14. února 2016

Každodenní fotokrám #47

Tohle je asi první selfí, co vám sem dávám. Jsou na ní zajímavé hned tři věci. První je ta, že na ní nejsem nalíčenej. Druhá je, že je to fotka z Nexovy superkáry, která má osvícená zrcátka ve stínítkách proti Slunci. A ta poslední je, že jedu dneska podruhé do Olympyje. Tentokrát pro jídlo.

Prvně jsme tam byli s Nexem dopoledne. Nex potřeboval nový gatě a tak jsme je jeli koupit. Šlo to fakt hladce a tak jsme museli navštívit jen jeden šop. Hned pohádka a mohli jsme se sebrat a jet zas zpět. No ale mě napadlo, že když už jsme tam, tak bychom se mohli stavit v Dekatlonu.

Dekatlon je hned vedle Olympyje. Chtěl jsem si koupit jógabloky a kalhoty (taky!). Vrazilo do mě dítě jezdícím košem. Protože proč ne. Matka řekla, že toho má děcko nechat. Bohužel, ale ocenil jsem snahu.

No jógabloky i gatě jsme našli hned. Ale potřeboval jsem si je zkusit. Ty gatě, bloky opatroval Nex. Mají tam asi jen 4 kabinky. Poskakovaly kolem nich uřvané děti. S jezdícími košíky. A všechny kabinky obsazené.

Trochu jsme s Nexem povyrostli. Ale dobrý, gatě super. Jdeme ke kase. Jede jedna. Asi pro 12 lidí. Zrovinka tam mají reklamaci, takže otevřou jinou kasu. Začne panika a boj o místo ve frontě. Náhodně otevírají další kasy, které obsluhují zákazníky náhodně. Stejně náhodně je zase zavírají. S Nexem už jsme tak velcí, že nebudeme schopni krám opustit. Nakonec teda platíme. A utíkáme. Už tam nechci. Nechci. Nechci. Nechci.

Myslel jsem, že koupě kalhot v Olympyji bude zlo, ale oproti sportovním potřebám to bylo dost smooth.

Žádné komentáře:

Okomentovat