26. března 2016

Každodenní fotokrám #88

Dneska jsem měl docela hodně akční den, ve kterém jsme s Evísem jely do mého rodného města. Pak Evíz odjel a já jsem byl chvíli smutnej a pak jsme šly s maminkou do naší oblíbené kavárny.

A hrozně moc jsme dělaly povídání, takže vlastně cajk. A teď večer jsme ještě slyšely zvonit zvony kostelní. Úplně se mi vykouřilo z hlavy, že Velikonoce jsou vlastně taky křesťanská věc a tak se děje hodně kostelování. Prostě smůla. Díky tomu jsme samože nebyly v kostele prezenční. Ale tak co už.

Je to nějak tak, že zvony prvně letěj do Říma. Je to asi tak, jako když si pes schová hlavu za závěs a tělo nechá venku. A vy jste hodní a děláte, že pes zmizel. No a stejný je to s těma zvonama. Děláte, že tam nejsou a zvony jsou happy. Pak papež řekne, že Glórijá a zvony už tu zase jsou a dělaj kravál, což je moc super. Analogie je vrtění psího ocasu. Všichni jsou nadšený. I papež, protože může dělat to Glórijá. Ve filmech dělá většinou jen Ámen.

No a fotena je teda z té kavárny, kde mají, jak jsem zjistil, v nabídce i pikolo. No odolal jsem.

Žádné komentáře:

Okomentovat