16. srpna 2016

Každodenní fotokrám #231

Dneska to snad bude dlouhý, protože ke kadeřnici nechodím každej den (nebyl jsem tam víc než dekádu! Dekáda je dobré slovo), ale začnu popořadě.

V práci cajk. Na oběd jsme šli s panem ředitelem a Berrynkou (vlastně nevím, jak se to píše, ale říká se jí prostě Bery), která si furt v tlamce nosí míček. Což je super. Semtam ho někde nechá, takže to musíte furt hlídat. Ale pan ředitel je v tom přeborník, takže jsme s míčkem odešli a zase se s ním vrátili. Rebiové žrádlo bylo normálně vizuálně nechutné a chuťově chutné. Zítra tam jdu znova. Budou cuketové lodičky s feta sýrem. No přímo vidím ten zvratkový kydanec!

Každopádně. Při cestě zpět jsme šli lesem. Rostla tam jablka, špendlíky a něco modrýho. Takže jsme měli i dezert. A pak jsme se vrátili do práce a byli zas profíci. Říkal jsem (během toho, co jsme byli profíci) Markét, že mě hrozně štvou moje vlasy. Že mě to jako nebaví a bléé. Markét teda říkala, že se jí líbí, jak mám ty boky vyholené, ale moc mě to neutěšilo. Vím už dlouho, že bych to chtěl jinak, ale nechcu ke kadeřnici.

No pak pro mě dojel Evís a jely jsme do kavárny. Tam jsem se Evísa zeptal, jestli mě jako ostříhá. A nadnesl jsem mu, co chcu. Evís řekl, že to doma asi neuděláme a jely jsme do Obchodního Centra Krpole. Tam mají kadeřnický salón, kde vás vemou i bez objednání. Tak tam dojdem a prej cajk, ale hodinu čekačka. Tak na to kašlem a že pojedem do Avionu, kde je takovej salon taky.

Tam se dočkáme asi za 10 minut. Kadeřnice se mi vůbec nelíbí. Když jí řeknu, co chci, tak to furt nechápe. Vysvětluje jí to Evís. Podle té paní to asi nejde ostříhat. Snažíme se asi tak 5 minut a pak to vzdám a říkám, že nechci, aby mě stříhala, když mi ani nedokáže říct, co mi tam teda má v plánu ostříhat. Ona blbě čumí a pak teda souhlasí, takže jdeme do háje.

Teda do Olympyje, kde mají taky kadeřnictví, ale je víc hyper a profi. Tak tam jdem. Prej hodina čekačka. Tak čekáme. Asi 45 minut. Pak na mě dojde řada. Kadeřnice hned pochopí, co chcu. Jsem šťasten. Umeje mi háro a nakadeří mě. Během toho mi říká, že v Avionu jsou fakt blbci a když chce někdo něco složitějšího, tak že mají aspoň tolik soudnosti, že je posílají sem k nim. Kadeří mě přes hodinu. Na zemi je zůstane víc vlasů než na mé hlavě.

Pokud mě znáte, tak víte, že mám na hlavě vlasy jen vprostřed. Ostatní mám vyholené. No a z toho zbytku mi vzala tak 2/3, takže jsem spoko, protože už skoro žádný vlasy nemám. Mohutně to natužila, takže to na fotce vypadá, že jich mám dost. Ale nemám. Mám jen tak decimetrový proužek vprostřed.

No nakonci jsem byl nadšen a zakončil jsem okřídlenou větou směrem k Evísovi, kterej tím chudák v součtu zahodil tak tři hoďky: "Evísu, kup mě to!" A Evís řekl směrem ke kadeřnici: "Kdy ho mám zase dovézt, abyste mu to zastřihla?"

<3

Ještě PéeSko. Jsem vám zapomněl povykládat trapas z OC Krpole. Jsme zaparkovaly dole v garážích a chtělo se nám čůrat. Tak jdem a najdem dámy. Vlezem tam a jsou tam dvě kabinky. Obě volné. Tak na jednu zapluju a na druhou zapluje Evís. Ty kabinky nejsou zděné, je to jen oddělené takovým tím kovovým papundeklem. Tak si říkám, že udělám fórek. Začnu Evísovi spodem do kabinky strkat nohy, ruce a mávat na něj. Evís ale nijak nereaguje a tak to začnu dělat ještě frenetičtěji, protože si myslím, že mě nevidí. Pak toho teda nechám, protože se chcu vyčůrat.

No udělám, co je potřeba a vylezu ven z té kabinky. Venku stojí Evís a jde do kabinky po mě. Říká mi, abych mu nikam neutek a počkal. Ovšem má tvář je plná děsu. Na té kabince nebyl Evís. Byl tam někdo cizí. Někdo, kdo viděl moje boty a ruce a ... No tak si rychle umeju ruce a vyběhnu z těch záchodů ven a schovávám se za figurínama, co prezentují epesní hadry. Přijde mi to málo a skočím za zděný sloup. Semtam vykukuju hrozně nenápadně ven a sleduju vstup na dámské toalety. Za chvíli od tam vyleze nějaká paní. Snažím se schovat svoje boty se zářivýma růžovýma tkaničkama. Paní si mě snad nevšimne a odejde. Za chvíli vyleze Evís a myslí si, že jsem schválně utekl, protože mi řekl, abych počkal. A tak mu to celé povykládám. Evís říká, že na tu kabinku nakonec nešel, protože byla celkem špinavá. Tak čekal na tu moji. A pak hýkáme smíchem do chvíle, než vlezeme do toho prvního kadeřnictví.

Žádné komentáře:

Okomentovat