20. května 2016

Každodenní fotokrám #143

Dneska jsem přišel o zbylé osmičky. Jely jsme tam v Evísem, kterej na mě čekal v čekárně. Bylo to moc super a velmi jsem se smál. A pak jsem šel do ordinace a tam to bylo taky super a velmi jsem se smál. Dokonce jsem se smál i ve chvíli, kdy mi pan stomatochirurg drtil tu spodní.

Moje spodní osma je dokonce jen na tři kusy, místo minulých pěti. Ale zase jeden upadl na zem, takže jsme ho museli hledat. Ale dobře to dopadlo a mám je doma všechny. Horní osmičce se moc ven nechtělo a tak mi sestřička musela držet hlavu, aby mi ji pan doktor neurval místo zubu. Prostě dobrý.

"Dáte mi ty zuby zas dom?"
"Jasně, od rána už je tu pro vás všechny schovávám!"

Nakonec mi pan doktor zaštupal otvor, napsal antibiotika (ptal se, jestli mi z nich minule nebylo špatně a tak jsem řekl, že ne, že jsem si pochutnal) a oznámil, že bych to měl tak za půlhodinky až hodinu začít ledovat. No zeptal jsem se, jestli to můžu ledovat hned, že bych si jako šel dolů do Brněnky koupit zmrzlinu, než dojedem dom. Mám to prý promyšlené. Že se může začít ledovat hned, ale on říká, že až za hodinu, protože jinak se ho lidi ptají, kde mají vzít led. Podle mě díra ve službě a měli by prodávat takový ty zamrazovací pytle.

Jsem prý připraven. Říkám, že ano. Že až půjdu trhat další osmičky, už to zvládnem ode dveří. Prej že určitě. Tak jsem si pak dole koupil Ruskou zmrzlinu. Po cestě mi celá se mi roztála a počůrala mě, než jsme dojely dom. Ale i tak to bylo super. Hlavně když jsem v lekárně bral ty antibiotika a na hubě jsem měl tu zmrzlinu.

A pak jsme šly venčit psa a já měl na hubě zmrzlý máslo. No prostě dobrý. Fakt škoda, že osmiček nemám víc. Zatím.

Žádné komentáře:

Okomentovat