21. prosince 2016

Každodenní fotokrám #358

To je dárek od pana ředitele.

Tady je část obsahu dárku od pana ředitele.
Už mám sice více než týden dovolenou, ale dneska jsem byl v práci naposled tento rok. Jakože už tam nejdu. No byl jsem z toho dost smutnej, ale jel jsem dom s Evísem a tak jsem se z toho rychle dostal.

Přišel jsem na to, že Vánoce ještě nejsou a já už jsem dostal kýbl super dárků! Xylofon, kalendář s traktorama, skládací rybu, žrádlo a frenčpres od pana ředitele, prostě dobrý!

Dneska to bylo v práci taky moc super, chtěl bych mít pořád jenom dovolenou v předvánočním čase. Většina lidi už je stejně v háji a tak je tam super klid, pokud zrovna neřvu.

Zítra jedu za maminkou. Už máme s Evísem super plán, jak to zítra bude. Doufám, že to jako klapne. I já jsem se moc snažil a nachystal jsem si seznam toho, co si s sebou mám vzít. Drtivá většina se týká věcí do posilovny a žrádla. A kosmetiky. Jinak s sebou vlastně nic nemám. Kromě darů. Mám teda tašku s darama a batoh s věcma do posilky a žrádlem. Dnes se mi fest ulevilo, protože jsem zjistil, že u maminky mají taky posilku, která bude mít otevřeno každý den. Bojím se, že se tam budu bát jít. Ale tak co už. Výstup z komfortní zóny.

No píšu to sem proto, že mám nějak pocit, že s sebou nic nemám. Ale klasicky doufám, že maminka zařídí vše ostatní.

Dneska je taky první zimní den. Aspoň si to myslím. Vytáhl jsem totiž svůj starý kabát, který jsem nosil už na gymplu. Je mi trochu těsný v ramenou, ale nedá se nic dělat, protože je zima, takže bych měl nosit kabát. V březnu ho zase uklidím do skříně. Mám ten kabát moc rád. Řekl bych, že ho mám už tak asi určitě více než 10 let. A to byl už původně ze sekáče. Prostě super kus, evidentně nestárne a furt je šik.

Píšu tak hrozně dlouhý blábol, protože mám hrozný pocit z toho, že jsem si vlastně nic nezabalil, i když už jsem si zabalil naprosto všechno, kromě kabelu na telefon, kontaktních čoček a malovátek na hubu. No co už.

Žádné komentáře:

Okomentovat