31. ledna 2016

Každodenní fotokrám #33

Dneska jsem vám vyfotil selfí z venčení psa. Ráno bylo hrozně hezky a pak se zatáhlo a už nebylo hrozně hezky. Jinak jsem měl velmi uklízivou neděli a odstranil jsem hodně hnoje z různých míst. Jsem na sebe hrd.

30. ledna 2016

Každodenní fotokrám #32

Tady máte housenku z bilbordu. Fotil jsem to večer na procházce s bleskem, proto to vypadá tak divně. Ale ta housenice je podle mě super. I když tu reklamu nechápu. Jakože jakej tam má ta housenka smysl. Což je klidně její smysl.

29. ledna 2016

Každodenní fotokrám #31

Dneska jsem měl hrozně hezký den. Už bude trvat jen hodinu a tak doufám, že už se to nepokazí.

Byl jsem celkem profesyjonální, hodně jsem toho udělal a hodně jsem se smál. Trénoval jsem sociální kontakt a večer jsme šly s Evísem poingressit. Už jsme nebyly fakt dlouho. Původně jsem šel jen proto, že jsem chtěl nechat jít Evíse v noci samotnýho, ale pak jsem byl nadšenej, že jsem šel, protože to bylo moc super.

Nikde nikdo nebyl, takže klídeček. Ušní bubínky nám praskaly jenom ve chvílích, kdy jsme šly kolem nějaké hopsody. Ale ještě bylo moc brzo na to, aby z nich někdo vylejzal, takže pohodička. A ještě jsme vyvenčily psa. Prostě dobrý.

Ten dům, co je na fotce, mám hrozně rád. Když je vhodná doba, tak na stromech, co rostou před ním, rostou hrušky, který Evíz někdy krade a který jsou docela dobrý. A taky je to prostě hezkej barák, i když je takovej rozpadenej.

Jo a taky jsem měl na večeři pizzu. Kromě Evísových krajů jsem měl i Evísovu osminku. Evís je prostě nej.

28. ledna 2016

Každodenní fotokrám #30

To jsem já, kterak zrovna otevírám vrata do garáže, protože jsme jely s Evísem ještě na nákup.

Měl jsem hrozně dynamický den. Byl jsem v práci, kde to bylo super. A pak jsem šly s Evísem na tu pojišťovací schůzku. Můj agent se mě ptal, jestli si ho pamatuju. Řekl jsem, že ano, ale že přibral. Myslel jsem to hrozně dobře. A v podobném duchu se to neslo celou dobu.

A pak jsem zničil nachystanou smlouvu. Byl na ní totiž dotazník, kterej jsem měl vyplnit, aby se zjistilo, kam nejlépe uložit moje prachy. Ale já jsem to vyplnil špatně, tak jsem to přeškrtal a kde se mi nelíbily možnosti, jsem si to tak jako upravil. Myslel jsem prostě, že je to kvíz pro mě. A né, že je to normální součást smlouvy.

No špatné, no. Ale prej OK. Stejně jsem si to chtěl rozmyslet a nechtěl jsem to podepsat dneska, takže co už.

27. ledna 2016

Každodenní fotokrám #29

Dneska jsem v práci pil svůj čajíček a zaskočilo mi. Začal jsem se trochu dusit. A pak jsem z toho kašlal.

Tohle mi přistálo na stole. Instantní nachlazení!

26. ledna 2016

Každodenní fotokrám #28

Vyfotil jsem bilbort na hlavním nádraží. Je na něm nějaké pečené jídlo v omáčce. Ani se mi to jinak zvlášť nelíbilo, ale ta výsledná fotka ano. A tak to dneska vyhrála.

25. ledna 2016

Každodenní fotokrám #27

Pan ředitel mě dnes v práci nakreslil. Myslím, že to přesně vystihl, včetně účesu. Začal jsem si totiž česat culíček na stranu.

Také to vypadá, že bych měl častěji chodit k zubaři. No něco si z toho vezmu a půjdu do sebe!

24. ledna 2016

Každodenní fotokrám #26

To jsem já, kterak lepím novou dálniční známku. Prvně jsem samože oddělal tu loňskou. Tahle je super, protože je kulatá. Loňská byla hranatá a nezanechala lepivý povlak.

A pak jsme byli na nákupech. Lídl jsem zavřeno a tak jsme musely do Teska. Měli tam velký kulový, takže musím přehodnotit seznam obchodů dle oblíbenosti. Tesko se tímto dostává až za Albrechta.

A taky jsem o víkendu dočet dvě knihy!

23. ledna 2016

Každodenní fotokrám #25

To je kniha. V pozadí moje stěna oblepená vším možným. Nechce se mi kecat, chci si jít číst.

Ale. Dneska jsem byl venku ve sněhu. Oblík jsem si Alpine Pro bundu (jsem šik a in), abych nepomrzl a hopsal jsem spolu se všemu ostatními kokainem. Prostě dobrý. Chci, aby ještě přisněhalo.

22. ledna 2016

Každodenní fotokrám #24

Dneska jsme byly s Evísem v cukrárně, tak jsem si to pěkně zvěčnil. Taky můžete vidět, že tu mikinu s ušima fakt poctivě nosím.

Jinak jsem měl klasicky náročný pátek a jsem celej šťastnej, že bude víkend.

21. ledna 2016

Každodenní fotokrám #23

Dneska jsem se hrabal ve stole a našel jsem tam tohle. To jsou krásné mince, co mi dala maminka. Protože jsou prostě hezký a neošmatlaný.

Jinak jsem měl dneska docela náročný den. A taky jsem byl docela dost vymýšlecí. No jsem rád, že už je zítra pátek, protože to znamená, že se blíží dočtení knihy.

Taky se mi líbí, jak už nám nasněhalo i tady. Vlastně sněhalo včera, ale to jsem na to nějak zapomněl, protože jsem furt mlel o zubaři. Takže tak.

20. ledna 2016

Každodenní fotokrám #22

Dostaly jsme s Evísem PFko od Rionky. To si rozhodně zaslouží vlastní foto. Taky proto, že jsem letos žádný PFka neposílal. Nechtělo se mi totiž nic malovat.

Což byla první věc, co jsem vyzvonil zubařce. Že jsem jim chtěl namalovat ten obrázek, ale nestihl jsem to. Že prej nevadí, mám donýst příště. Až to dodělám. Řekl jsem, že tak za půl roku, protože to podtrhuje absurdnost toho obrazu, protože bude jistě vypadat, že jsem to dělal tak pět minut. Ale aby to nevypadalo, že jsem chtěl bejt hodnej, něco jim donýst a kvůli mé neschopnosti se mi to nepodařilo, tak jsem jim oběma koupil Chando. Chandem se nedá nic pokazit, opět se mi to potvrdilo.

No dneska mi byl opraven poslední zub. Pak mi paní zubařka udělala 3 kontrolní rentgeny a zjistila, že jsem za těch minulých pět měsíců nevytvořil ani jeden novej kaz a všechno je to super. A pak si zavolala toho hlavního zubaře tam, aby se jako poradili, co s mýma předníma zubama.

Chvíli říkali divný věci a slova, co neznám (nepadlo slovo "dentin", to už znám). A následovalo rozhodnutí, že mi vezmou otisky, nafotěj si mě a nechají z toho nějakého estéta vysochat finální stav. Jak to jako bude vypadat, až mi to předělaj. Tuto skulpturu mi příště ukážou a když se mi to bude líbit, tak to nějak přetavěj do mě. To už bylo moc složitý.

Ty otisky byly v pohodě. Tuhnoucí směs měla příchuť tropical. Vlezla mi všude mezi zuby. Hotový ráj ovoce.

Ovšem to focení. Fotil to sám hlavní zubař. Došel ke křeslu s obrovským foťákem a sestra mi měla nasadit dentální roztahovák (či jak se to jmenuje). Možná by bylo bývalo lepší, kdybych si to nasadil sám, ale já jsem pacient a nikdy tam nic nedělám.

A tak se to do mě snažila sestra narvat. Bylo to fakt směšný a tak jsem se jako uchechtnul. Sestra se začala smát. Dostal jsem záchvat a musela se na chvíli stáhnout i s tím krámem. Doktorka se smála, zubař stál jak solnej sloup.

Další pokus, sestra má záchvat. Já se směju. Zubařka se klátí smíchy. Chlap tam stojí s foťákem. Chvíli pauza. Sestře se podaří nasadit jednu stranu. Nevydržím to. Vlastně nevím, která z nás to nevydrží první. Doktorka už asi pláče a radši běží ven z místnosti, protože se domnívá, že mi to pomůže. Doktor roste.

My dvě se hrozně snažíme. Nakonec se to povede. Směju se dál, protože ta představa, jak tam sedím s tím dentálním roztahovákem a směju se, je prostě ke smání. Nakonec se uklidním a doktor to teda nafotí a vypadne.

Já nevim, ale zajímalo by mě, jestli to kdy někdo udělal na první pokus a s kamennou tváří. To prostě nejde udělat.

19. ledna 2016

Každodenní fotokrám #21

Fotil Evíz, když jsme šly se psem. Jsem tam já. Na hlavě mám kapuci od své mikiny a pózuju u ulicové cedule. Podle mě super creepy foto. A hlavně ta mikina je super. I pokladní v Bille se mě ptala, odkud to mám. Myslela si totiž, že je ta mikina super.

A jinak jsem měl normální den. S tím pojišťovacím chlapem jsem se nepotkal, páč mi volal, že to jako nestíhá a domluvíme se na jindy. Byl jsem z toho moc smutnej. Je s ním sice legrace, ale přijde mi málo profesyjonální. Třeba s mojí zubařkou je taky legrace a furt se smějeme, ale ta je profesyjonální. Můj dvorní pojišťovací agent moc ne. Asi ho teda vyměním, ale dám mu ještě jednu šanci. Protože po telefonu jeden neví. Ale i tak mám dojem, že si o něm to stejné myslí i moje maminka. No a to už je nějaká reference!

A taky mi to připomnělo, že jdu zítra k zubařce. Už teda jako jako naposled, tak si to musím užít. Sice ještě nevím jak, ale třeba něco vymyslím. Chtěl jsem jí nakreslit zubní kaz a dentin, ale nepodařilo se mi to dokončit, takže si na to bude muset chvíli počkat. Ale oznámit bych jí to mohl.

Taky jsme dneska v práci řešili superzajímavý problém. Včera jsem měl schůzku v zasedačce a od té doby je tam zima. Prvně to vypadalo, že jsem dement a zapnul jsem klimatizaci na sněhuláka. To jsem ale popřel, protože jsem to neudělal. Nejsem dement. No tak OK. Byla tam ale zima celej den. I přesto, že topení jelo naplno.

Večer se přišlo na to, že jsem tak hustej, že jsem vysadil okno z pantu, když jsem tam větral. Nevím, jak se mi to stalo. Prostě jsem zavřel okno. A vysadil jsem ho z pantu. No proč ne.

18. ledna 2016

Každodenní fotokrám #20

Tohle na mě čekalo, když jsem došel dom. Evíz je prostě nejlepší. Ale k tomu se ještě dostanu. Měl jsem teda jinou fotku, ale tahle je víc spontánní, takže nechám tuto.

No dneska mi do práce někdo volal. Tak jsem to zvedl. Ukázalo se, že je to chlap z mé pojišťovny.

Já: "Prosím."
Chlap: "Dobrý den, tady je XY (představil se) z pojišťovny XY (řekl, co je to za pojišťovnu).
Já: "Dobrý den."
Chlap: "Já teď nevím, jestli mám mluvit se starší nebo s mladší paní *semVložteMojePříjmení*"
Já: "Já to taky nevím."
Chlap: "Aha, takže jsem se vůbec nedovolal paní *semVložteMojePříjmení*."
Já: "To jsem neřekl, já jsem jenom řekl, že také nevím, s kým máte mluvit."
Chlap: "Aha! Takže mluvím s tou mladší!"
Já: "Asi jo."
Chlap: "Já vám volám proto, že vám brzy doběhne spoření, tak co s tím budem dělat. Jste ještě v Moravské Třebové nebo jinde?"
Já: "V Brně a zajdu si pro svoje peníze sem někam. To se může, ne?"
Chlap: "Ano, stačí, když dojdete na pobočku s občankou."
Já: "Stačí občanka? Nemusím mít ten váš pamflet? Tak to je super." (Mami, já jsem to neztratil. Jenom se mi to nechce hledat. Bych řekl.)
Chlap: "Ano. Zřejmě jste s tím takto spokojená... no a vy už pracujete?"
Já: "Ano, teď třeba."
Chlap: "A co děláte?"
Já: "Gényjuse. Gényjus obecný. Prostě sedím a dělám chytrý věci."
Chlap: "... ... jako fakt?"
Já: "Ano, super džob. Doporučuji."
Chlap: "A nechcete mi dát nějakou radu?"
Já: "Jo, klidně."
Chlap: "Jak vás mám pojistit?"
Já: "Aby se mi to líbilo."
Chlap: "Víte, já jezdím do Brna, tak bychom se mohli někdy sejít a pojistil bych vás. Já si vás z minula pamatuju. Je to asi tak 10 let, uzavírali jsme to i s vaší maminkou."
Já: "Ano, máte pravdu. No mi je to jedno, klidně dojeďte."
Chlap: "Můžu třeba k vám domů?"
Já: "Ne. V žádném případě. Třeba se vymluvím na to, že bych musel uklidit."
Chlap: "Já jsem slepý."
Já: "Aha, ale já prostě nechci doma cizí lidi, víte?"
Chlap: "Aha, dobře, tak se potkáme někde jinde."

No tak pak jsme to přerušili a on šel zjišťovat, kdy má čas. Pak mi volal a že zítra. Půjdem do Vaňkovky. Ptal se mě, jak mě pozná. Řekl jsem, že mám fest podholený vlasy. Řekl, že se mě bude bát. Řekl jsem, že proto jdeme do Vaňkovky. Tam ho přece nemůžu jen tak zavraždit, protože je tam dost lidí. Souhlasil.

A pak mě popadla hrůza. On mi určitě něco nakecá a já to podepíšu. Tak jsem volal Evísovi. Teda Evís mi. A vyzvonil jsem mu to. A tak půjde Evís se mnou.

Jsem sice Jasmín, ale aspoň jsem si toho vědom. I v práci byli rádi, že tam jdem s Evísem. Asi mě už znaj, no.

17. ledna 2016

Každodenní fotokrám #19

Tady je Fluf, kterak na mě spí. On teda ještě kouká, ale pak už spal.

Původně jsem vám chtěl ukázat kbelík z KFC. Kbelík je podle mě super, možná ještě lepší než mekdonaldí farmička, kterou už myslím ani nedělaj. A ještě má v sobě ten kbel takovou vrtuli. Prostě je to dobrá věc a už chápu, proč jsou lidi, co to nosí na hlavě. Ale neukážu vám to, protože je tam vidět sušák s prádlem. Což mi jako nevadí, moje fusky vidíte každej den a spodky mi taky semtam lezou, takže každej ví, že mám Pumový trenýrky, ale vypadalo to nevzhledně. Prostě sušák s prádlem.

No a jinak jsem měl normální nedělu. Dočet jsem knihu, čímž se tento rok dostávám už na číslo pět. Rýdynk čelenž jsem si dal letos na 45 knih, ale pokud to půjde tímhle tempem dál, tak jsem to silně podhodnotil.

16. ledna 2016

Každodenní fotokrám #18

Dneska měl Evís nějakou přemíru brambor a zjistilo se, že má prostě jeden navíc. A tak jsem se ho ujal. Já brambory nemám rád. Nikdy jsem je neměl rád a nechutnají mi. Ale někdy v nedávné minulosti jsem měl několik brambor, který byly dobrý. A tak jsem zatoužil tu nadbytečnou sníst.

No Nex přišel s nápadem, že bych si ji mohl obarvit potravinářským barvivem. Tak jsem vyhorolezcoval až do horní kredence, kde barviva bydlí. Vybral jsem si fyjalový. Výsledek se docela poved, vypadá to jak nějaké ovoce.

15. ledna 2016

Každodenní fotokrám #17

Dnešní večeře. Žrádlo jsem vám sem ještě asi nefotil a tak byl nejvyšší čas.

Jsem rád, že už je pátek, protože to znamená, že je víkend. A o víkendu se čtou knihy!

14. ledna 2016

Každodenní fotokrám #16

Markét koupila super razítka, takže můžeme svobodně vyjadřovat svůj názor na různé tiskoviny! Lajk!

Jinak jsem měl docela náročný den a jsem rád, že už jsem doma. A taky už je zítra zas pátek. Mám pocit, že tenhle rok sotva začal a tímhle tempem bude docela rychle zas končit. Což až tak nevadí, protože Vánoce jsou taky dobrý.

13. ledna 2016

Každodenní fotokrám #15

Já jsem furt neměl žádnou fotku, ale pak jsem si šel čistit zuby a došel jsem na to, že nastala éra nového kartáčku. No a já mám nové kartáčky fakt moc rád, je to úplný boost pozitivity. Ještě jak má nasazenou tu originální krytku. Úplná dokonalost. Ne, že by nutně každej post musel bejt o zubech, ale novej kartáček nemám každej den.

Jinak jsem měl dneska supernáročný den, takže jsem takový zpomalený. Ale i tak jsme ještě s Evísem odrbaly konvici od vodního kamene. Bylo to zábavný a všude smrděl ocet. To mi připomíná, jak jsem šel dneska  práci do kuchyňky. Byly tam zrovna 2 uklízečky a jedna taky chtěla vyvařit konvici.

Je to normální "naše" uklízečka, mám ji rád. S ní tam byla nějaká nová, kterou vůbec neznám. Byla to trochu starší paní, třeba kliďánko nad 50 let. Divně na mě zírala a pak se mě zeptala, co to mám s vlasama. Řekl jsem, že mi bylo v létě vedro a tak jsem si to nechal vyholit. Zjistil jsem, že je to super a od té doby to tak mám. Že jsem vlastně děsnej gotyčák jsem jí samože neřekl, protože mi bylo jasné, že pokud jí to nebylo jasné, tak jí to ani jasné nebude.

A ona se mě zeptala, jestli to myslím vážně. Řekl jsem, že ano, že je to super. Že to může v létě taky zkusit, že doporučuju. A ona se chytla za svoje vlasy (měla je delší v culíku) a řekla, že to ona by nikdy neudělala, že ona má svoje vlasy ráda. Řekl jsem, že já mám ty svoje taky rád, že to chápu. Ale že je mám ještě radši, když je jich teď kupa vyholených. Chvíli na mě zírala a pak se mě zeptala, jestli fakt pracuji v nějaké z těch kanceláří zde. Řekl jsem, že ano, samozřejmě. Pomyslel jsem si, že ta druhá uklízečka jí to může potvrdit, protože už mi několik let vytírá pod stolem a já jí vždy zdvořile poděkuji a taky jí oddělávám židle a zvedám koše, aby mohla vytřít všude. A někdy s ní děláme i legrace.

Asi jsem zas vypadal jako někdo, kdo prostě nemůže mít normální práci. Ale tak co už.

12. ledna 2016

Každodenní fotokrám #14

Tohle je ta nejlepší věc, co je v čekárně u zubařky. Je to prostě klinika (nebo tak něco), kde je těch zubařů víc. Tenhle dyplom patří tomu hlavnímu tam. Prostě best. Zajímalo by mě, jestli je to kouzlo nechtěného nebo mají zubaři tak super smysl pro humor, když pořádají svoje vzdělávací samyty.

No a je teda jasný, že jsem byl dneska u zubaře. Měl jsem tam jít dneska naposled, protože už mi chyběly jenom 2 amalgámy a mám to komplet. No došel jsem tam a řekl jsem, že mám rýmu a tak cajk, ale budu se muset tak 2x za sezení vysmrkat. Nosem jsem dýchat moh, tak jsem si říkal, že je to v pohodě.

No paní zubařka mi řekla, že mi teda udělá jen jeden zub, protože mám příští týden stejně zabúkovanej termín a stejně ještě nejsou se sestřičkou připravený se se mnou rozloučit. Tak jsem nadšeně souhlasil, že si teda dojdu i za týden. Super! Mám o návštěvu zubaře navíc, jsem fakt rád.

Taky jsem se objednal k tomu stomatochirurgovi, ale až někdy na duben, protože dřív nemá volno. Ptal jsem se paní zubařky, jestli mi budou ty osmičky dole fakt vyoperovávat a řezat kosti. Prej jo. Hustý. Hrozně mě to zajímá. Úplně jsem díky této zubařce ztratil zubařný pud sebezáchovy. Tak nevim, jestli je to dobře nebo ne.

11. ledna 2016

Každodenní fotokrám #13

Tohle je fotka z mého pracovního stolu. Na té krabici stojí monitor. Je to obyčejná krabice od nějaké věci. Jsou teda dvě, pod každým monitorem mám jednu. Abych měl jako lepší pracovní hygyjenu a měl monitory solidně ne výšce očí. Mám je teda trochu vejš, ale aspoň si zas připadám jak na burze. Stejně se u toho furt paragrafím a myslím si, že je to super změna, když se teď dívám víc nahoru. Předtím jsem se furt díval dolů.

No a tak jsem si tam prostě dal ty krabice. Ale byly to obyčejné krabice a tak jsem na ně nalepil oči. Pak jsem panu řediteli zabavil sirky. Pak jsem je dal nad jedny oči. A pak jsem z toho udělal relaxační příběh. Pokaždé, když je mi úzko, má pro mě moje pravá krabice jasné východisko.

10. ledna 2016

Každodenní fotokrám #12

Dneska už je mi o dost lépe, takže to přičítám žraní česneku. Jestli platí takový to, jakože jste to, co jíte, tak já jsem česnek. Dobrý den, česnek. Těší mě, česnek.

No a tak jsem se nachystal do práce. To jako, že jsem se umyl (odrhnul jsem konečně to razítko, páč fakt brutálně drželo). Uvařil. A lakuju si nehty. Nakonec jsem vzal ten úplně nalevo. Dostal jsem ho pod strom.

A jdu si zas číst. Už jen kousek a mám další knihu.

9. ledna 2016

Každodenní fotokrám #11

Jsem nemocnej a tak jsem vyrobil super fotku svého dnešního dne. Jsem nemocnej už od čtvrtka ráno, ale to jsem musel chodit do práce a tak jsem to musel ignorovat. Ale o víkendu můžete bejt nemocný, protože to to ničemu nevadí. Kvůli svejm játrům jsem ale nevěděl, jestli bych měl jíst spíš Paralen nebo spíš Ibalgin. Myslím si ale, že mi maminka říkala, že Paralen je menší hnůj a tak jsem si vzal ten. Zatím mi není víc špatně.

Asi jsem se nakazil u doktorky. To by tak odpovídalo. Nebo nevím. Každopádně už nejsem tak moc šťastnej, že jsem nemocnej, jako jsem býval, když jsem byl malej. Ale tak co už. Jsem z toho spíš smutnej a není se mnou žádný legrace. Prostě špaténka. Doufám, že do pondělka už budu zdravej.

A toho nevhodného slova na fotce jsem si všiml až teď. To jsem tak nevyfotil schválně. Fakt ne. Nejsem žádný prase. Přece. Já ne.

8. ledna 2016

Každodenní fotokrám #10

Včera jsem čekal na zastávce a tohle tam bylo jako reklama. Dneska jsem čekal na zastávce a tohle tam bylo jako reklama. Moc se mi líbí ten trsací pár, tak jsem ho vyfotil. Kuchař je bonus.

Jinak jsem měl normální den a protože je pátek, můžu dělat ležení.

7. ledna 2016

Každodenní fotokrám #9

To je moje ruka s firemním razítkem. Myslím si, že je to hrozně cool, když dostanete po strašně dlouhých dnech odmítání konečně razítko, 2x si s ním zarazíte a pak vám ho zase seberou, protože to se s razítkem nedělá. No co už.

Jinak jsem měl normální pracovní den. Nemůžu uvěřit tomu, že už je čtvrtek. Myslím si, že je tak úterý. Hrozně rychle to uteklo. Ale to nevadí, protože budou aspoň zas hned Vánoce. Letos to bylo dobrý. Jenom mohl být sníh, protože bych moh s maminkou stavět sněhuláky, což je podle mě super akce.

Taky jsem si dneska obul svoje zimní boty, protože jsem ráno zjistil, že moje mašličkový kecky jsou trochu vlhký. Budu teda muset počkat, až to jako roztaje. Trochu.

6. ledna 2016

Každodenní fotokrám #8

Toto je speciální foto pro moji maminku. Nechal jsem to tam celé, včetně těch autíček, protože ty se zase líbí mi. Je to výloha papírnictví, ve které mají vystavené polepky na zeď. Takovými si totiž moje maminka vydekorovala svoji ložnici. Například tam vyrobila něco, v čem jsem viděl housenici. Za pár dní mi moje maminka řekla, že jí to připomíná housenici. Měl jsem z toho hrozně dobrej pocit. A hlavně to udělala pomocí čtverců. Schválně vám to ukážu:
Pokud v tom nic nevidíte, tak mi to nevadí a přežiju to. A taky jsem to fotil v noci, tak je to asi tak nekvalitní jako všechny moje fotky. Ale tak co už.

Jinak jsem dneska měl docela masakrální zdravotní den, protože jsem byl hned ve 2 zařízeních. Včera ráno jsem se vydal ke své praktické lékařce. Měl jsem tam teda jít až příští týden (na kontrolu s mononukleózou), ale nějak se mi už nechtělo čekat a tak jsem tam prostě včera ráno šel. Nalačno, aby mě jako mohla hned odsát. A tak jsem to trefil, asi teď lidi nejsou nemocný, protože tam se mnou byla jen jedna paní. A ta byla objednaná, takže jsem chvíli počkal a pak už mě odebrala a dneska jsem si moh dojít pro výsledky.

Předtím jsem ale šel k zubařce. Moc jsem se tam těšil, páč jsem tam naposledy byl v listopadu. Tak jsem tam došel a tentokrát se mi to povedlo celkem přesně na můj termín, takže jsem nemusel čekat v čekárně. Zvládl jsem si správně pověsit kabát a šel jsem se posadit do křesla. Paní zubařka mi řekla, že když ráno se sestřičkou zjistily, že dneska přijdu já, tak se úplně poradovaly. Řekl jsem jim, že já se raduju už odvčera, páč to mi přišla upomínací esemeska, že mám jako dojít.

Nafasoval jsem umrtvovací injekc a kecaly jsme, než to začalo působit. Přepisovat to nebudu, ale pořád jsme se smály. Prostě dobrý. Pak mi opravovaly poslední zbytek nedodělanců dole. Tím myslím, že mi odebraly poslední amalgámy. Paní zubařka se mě ptala, jestli to chci vidět. Tu chvíli, kdy vyhodila ten amalgám (který mi nechtěl vypadnout. Normálně to prej vypadne samo, ale mi to tam prostě drželo, takže to odstraňovala asi 20 minut). Řekl jsem, že ano. Že samože. Tak jsem na to chvíli civěl a pak jsem se zeptal, co je to to žlutobílé v tom zubu.

Paní doktorka nevěděla, co myslím. Myslel jsem to pod tím odvrtaným. Bylo to tam prostě tak divně posazené, jak kdybyste měli zub a do toho dali nějakou žlutobílou zátku. No pak mi dost překvapeně pověděla, že to je dentin. Ptám se, co to je a proč je to světlé, když jsem tam měl amalgámovou výplň a ne dentinovou.

Byl jsem za debila. Dentin je zubovina. Prostě to, co je pod tou sklovinou. Ale prostě mi to přišlo jak něco, co je v tom zubu uměle dodané, protože jsem si myslel, že mám ten amalgám hrozně hluboký a je to prostě takový kráter do zubu. Tak ne, nemám. Je to dentin. Aspoň jsem se dozvěděl, jak vypadá zub pod sukní. Ještě jsem to neviděl.

No a pak mi to udělala moc krásný a dole to mám v cajku. Kromě osmiček teda. No a pak jsem se vydal ke své praktické doktorce. Vlez jsem do čekárny a ona hned vykoukla a táhla mě dovnitř. Což bylo super, protože jsem měl přijít až za 20 minut. Dozvěděl jsem se, že jsem furt plnej těch mononukleotických obraných látek, ale játra už jsou celkem v cajku. Od minula ty hodnoty klesly asi na polovinu, takže nemám v cajku už jen jednu, ale ta je hraniční, takže je to asi dobrý. Už můžu jíst smaženej bůček. V případě, že budu někde na návštěvě a nebudu je chtít urazit. Jsem moc rád.

5. ledna 2016

Každodenní fotokrám #7

Tohle je oko ryby, co ji mám v posteli. Dneska mám totiž takový superunavený den, že jsem se rozhodl pro něco postelního. Bohužel mám ale v pelechu docela pelech a tak jsem to musel udělat takto fikaně.

Je to ryba, co jsem jí dostal od maminky k narozeninám. Zároveň je to polštář, kterej fakt používám. Ležím na něm a někdy tu rybu jen tak objímám a pak na ní usnu. Samozřejmé je, že tak na ní spím do rána, protože se v noci nehýbu. No je to na té rybě vidět. Ale tak co už.

Dneska jsem měl nejdelší schůzku se zákazníkem ever. Trvalo to 4 hodiny a přijdu si fakt celkem unavený. Problém je, že i tak to bylo furt krátký. Ale zase jsem si připadal profesyjonálně. Jenom jsem se zapomněl profesyjonálně oblíct, protože jsem zapomněl, že mám být dnes spatřen. Ale tak co už. Aspoň jsem si vzal náušnice!

4. ledna 2016

Každodenní fotokrám #6

Tohle jsou moje lesky na rty a rtěnky, které jsem měl dnes při ruce v práci. Některé mám na stole a některé jsem měl v kabelce. Abych pravdu řekl, ve většině svých kabelek nic moc užitečnýho nenosím. Tak nějak se říká (nebo já to znám ze svého okolí), že ženy mají v kabelkách kdeco (třeba taková Hermiona). Já ne. Nemám tam kus špagátu, propisku, papírek, křížovky, tampony, zrcátko, gumičku do vlasů, parfém, pilník, multivitamín, láhev s pitím, řasenku nebo hřeben. Nosím s sebou jen peněženku, kapesníčky (když mám dobrej den), telefon, klíče, čtečku a lesky na rty. Zato v enormním množství.

Už jsem si několikrát říkal, že bych si mohl vybrakovat všechny kabelky a snést rtokrášleče na jedno místo. A taky ze šuplíků! Ale neudělám to, protože bych to pak musel do těch kabelek zas vracet a to se mi moc nechce. Minulý rok se mi povedlo vybablat 2. Třeba to bude letos o něco lepší, ale i tak už mám +3.

Jinak jsem měl dneska v práci dobrý den, ve kterém jsem zase posunul dále naši kancelář. Zjistil jsem totiž, že admini mají v kanceláři několik nechtěných plakátů Star Wars. Já sice nemám Star Wars rád, protože z toho mám deprese, ale stejně jsem popad Markét a šly jsme tím ověnčit skříň, co máme v kanclu. Nyní tedy máme strom i plakáty. Podle mě se to vyvíjí docela dobře.

A taky dneska celej den sněhalo. Né moc, vlastně jen tak sněhomžilo, ale protože auťáky řikají mínus 10, netaje to a prostě se to všude válí. To znamená, že je všude hodně sněhu. A taky čtu nechutnou dedektivku o nekrofilech, což je taky dobrý. Třeba mi přijde, že o nekrofilech nikdo moc nepíše. O pedofilech třeba jo (je to celkem oblíbený vlastně), ale na nekrofily každej kašle.

3. ledna 2016

Každodenní fotokrám #5

Dneska mám super foto. Nevím, od kdy v Brně sněží, protože tu nikdo z nás nebyl, ale včera určitě trochu sněhalo. A všechna auta u domu měla poprašek. No a někdo toho hned využil a omaloval do něj velmi neumělá pánská přirození.

Některá auta měla jen jedno malé (jako to na obrázku) a některá jich měla hned několik. Třeba přes celou kapotu. Lidová tvořivost. Možná vám tento zachycenec jako pánské přirození nepřijde a myslíte si, že je to něco jiného (ledvina, otvírák na víno, baklažán, slon, kašna, dort s jednou svíčkou, lustr či cokoliv dalšího), mohu vám oznámit, že na jiných autech to vypadalo trochu lépe.

Jednou jsem někde viděl obrázek, kdy těm autům někdo domaloval oči přes přední sklo, což vypadalo cool. Tohle je svým způsobem vlastně něco takovýho. Je to prostě Brno.

2. ledna 2016

Každodenní fotokrám #4

Dneska mám na fotce skvělou karetní hru, kterou jsem hrál se svojí maminkou. Je to prší, ale takové modifikované, protože máme herypotrovské karty. Ty umožňují, abyste kromě pasujících karet (barva, číslo) mohli prcnout i kartu se stejnou postavou. Jak lze vidět tady, můžu na tu dvojku křížovou dát desítku pikovou, protože je na obou Harry. Prostě dobrý.

Taky se koukněte, že moje nehty jsou oprcané, ale ty maminčiny jsou moc krásné. Utěšuje mě, že je tedy více než jasné, že do tohoto stádia jednou dospěju. Cajk.

A pak už jsem jel zpět do Brna, kde jsem zahájil výběrem poštovní schrány. Našel jsem v ní jen několik letáků a uvědomil jsem si, že je tedy vše v harmonyji. A pak jsme jely s Evísem nakoupit potraviny. Bylo to celkem cajk, protože tam nebylo moc lidí. To asi začne až zítra, ale to už tam nemusíme, protože jsme ponakoupily dnes. Prostě dobrý. Jenom jsem si zapomněl koupit kefírek, ale vydržel jsem bez něj 14 dní a tak jsem si téměř jist, že to zvládnu i nadále.

A večer jsem viděl 2 nové pohádky. Jedna byla o Karlovi a lektvaru zapomínání. To bylo blbý, protože se někdo snažil o humor, jaký já nemám rád. A taky měla princezna hnusný šaty. Ostatní teda taky, ale aspoň princezna by měla mít omamně krásné. No neměla, takže nelíbilo.

Druhá pohádka bylo něco o Johaně, co se převlíkla za chlapa. To bylo trochu lepší. Hlavně co se kostýmů a humoru týče. Ale znova bych to vidět nechtěl, neb jsem to vlastně ani nezvlád dokoukat a šel jsem vám sem povykládat.

1. ledna 2016

Každodenní fotokrám #3

To je červené zelí, co jsem si dělal na oběd. Musel jsem to vyfotit, protože mi to přišlo fakt super. Obvykle to tak nevidíte. Nebo já to tak obvykle nevidím, protože to krájím nějak blbě a takhle pěkně na řezu mi to vždycky unikne. A tak jsem to honem vyfotil. Jsem rád, protože jsem si vzpomněl, že vlastně teďko musím fotit věci. A tohle bylo fakt dobrý.

Jinak jsem dneska hrozně smutnej, protože mi končí období u maminky. Ale zas se těším do Brna, protože tam je to taky dobrý. Co už. Musím dělat, jakože nic.

Udělám dopsání.

Asi bych to dělat neměl, protože se k tomu už hodně z vás nedostane, ale nemůžu to napsat do zítřka, protože by to neplatilo. Ale někam si to napsat chci.

Stala se mi taková zvláštní věc. Už jsem na to hrozně dlouho nemyslel, ale včera večer jsem si vzpomněl na to, kde bydlela moje babička. Kdysi dávno, vlastně si to už ani nepamatuju. Byl jsem hodně malej. No a dneska jsme se k tomu s maminkou nějak náhodně dostaly. Což bylo super. Maminka si to pamatuje dobře a dokonce ví, kde co bylo a jakou mělo co barvu. Já už třeba o kamnech nic nevím. Od toho jsem si odvodil, že to teda není tím, že jsem tak starej, ale tím, že jsem v tý době byl moc malej.

Fascinující na tom je, že už jsem se dostal do věku, kdy jako můžu vzpomínat na věci, co byly celkem dávno, protože už jsem je pozapomínal. Například jsem si už nepamatoval jméno babiččiny nejlepší kámošky, i když jsem to jméno slýchal docela často. Ale vzpomněl jsem si na Krocmanici.

Krocmanice byla paní, co se nejmenovala Krocmanice, ale já jsem ji tak pojmenoval, protože tak vypadala. Ta paní už je docela dlouho mrtvá a musel jsem ji pojmenovat Krocmanice, protože furt oprndovala u vchodu k mé babičce. Asi to byla spíš hodná paní, ale v očích dítěte to byla prostě Krocmanice, Měla krátké bílé vlasy a postavu lednice s malým mrazákem. Většinou seděla na lavičce před vchodem a maminka ji vždycky hlasitě zdravila, protože tam bydlela babička. A tak jsem jí zdravil taky. A za rohem jsme řekly něco o Krocmanici. A dneska má ta paní místo na mém blogu. Prostě dobrý.

Ono to totiž vždycky nejde, protože jsou ty vzpomínky moc čerstvé na to, abyste na ně mohli vzpomínat. Ale s některýma už to jde! Jsem takový spokojený, že už tyto vzpomínky mám.

S tím zelím nahoře to teda moc nesouvisí, ale tak co už.