29. října 2016

Každodenní fotokrám #305

Tady máte fotku, kterak jsem dneska čekal na maminku.
Dneska jsem měl super den, který ale hrozně rychle utekl. Přijela maminka, takže jsme pojuchaly a tak. Chtěl jsem dělat utrácení a něco si jako nakoupit, protože už 2 měsíce hrozně moc šetřím, ale bohužel se mi to nepovedlo. Místo toho jsem ale začal tvořit sbírku darů na Vánoce. Myslím si totiž, že už bych měl pomalu začít. A tak jsem teda začal.

Taky jsme byly na obědě, kde jsem byl velmi sociálně zdatný. Evís si objednal salát, jehož součástí měla být slanina. Pak to donesli a Evís tam tu slaninu nemohl najít. Skoro hned poté, co donesla číšnica žrádlo, došel číšník (dones nám další vodu, protože jsem tu první hned vylohnil). Tak jsem k němu moudře prohovořil, že v tomto salátu absentuje slanina. On to chudák za chvíli pochopil (nebo možná nepochopil, když nad tím teď přemýšlím) a poslal k nám zas tu číšnici. Tak ta to už pobrala a za chvíli donesla slaninu. Já jsem měl taky nějakej divnej salát. Byl divnej, protože ho byla trocha. Byl jsem docela zklamanej, protože tam mívali dobré saláty, kterých byla docela kupka. Tak už to tam nedělaj a musel jsem si dát teda ten, co jsem si nakonec dal. Už si ho nedám. Jako nebylo to hnusný, ale prostě trocha sejra a zeleniny. To umím taky.

No maminka si dala pizzu. Naštěstí s rajčatovým základem, takže jsem jí sežral jenom kousek, protože rajčinový základ nemám rád. Ale i tak jsem si to samozřejmě dal, protože to bylo jídlo. A maminky se s dětma podle mě docela rády dělí o svoje jídlo. Nebo teda ta moje jo, což je super. Teda moje maminka je samože super i tak. Ale je to prostě dobrý, protože když s maminkou žerete třeba čokoládu, tak víte, že poslední kousek je dycinky váš.

No a pak jsem šel čůrat a objevil jsem, že jim na záchůdkách došel toaletní hajzlpapír a ty tuhý papíry na ruce. Tak šel kolem zas ten číšník a já mu řekl, že jim na dámských záchodech chybí toaletní papír a ubrousky na ruce (vynechal jsem cizí slova i vulgarism). A hned tam naklusla uklízečka a doplnila to tam.

No a poplkaly jsme a pak jsme maminku zas posadily na bus a jely jsme do Lídla na nákup. Bylo tam hrozně moc lidí, ale já jsem byl hrdina, protože jsem prosadil nákup kuchyňských utěrek (prostě jsem řekl, že už asi moc nemáme a ukázalo se to jako prauda (sic!)). A tak, no. Prostě dobrý.

Žádné komentáře:

Okomentovat