší top. Takže se vlastně ani nic nestalo. Fascinující ale je, že jsem nevědomky věděl, že jsem něco zapomněl. Ale přesně jsem nevěděl co. A to je podle mě prostě hustý. Mám rád svůj mozek.

Dnešní číslovka je 16.

27. dubna 2015

Každodenní číslonoska #119

Dneska jsem měl v práci hroznej den. Ale i světlá místa tam byla. Vlastně jsem se i smál. Ale celkově mínus.

A pak jsem došel dom a šel jsem běhat. Snažil jsem se běžet hrozně pomalu a docela se mi to i podařilo, takže jsem uběh 7km za asi 37 minut, což je cajk.

A taky jsem dostal od Nexe narozeninovej dárek - obal na telefon, ve kterém může telefon spadnout na zem a nic se mu nestane. Je to i namalované na krabičce. Zkoušet to teda nebudu, ale jistě se mi venku se psem budou daleko lehčeji sbírat kakánky.

Dnešní číslovka je 7.

26. dubna 2015

Každodenní číslonoska #118

Dneska se mi nechce moc psát, protože mám na hubě masku (tu slupovací) a tak nemám brejle. Díky tomu jsem nalepenej až na monitoru a děsně špatně se mi píše.


Měl jsem docela dobrý den, ve kterém jsem byl na výletě kdesi ve Slavkově nebo tak někde.


A protože obrázek vydá za tisíc slov, tak z toho dneska nemusím mít blbej pocit.



Dnešní číslovka je 5, protože je to asi správnej počet losů.

25. dubna 2015

Každodenní číslonoska #117

Dneska jsem měl zase majestátní den, ve kterém jsem přišel asi o 10 táců, protože jsem prostě borec.

Jako ráno to vypadalo dobře. Pěkně jsem se vyspal a šel jsem do posilky. A pak na nákup zeleniny. A pak jsem došel dom a Fluf se dožadoval venčení, tak jsem ho vzal a šli jsme. No ve středu jsme byli venku s Nexem a já jsem mu říkal, že se divím, že mi ještě nevypad během ingresení telefon z ruky. A on mi na to řekl, že jsem šikovnej. A já mu řekl, že oba víme, že to není pravda a je jen otázkou času, než se mi to fakt stane.

Musím říct, že mě to dost děsí a tak si na to dávám vždycky pozor. No a dneska jdem teda s Flufem. Já nechávám telefon v kapse, protože ingresit se psem na vodítku si fakt netroufám. Ale dojdem k jednomu portálu, ze kterýho jde udělat super link, a tak si řeknu, že to jako risknu. Jenže Fluf se kousek před ním (jako před tím portálem) rozhodne, že bude bobanit (eufemismus pro kakánek, víme?). A tak to teda seberu a najedou mám v ruce pytlík se střevním produktem, vodítko a telefon, protože chcu udělat ten link.

No zamáčknu si vodítko (což se později ukazuje jako chyba), aby mi Fluf nikam neodběh a nikde nic nelízal. Řeknu mu, až zůstane (což je vlastně úplně jedno, co si já kecám). No a když už teda dělám ten link, tak se Fluf rozhodne, že chce běžet dopředu. Mi vypadne telefon na zem a ten prdanec mi samože v rukách růstane. Vodítko taky. Telefon letí. Já na něj čumím. Připadám si, jakože žiju. Je to super pocit. Telefon dopadne na hranu. 2x odskočí. A zůstane ležet na bříšku, zádíčkama (foťákem) nahoru. Jako kdyby si prostě jen tak odpočíval a chtěl si naslunit bateryji. Užívám si to, protože moje tělo nutně musí produkovat hromadu hormonů. Uvědomuji si nezvratnost času na takové marginalitě, jako je telefon.

Tak ho zvednu. Super pavča přes displej, pravý horní roh pomixovaný. Ale funguje to, položím si ten link a jdem dom. Nenadávám, nejsem smutnej. Stále ve mě přetrvává ten pocit života.

Ukážu to Nexovi a ten nazná, že už to jako dlouho jet nemusí a že teda novej telefon. Já jsem to bral taky tak, ale ten, co mám teď, už moc sehnat nejde. Tak hledáme alternativy. Bloudíme obchodními domy. Najdeme jeden, co bych snesl. Dají mi ho do ruky v živé verzi. Ten jejich superAndroid je tak hnusnej, že už ten telefon nechci, i když se to dá s trochou crcání (a doufání ve funkčnost) upravit. No děs.

Mezitím si to rozmýšlím, protože tenhle jede. Nex bere můj telefon a chce ho zabít. Já se mu ani nedivím, protože kdo měl ty moje kecy o tom, jak novej telefon nechci (poté, co jsme ho 3 hodiny sháněli) vydržet. Nicméně můj křik a sliby, že si teda koupím novej, tuto katastrofu odvrátily.

Nakonec na netu někde vyšťáráme šop, kde Nexus 5 jako mají skladem v jednom exempláři. Objednáme to. Nex mi k tomu objedná superodolně vyztužené pouzdro, ve kterém už mi to jako údajně spadnou může, ale zkoušet to nemám. Možná jsou mi čteny myšlenky o tom, že ten pocit byl fakt dobrej a zajímavej. Mlčím. Zkoušet to nebudu.

Tak teď čekám, jestli ho skladem fakt mají. Snad jo a přijde mi dřív, než tenhle umře. Achjo. Budu se držet původního pravidla a už nikdy nebudu hrát Ingres se psem.

Dnešní číslovka je 10, no. Jo a ten kakanec jsem vyhodil normálně do koše (čistě pro úplnost).

24. dubna 2015

Každodenní číslonoska #116

Dneska jsem velmi uběhaný, jelikož jsem dal 12,8 km asi za hodinku a 2 minuty. Podle mě docela dobrý. A to jsem se ještě zdržel ze sociálních důvodů. Prostě cajk. Za chvílu už zas budu běhat navštěvovat tu kapličku, co je schovaná v lese. Jsem hrozně vděčný své mamince, že se mnou nakoupila ty sportovní ohadry, protože jsem díky nim víc profi. A taky se mi líp běhá. Ale hlavně jsem víc profi.

A pak jsme se dívali v televizi na jeden mejnstrýmový film. Moc jsem to nepochopil, protože jsem si furt myslela, že ta její kámoška je její matka (jakože se mi pletly tyto 2 postavy a tak jsem to furt nechápal) a taky jsem v některých scénách nebyl schopen detekovat hlavního hrdinu a tak jsem měl dojem, že tam jsou asi 3. A hlavní hrdinka se mi popletla jen 2x, protože nosila 2 účesy. Na konci jsem to ale rozkódoval a pochopil. Byla to hovadina, ale nelituju toho.

Dnešní číslovka je 12.

23. dubna 2015

Každodenní číslonoska #115

Dneska jsem měl celkem normální pracovní den, ve kterém se mi asi nestalo nic moc úchvatného. Byl jsem ale hodně ve své hlavě, takže jsem vlastně moc spokojen.

Dnešní číslovka je 40.

22. dubna 2015

Každodenní číslonoska #114

Hecnul jsem se. Původně jsem se na to chtěl vykašlat a napsat, že si chci číst (což teda chci), ale napíšu to, co jsem vymyslel cestou dom. Teda spíš napíšu to, na co jsem myslel cestou dom. Čistě proto, že je to fakt krátké a taky proto, že se mi to hrozně líbilo a nerad bych tuto vizualizaci zapomenul.

Jel jsem šalinou a svítilo na mě Slunko. A bylo to tak moc příjemné, že jsem si ani nečetl (odtud asi ten deficit) a jenom jsem si to užíval. Úplně jsem viděl, jak mají moje buňky síťky na vitamín D (to jakože odvozeno od síťky na motýly), vždy ho chytnou a snědí. A ohnědnou. A tak furt dokola. A pak jsme dojeli do metra a tím to skončilo.

Dnešní číslovka je 29.

21. dubna 2015

Každodenní číslonoska #113

Dneska jsem měl zas akční den. Už se těším na víkend, určitě bude totiž taky akční. Ale zatím si můžu namlouvat, že jako ne.

V nedělu večer jsem si objednal krásné botičky v mém oblíbeném šopu freshlabels.cz. No dneska je dodali a tak jsem si je šel vyzkoušet. Bylo mi to malý. Dokonce se ta paní prodávající ptala u výrobce, ale větší aktuálně nejsou. Takže pech, no.


Byl jsem ale rozhodnut, že si koupím něco pohodlného a šel jsem do Riekera, protože mám jejich boty rád a přijdou mi pohodlný. Měli tam celkem ucházející sandály, ale ty jsem si nekoupil, protože teď je na ně ještě moc teplo. A jinak tam měli samý hnusný a tak jsem prostě zas odešel v těch keckách, co jsem tu o nich loni psal, že jsou tak špinavý, že si i muži začali jejich ohnojenosti všímat. Prostě už nejsou bílý. Ale dřív byly. No děs. Ale já je mám rád a tak je musím nahradit něčím plnohodnotným, ale bohužel je zatím jediný adept otevřená bota na léto. Co už. Asi si ty sandály zítra zajdu koupit, protože je mi jasné, že za 2 týdny při mé smůle nebudou.


A taky jsem byl dneska v posilce a na finále jsem se super proběh.

Dnešní číslovka je 14.

20. dubna 2015

Každodenní číslonoska #112

Tadá, pondělí je za mnou. Vlastně jsem myslel, že to bude odpočívací, ale bylo docela dost akční.


Začal jsem jíst avokádo. Všude sem četl, že je každej prvně zklamanej tím, jak to chutná. Protože každej čeká mango. Já jsem taky čekal mango a taky jsem byl hrozně zklamanej. Ale když si zvyknete, tak je to prostě jen takový zelený máslo.


Ale to na tom není to nejlepší. To nejlepší na tom je ta pecka vprostřed. A hlavně to, jak se dá skvěle vyloupnout, pakliže máte celkem zralý a zdravý plod. Kdybych měl říct jenom jeden důvod, proč je dobrý to ovoce jíst, tak je to prostě ta pecka a dužina, která se od ní oddělá.

Dnešní číslovka je 8. Mám hroznou chuť na stírací los.

19. dubna 2015

Každodenní číslonoska #111

Dneska jsem měl hezký a opět velmi akční den, který jsme s Evísem započaly během. A pak jsme jely zas do Olympyje, protože si chtěl Evís koupit nové běhací boty a já ještě jedy běhací kalhoty. Nakonec jsme pořídily celkem solidně.

A pak jsme uklízely a chodily se psem a tak. A pak se Evís ztratil a já ho našel na balkóně, kde super svítilo Slunko. Tak jsem se tam postavil a slunil se. Pak jsem si sundal triko a slunil jsem se nahej. Gatě jsem teda měl, ale to stejně vidět není, protože balkón má zábradlí. A pak jsem si všiml, že dole stojej nějaký lidi a divně čuměj. Neměl jsem brejle, takže vlastně ani nevím, jestli čuměli na mě nebo jestli vlastně vůbec divně čuměli. Ale vzhledem k tomu, že vypadám jako chlapec, jsem se rozhodl, že nebudu dělat žádnej podivnej úskok za zábradlí, protože to bych prozradil, že jsem vlastně asi dívka.

Dnešní číslovka je 38.

18. dubna 2015

Každodenní číslonoska #110

Dneska jsem měl superakční den. Mám hrozně zmrzlé ruce a tak mi to píše pomalejc. Předpokládám teda, že vám bude trvat, než to přečtete. Ale to nevadí.

Běhal jsem, byl jsem v Olympyji, byl jsem ve Slavkově a zasadil jsem si portál na Gárdyjena. Zmrzlej jsem proto, že jsme byly venku se psem.

No v Olympyji jsem díky Evísovi získal skvělou a epesní krabičku Tezenisových kapesníčků. Hrozně se mi to líbí. Je to takové nádechově sexuélní, když v šopu se spodním prádlem dostanete papírové kapesníky. Ale tak proč ne, krabice je to fakt fešná.

Taky jsem šel do lékárny, kde jsem si koupil prášky na hlavu a na klouby, ale zapomněl jsem si koupit nové špunty do uší. Ale tak co už, zvládnu to v pondělí. Já totiž spím se špuntama v uších. Přišel jsem na to, že je to daleko lepší, protože už mě vůbec nebudí, když baba nade mnou vysává nebo jde se psem a tak. Prostě jsem znovuobjevil jejich kouzlo.

A pak jsem koupil celkem 6 losů ve 2 šopech a ty losy nějak zapomněly být vyhrávací. Co už.

Dnešní číslovka je 44.

17. dubna 2015

Každodenní číslonoska #109

Dneska jsem měl super den, ve kterém jsem se hodně smál a stala se mi taková super věc s tajemstvím. Ale vlastně si myslím, že bych to sem neměl psát, protože je to tajemství a to se může jenom šeptat. Takže jsem to nenapsal.

Taky jsem byl na nákupu jídla a objevil jsem docela slušně vypadající jablka, z čehož jsem měl fakt radost, protože už jsem dlouho ucházející jablka neviděl.


Ale večer se to vlastně nějak pokazilo a já jsem smutný a hladový a unavený a rozbitý a tak si nechám historky na zítra (nebo možná ne na zítra, prostě vám to povím jindy). A pokusím se dočíst knihu, protože je víkend. Pátek večer už je víkend. A o víkendu se musí přečíst všechny knihy!


Dnešní číslovka je 19.

16. dubna 2015

Každodenní číslonoska #108

Dneska byl velmi náročný den. Dokonce jsem si i zaběhal, takže jsem celkem unavený. Ale příjemně.

Teď večer jsem si dal na obličej slupovací kosmickou masku, protože dneska došel Avon. Tím chci říct, že jsem si objednal masku z Avonu. Koupil jsem si ji proto, že je slupovací, protože se mi hrozně líbí ta představa toho slupování. Doufám, že to jako půjde a není to jen nějakej kec.

Dnešní číslovka je 10.

15. dubna 2015

Každodenní číslonoska #107

Dneska jsem měl hrozně akční den. Popíšu jen finále, protože to bylo nej. Jely jsme večer s Evísem na nákupy jídla. Byly jsme v Lídlu. Měly jsme takový podivný nákup (mražené ovoce, skořici, 2 bombonijéry, šunku, cosi a 0,5l vodky) a Evís se mě ptá, jestli si myslím, že bude chtít pokladní občanku. Říkám, že snad ne, protože už nás tady znaj.

Ale za pokladnou seděla nějaká paní, co jsme ji viděly poprvé. A chtěla po nás občanku. Je to super, protože pokud mě znáte, tak víte, kolik mám let. Aspoň zhruba. Byly jsme z toho odvařený. A tak jsme jely ještě na výlet do noci. A já jsem zpíval a doufal, že to bude trvat ještě hodně dlouho. Dneska byl dobrý den.

Dnešní číslovka je 18.

14. dubna 2015

Každodenní číslonoska #106

Dneska jsem měl zase takový hodně akční den, ve kterém jsem docela dost povídal. A taky jsem se smál. A teď večer uchodil Ingresí misi. Což bylo dobrý.

Hlavně jsem si všiml toho, že jsou v parku takové keře. Jsou obsypané bílýma květama. No za dne je to OK, ale v noci to fakt hrozně smrdí. Přijde mi to super. Že to oňuchají jenom noční lidi. A hlavně v noci není nikdo venku, takže je to ještě víc super.

Dnešní číslovka je 17.

13. dubna 2015

Každodenní číslonoska #105

Možná si pamatujete, jak jsem tu říkal, že jsem si koupil nové kalhoty. Nebo si to nepamatujete, protože jsem to neříkal. Sám nevím, ale to není podstatné. Prostě jsem si koupil gatě, co mi jsou trochu velké. No Evísa napadlo, že k tomu můžu nosit kšandy. Ale já žádný kšandy neměl.

No a dneska Evís dojel do města a já šel z práce, stavil jsem se pro med a pro čočky a potkaly jsme se. A šly jsme do galanteryje. A tam mi Evís ukazuje, že tam maj kšandy. A tak jsem si jedny koupil. Svítivě růžové, takže mi to bude ladit ke sluchátkům. Otázkou je, zda se mi někdy povede si to na sebe oblíct, protože třeba vůbec nechápu, jak se v tom jako chodí čůrat.

Jako asi se do toho zvládnu nastrmačit. Jednou. Ráno. Ale abych se s tím crcal tolikrát denně, to už se mi asi až zas tak moc nelíbí. No tento problém mě vůbec nenapad. Až před chvílí. Je to ještě složitější oděv než sportovní podprsenka a podvazkový pás, kteréžto už ovládati umím. Tak nevím, možná je to s kšandama stejné.

Dnešní číslovka je 28.

12. dubna 2015

Každodenní číslonoska #104

Jelikož byla neděle, tak jsem celkem nic nedělal. Byl jsem jenom na nákupu a se psem a jinak jsem dělal odpočívání. A opět jsem jedl brambory. Dvě.

Vzhledem k tomu, že už se tady asi 15 minut lopotím s tím, co napsat, rozhodl jsem se to opět zabalit. Do papíru. A nechat si to na zítra. To bude totiž opět akční den.

Dnešní číslovka je 39.

11. dubna 2015

Každodenní číslonoska #103

Dneska jsem měl hodně akční den, takže už je pozdě a chci jít spát. Byl jsem v posilce, byl jsem na procházce, recykloval jsem, dělal jsem fotky, naingresil jsem nový level, vypral jsem 2 pračky, umel jsem dřez, telefonoval jsem, dočet jsem knihu a podíval jsem se na celý film až do konce. To už se mi fakt dlouho nestalo.

Dnešní číslovka je 33.

10. dubna 2015

Každodenní číslonoska #102

Dneska jsem měl takový hrozně akční den, ale nejsem moc povídací a tak si to asi nechám na jindy. Ale mám pocit, že už to zase flákám a tak se hecnu a udělám aspoň výčet:

Byl jsem v práci a docela solidně jsem popracoval. Udělal jsem v Ingresu nový level. Byl jsem včera v posilce a vzal jsem si tam nové oblečení (nechtěl jsem ho nosit, abych si ho nezničil, tak proto až teď). Zjistil jsem, že se v něm sám sobě líbím a tak jsem letěl do Teska a koupil jsem si to tam ještě ve 2 verzích, takže už do posilky nikdy nebudu muset chodit v roztrhaným, ale vždycky jako totální borec. Hadry fakt udělaj hodně, bicepsy +2kg.

A pak jsem šel dom z práce a potkal jsem Evísa s Flufem a šli jsme na procházku. A pak jsme se vrátili, převlíkly jsme se, vzaly jsme pytle na odpadky, pracovní rukavice a šly jsme zase ven.

Šly jsme prostě sbírat odpadky do parku. Každá jsme udělala 3 pytle. Čekal jsem, že tam najdeme lepší věci. Kromě bot tam vlastně nic tak ultra nebylo.

Dnešní číslovka je 26.

9. dubna 2015

Každodenní číslonoska #101

Dneska jsem měl velmi náročný den a tak jsem docela utahaný. Ale jinak to byl dobrý den. Dokonce jsem užil jednoho losu, na který jsem sice nevyhrál, ale i tak jsem si to užil.

Ráno jsem vedl dyjalog sám se sebou na téma moje vlasy. Už zase jsem přemýšlel nad tím, že se jako nechám nějak ostříhat, protože mě moje vlasy hrozně nebaví. Jako ano, jsou dlouhé a kvalita je celkem OK, ale je to prostě otrava. Už je mám zas kus pod pas (vlastně asi tak někam k okraji kalhot), takže se to všude motá, když je to rozpuštěné a když to svážu, tak vypadám buď jako idiot nebo je mi to nepříjemné, protože mě to někde tahá nebo se mi to nelíbí nebo cokoliv jiného.

Já taková období čas od času mám. Zatím to vždy dopadlo tak, že jsem to prostě nechal tak nebo si nechal zastřihnout asi 10 cm, abych s tím jako něco udělal (nebo měl ten pocit). Můj problém je, že asi vlastně vůbec nechci mít vlasy. Ale zase nechci být plešatý. Je to hrozně ambivalentní (jak jste si jistě všimli). Prostě bych chtěl mít nějaké vlasy, o kterých vlastně ani moc nevím. Tečka. A nic víc.

Je to prostě těžký. Evís říkal, že mám zkusti jít nakrátko, přičemž v případě vizuální katastrofy to vždycky můžu nechat prostě dorůst.

Dnešní číslovka je 17. Někdy vlastně ani sám nevím, jak jsem k tomu došel.

8. dubna 2015

Každodenní číslonoska #100

Stovečka!

Dneska jsem měl takový normální celkem pozitivní a hodně pracovní den. Jsem takový fest ucabořený, protože jsem byl večer ještě Ingresit. Nový level se rýsuje v dohlednu.

Jinak z dneška nemám žádnou moc povídatelnou historku a tak to prostě zabalím a půjdu si ještě fous číst.

Dnešní číslovka je 7!

7. dubna 2015

Každodenní číslonoska #99

Tak a jde se na věc! Mi už se teda ta slibovaná histořice moc povídat nechce, ale když už to tady 2 dny rozmazávám, tak to teda řeknu.

Víte, já jsem hrozný jetel. Často nahlas říkám upřímné věci, které bych říkat neměl. A přitom je nemyslím nijak špatně. Jen bych měl být prostě někdy zticha, protože jinak většinou někoho brutálně urazím. Je to taková ta skupinka trapasů, kterou mají upřímní lidé se sníženou sociální inteligencí vždy naplněnou k prasknutí. To je jedna věc a mluvím tu o tom, protože chci tento typ trapasů odlišit od následujícího.

Když řeknete upřímnou věc a uvědomujete si, že byste ji neměli říkat nahlas, ale zároveň víte, že vás ten někdo, kdo by to neměl slyšet, nemůže slyšet. Na to jsem expert. Tedy z části, protože mě obvykle ten, kdo to nemá slyšet, slyší.

Tak například jsem šel s maminkou do Vaňkovky a před Teskem stál takový stáneček, ve kterém byly 2 hezké slečny. Milé slečny. Žádné otravovačky. A maminky se hezky zeptaly, jestli by nechtěla vyčistit brýle (prostě prodávali nějakej humus na čištění brejlí a šperků a kdečeho). A maminka jim mile (ale rázně, asi jako Brý Vandekampová) odpověděla, že ne. A mi se ten její tón tak líbil, že jsem jí chtěla říct, že je prostě fakt dobře poslala ho háje. Bohužel jsem to vyjádřil slovy "fakof" s divným úsměškem, které jsem ale tak zařval, že to ty slečny musely slyšet. Přitom já to myslel jako kompliment pro maminku. Nemyslel jsem to špatně na ty slečny. Prostě děs, dokonce jsem přemýšlel, že bych se jim zašel omluvit a vysvětlil jim to, protože jsem to prostě nemyslel špatně.

A v neděli jsme byli na obědě v Čárlísu. Dal jsem si tam česnekovou polévku. Mělo to takovou našedlou barvu. No vlastně to asi vypadalo docela nechutně a dokonce to obsahovalo takové hrudky toho krému. Ale bylo to moc dobré! Fakt jsem si pochutnal. Ale vypadalo to prostě hnusně. No a Nex se tak nějak zeptal, jaké to jídlo je a patrně pochvaloval svoje (to už nevím, soustředil jsem se moc na svoje jídlo). Jelikož jsme s Nexem hrozná prasata, máme ve zvyku dělat a říkat různé čuňárny.

A tak jsem o svém jídle řekl, že to chutná dobře, ale vypadá to jako sražené sperma. Prostě legrace, jsme furt v pubertě, že. Bohužel za mnou stál číšník, který se vteřinu na to zeptal, jak nám to chutná. Nex se zmohl jen na "já jsem spokojen" a já měl opět chuť začít vysvětlovat, že jsem to nemyslel špatně, že je to moc dobré a že máme jen divný smysl pro humor a furt si dokazujeme, jak moc kachní žaludky máme. No děs. Chudák číšník. Chudák kuchař, jestli mu to někdo vzkázal.

Dnešní číslovka je 14.

6. dubna 2015

Každodenní číslonoska #98

Já vím, že jsem včera slíbil historku. A dokonce mám dneska i další povídání, ale musím to zkrátit, protože už je moc pozdě a já už chci jít spát.

Takže to zkusím sesumírovat zítra. Dneska jsem měl takový super odpočívací den, kdy jsem se hodně díval na seryjál a snědl hodně jablek. Jo a taky jsem snědl 3 brambory. Byly vlastně docela dobré (kro mě zná, ví, že nemám rád brambory). Vlastně jsem je nejedl několik let a tyhle byly speciálně udělané a tak jsem ujedl.

Dnešní číslovka je 5.

5. dubna 2015

Každodenní číslonoska #97

Dneska jsem měl dva vemi veselé okamžiky, o kterých jsem vám chtěl povykládat. Ten první už jsem ale zapomněl. Vím, že jsme si říkali, že to sem musím napsat, ale bohužel.

Povím vám teda ten druhej. Vyklízel jsem Nexovi z auta krabičky od cigaret, protože už jich tam měl tak nějak hodně a já jsem byl prostě hodnej a vytahal jsem to ven. Teda né, že bych byl tak hodnej, ale prostě se mi hrozně líbil ten sběr. No a jedna krabička byla nějak divně otevřená a plápolal z ní takový ten celofán, co je v něm každá krabička zabalená, aby si z toho lidi nekradli kusovky. Jako to někdy dělaj s vajíčkama, co jsou zavřená v takových těch papírmašových věcech, které super masírují nohy, když vyndáte vejce a šlapete po nich. Ale to jsem říkat nechtěl, chtěl jsem povykládat o těch cigaretních krabičkách.

No a tak ty krabičky nesu ke kontyšu. Cestou se mi to nějak smekne v rukách a ten kus celofánu se urve, takže mám několik krabiček a celofán. No a když to házím do kontyše, tak zafouká vítr a ten celofán mi uletí někam mimo kontejner.

Tak vylezu zpoza kontejnerů a jako správný Jasmín se vrhnu do jeho hledání, protože já nikde odpadky nepohazuju. Vedle kontyšů stálo takové červené auto, tak jsem se díval kolem něj a pod něj. Nikde nic. Tak se točím jak holub na báni a hledám těch pár centimetrů průhlednosti. No pak si všimnu, že vedle toho červeného auta je šedé. A to na mě nějak divně pomrkává.

Má totiž za stěračem nacpaný kousek celofánu. Tak se k němu hned vrhnu a chci mu to oddělat, ale je to takové velké BMW a já jsem vlastně docela malej a nemůžu tam dosáhnout, aniž bych se o to auto opřel. Ale to nechci udělat, protože mi by se taky nelíbilo, kdyby mi někdo zacelofánil auto a ještě se po něm pak válel.

Tak se tam prostě nakláním a nakonec je mi požehnáno. Vítr ten celofán zas kousek natočí, takže dosáhnu na jeho špičičku, vyndám ho a konečně ho umístím do kontyše.

A bez ztráty hvězdičky.

Jé a už jsem si vzpomněl, co bylo to druhé, ale povím vám to až zítra, protože se chci zítra válet a tak dost hrozí, že nebudu mít histořici.

Dnešní číslovka je 30, protože si myslím, že kulatiny tak nějak zanedbávám.

4. dubna 2015

Každodenní číslonoska #96

Dneska jsem měl hrozně akční den. Dokonce tak moc akční, že se mi nechce už nic jinýho, než jen ležet na boku, ale to by neplatilo. Navíc bych si měl poznamenávat hlavně ty hezké věci, takže není úniku.

Včera jsem to nemohl napsat, ale byly jsme s Evísem v Ikeji. Kdo mě zná, ví, že Ikeju prostě nemám rád. I když se hrozně moc snažím a chci ji mít rád. Vždycky je tam prostě tolik neskutečně otravných lidí, že to nejde.

Ovšem v pátek před 9 večer tam skoro nikdo není. Prostě tam bylo úplně vymeteno, takže se mi tam vlastně líbilo a musím říct, že je Ikeja OK, když tam nikdo není. No jely jsme tam proto, že moje maminka tak nějak utrousila, že chce jedno z Ikeja křesel. A tak jsme tam honem jely, protože jsme za ní měly jet s Evísem na návštěvu. Dneska. A tak jsme to křeslo honem koupily a nacpaly ho do kufra káry, aby to bylo jako překvápko.

No a dneska jsme teda jeli. S maminkou jsme se potkaly ve Svitavách, poněvadž jsme měly dojem, že tam bude víc atrakcí. A taky bylo. Na oběd jsem měl pizzu a zmrzlin. A pak jsme dělaly bowlingování. Musím říct, že jsem dal jen jeden strajk, což je hrozně dobře, protože když dáte strajk, tak za trest házíte jenom jednou. Mamince se to taky povedlo jen jednou, ale chudák Evís neházel dvakrát hned několikrát.

A pak jsme byly dělat nakupování a já si koupil samé potřebné věci. Třeba petrolejové legíny a baletku na dveře. A pak jsem snědl kolonádové oblátky. A ještě jsem zarohlenkoval.

Dnešní číslovka je 43, protože je to takové fešné číslo.

3. dubna 2015

Každodenní číslonoska #95

Dneska jsem měl super den. Takový šíleně náročný, protože jsem fakt stihl kde-co-všechno, ale hrozně pozitivní. Například jsem dneska narazil na 2 hrozně milé prodavačky. Z toho byla jedna v takovém šopu, který je součástí kavárny a mají tam zkušebnu jednoho e-shopu. Takže si tam můžete nechat zboží dodat a pak si to jen vyzkoušíte. Já jsem si teda kupoval jen sluchátka, takže jsem si nic nezkoušel, ale byla tam prostě milá paní.

No dál. Poslední dny jsem taky hrozně ekologický. Včera jsem šel do práce a proti mě šel nějaký starý pán. A nakop prázdný plastový kelímek, co se válel jako odpadek na chodníku. No asi tak 4 metry daleko byl koš. Tak jsem ten kelímek popad a hodil ho do toho koša.

A dneska jdu do práce a na tom stejném místě jsem našel kus plastu. Tak jsem ho tam zase hodil. A měl jsem hrozně dobrý pocit.

Taky jsem byl děsně profesyjonální v práci, protože jsem jednou rukou pracoval a druhou telefonoval s maminkou, protože jen moje maminka ví, jak se jmenovala dračí plemena použitá v Turnaji 3 kouzelníků. Chvílema jsem teda mluvil na maminku a chvílema směrem do kanclu, ale normálka si to všichni porovnali.

A cajk, těším se, až si půjdu lehnout na bok.

Dnešní číslovka je 23.

2. dubna 2015

Každodenní číslonoska #94

Dneska jsem měl celkem fajn den. Sice jsem byl unavený a chtěl jsem ráno ležet a nechtěl jsem jít do práce. Obvykle mi to jako moc nevadí, ale dneska se mi prostě nechtělo.

Né, že by se mi nechtělo být v práci, to se mi samože chtělo, ale nechtělo se mi do ní cestovat. A tak jsem zase myslel na Harryho Pottera a to přemisťování, co tam každý aspoň trochu schopný kouzelník umí. Bylo by to super. A pak jsem myslel na skejtbord, ale to jsem zavrhl, protože jsem mamlas. A nakonec jsem byl teda rád, že se můžu do práce dopravit nějak normálně. Ale i tak jsem furt myslel na to, jak ležím na boku. Což je dost strašné. Když si představím, jak ležím na boku (třeba teď), tak si chci jít okamžitě lehnout na bok. Ležení na boku je asi ta nejlepší věc na světě a fakt jsem ještě nenašel nic, co by se tomu vyrovnalo.

Jako jo, jsou i lepší věci, ale rozkoš z nich prostě netrvá tak dlouho a není tak stabilní, jako je tomu u ležení na boku. Od čokolády až po orgasmus. Prostě na ležení na boku nic nemá. Tedy možná ano, ale já to zatím nenašel.

Ale o tom jsem mluvit nechtěl. Chtěl jsem prvně povykládat, že první polovinu dne mě moje mluvová retardovanost ze včerejška ještě nepustila. Dokonce mi v práci bylo navrženo, abych si předem sepsal správná klíčová slova a pak je prostě jen přečetl. Musel jsem s tím souhlasit, jelikož jsem asi 3 minuty koktal jednu větu a nemohl jsem si vzpomenout, jak se řeknou 2 nejdůležitější slova z celé věty. Snažil jsem se tam nacpat jiná, ale význam se tak značně posunul, jelikož jsem místo "popis" furt říkal "článek" a místo "nezobrazovat" jsem tam dosazoval "se tam udělá". No úrodné. A ještě jsem u toho máchal rukama, jak kdyby to mělo pomoct.

Ale večer jsem mluvil s Evísem a už to bylo dobrý. Hned jak jsem došel z worku, jsem běžel za Evísem a ukazoval jsem mu 2 kalhoty, co jsem si cestou z práce koupil. Jedny jsou černý a koupím si k nim kšandy a jedny jsou fijalový a nekoupím si k nim nic. Ještě jsem zkoušel žlutý. Byly fakt čuperní, ale žlutá je snad jediná barva, ve které vypadám fakt hrozně. Není nic horšího, než když se nastrmačím do žluté. A tak jsem odolal a nekoupil jsem je, i když byly velikosti XXS, což mě prostě lákalo. Ale odolal jsem.

A ještě jsem si dneska objednal nový sluchátka. Křiklavě růžový, protože mi to prostě přišlo úchylné a jiné jsem si nějak nemohl vybrat. Co už.

A ještě jsem dneska přišel na to, že nejlepší účes máte, když se vůbec nečešete. Třeba jako já dneska. V neděli jsem si umyl háro a neučesal jsem se, protože jsem to měl mokré. V pondělí ráno jsem do toho prcnul takové ty skřipce nebo jak se to jmenuje a šel jsem. V úterý a ve středu jsem si na hlavě namuchlal messy bun a byl jsem okouzlující.

Včera jsem si umyl háro. A ráno jsem prostě vstal a nechal to tak. Jednak mám super objem, co vydržel celej den. Díky kondicionéru v šampónu to nemám vůbec zacuchané, jen laškovně zvlněné. Vypadám, jak kdybych si odskočil do postele, dělal tam děti a pak se zase vrátil do života. Nečešte se, ušetříte energii a prachy za kadeřnici, jelikož vypadáte jak filmová hvězda, protože jen ta si může nečesání dovolit.

Dnešní číslovka je 7, protože jsem se fakt příšerně moc vykecal.

1. dubna 2015

Každodenní číslonoska #93

Dnes jsem celý den velmi opožděný. Ani si ze mě nikdo nemusí dělat valentýnské džouky. Zvládám to sám.

Například teď večer jsme byli s Nexem v Olympyji. Prvně jsme si cvičně 3x objeli kruháč a pak jsme se vysypali dovnitř. No šel jsem do trafiky a chtěl jsem si proměnit svoji výhru 544 Kč ze Sportky na losy.

No nějak jsem to nezvládl té paní říct. Řekl jsem něco jako "Dobrý den tiket. Kdybych vyhrál, abych ... věděl. Jestli. Můžete podívat se?" A podával jsem jí ten tiket. No ona na mě trochu kulila oči a já jsem už během své promluvy věděl, že někde něco hodně drhne. Ale bohužel se mi nepovedlo udělat lepší vyjádření a tak jsem dělal, jakože jsem si nevšiml, že mluvím jak retard. Ovšem to nebylo celé.

Oznámila mi výhru a zeptala se, jestli to chci vstadit. Řekl jsem "můžu to dát do losů?" Tehdy si musela pomyslet, že jsem fakt mentál. Odpověděla, že je to jedno a zeptala se, jaké losy. A já jsem se prostě rozhléhl po krámě, jak kdyby to tam snad někde mělo být napsané a řekl jsem "co máte?" A ona se zeptala za kolik. Řekl jsem, že za stofku. A pak už jsem si vybral a rychle vypadl. A ne, nevyhrál jsem. Ale to neva, stálo to za to.

Jak to vypadalo následně v obchodě s čajema už se radši ani chlubit nebudu.

Dnešní číslovka je 39, protože je to celkem odpovídající.