12. dubna 2016

Každodenní fotokrám #105

Tohle je nějakej indickej předkrm. Obalované listy špenátu, doplněné kousky brambor, jogurtem a chutney. Bylo to dobrý, takže jsme to sežraly. A pak jsme měly normální jídlo a pak ještě indickou zmrzlinu. Musím říct, že toho bylo dost, ale nechtělo se nám z toho zvracet, takže v pořádku.

Musím říct, že je to hrozně tichá restaurace. Prostě si tam každej tiše šeptá nad stolem. Až na mě, ovšem. Chtěl jsem samozřejmě zapadnout a tak jsem se vždycky naklonil k Evísovi a pronesl a nějaké moudro. No a jednou (když jsme už žraly tu zmrzlinu), jsme se k němu zase tak naklonil a chtěl jsem říct "a ještě mám v kabelce nový kafe", protože jsem nesl dom další příchuťovky. No ale měl jsem po té zmrzlině v krku trochu hleník.

A tak jsem se naklonil a vylezlo ze mě strašně hlasité "KRÁÁÁÁÁ" místo toho "a". Možná by se to sneslo bez točení okolí, kdybychom se tomu nezačaly strašně smát. Já jsem se teda smál proto, že jsem chtěl říct to "a", ale Evíz se musel smát prostě proto, že jsem se k němu naklonil a zařval jsem "KRÁÁÁÁÁ", což v dané situaci nemělo naprosto žádnej smysl.

Smály jsme se tak tři minuty a pak z toho chytil hlen zas Evís a snažil se vysmrkat se. A nešlo mu to, protože se furt smál.

Pak jsme dojedly a přišla obsluha a já jsem chtěl, aby nám nechali to nádobí, co v něm byla zmrzlina. Prej že se musí zeptat pana majitele, ale ten měl zrovna v devět večer nějaké jednání a tak se bohužel nestihla zeptat, než jsme tam nechaly hříšný prachy a jely dom.

Dobré to bylo. Půjdem tam zas, protože mají na lístku moc věcí, co chceme jíst. Vlastně je to asi jediná restaurace, kde bych chtěl ochutnat více než tři jídla. Budiž toho důkazem, že jsme si s Evísem vzájemně ochutnaly všechna jídla, která jsme neměly stejná. Prostě dobrý. A ještě tam všude smrděly vonné tyčky. Když otevřete dveře do lokálu, tak dostanete přímý zásah omamné indyje.

Žádné komentáře:

Okomentovat