29. února 2016

Každodenní fotokrám #62

Tady je krb. Jsme si s Evísem zakrbovaly, protože jsme chtěly udělat teplo, jelikož jsme se dívaly na Gumídky. A žraly u toho. A nedávaly pozor. A nahrávaly vlastní zpěv. A pak šly se psem. Prostě dobrý.

A taky jsem dneska vyzkoušel ten deštník, co jsme v práci nafasovali pod strom. Je gigantický. Je to deštník zabiják. Smetete s ním všechny na zastávce a když jdete menší uličkou, musíte ho trochu stáhnout, protože jinak neprojdete. Kdybyste byli kvočna, schovali byste pod něj všechny svoje souhřadnice.

Je to dobrej deštník.

28. února 2016

Každodenní fotokrám #61

Tohle je zelená lampička, co mi skoro nikdy nekrášlí prostředí, protože ji nikdy nezapínám.

Ale dneska jsme s Evísem seděly a plkaly, a Evís ji zapnul. No došlo mi, že je fakt fešácká a hodně zelená. A proto jsem ji vyfotil.

Jinak jsem měl dneska hodně akční den. Ráno jsme šly se psem a pak jsme byly na nákupech. Jenom na takovým tam malým, takže jsme dom nesly pět tašek. A mohl jsem si vybral příchuť toaletního hajzlpapíru. Vybral jsem levanduli, protože jsem si nebyl jistej, jestli mám vůni levandule rád nebo ne. Tak uvidíme.

No a pak jsme dělaly takové to nedělní uklízení a vaření a pracování. A pak kecání. Prostě dobrý. Jo a ještě jsem pokecal s maminkou a jsem hustej, protože jsem hned vyřešil jednu věc, co jsem měl vyřešit. Teda jen z části, ale aspoň jsem to nakous.

27. února 2016

Každodenní fotokrám #60

Dle Nexe super matroš na fotokrám. Dle mě taky, proto jsem to sem taky nacpal.

Včera jsme byly s Evísem na poště. Zacpali jsme obchůdek asi na 10 minut, protože jsme si vybíraly losové výhry. Tentokrát jsme si ale vzaly prachy, protože se nám nechtělo dál zdržovat tím, že si budem vybírat nové losy.

A tak jsme si ten obnos donesly dom a já jsem ho připevnil na nástěnku. Jakože si to pěkně prorandíme, protože jsme došly k závěru, že je to asi to nejlepší řešení.

Taky jsem dneska dočet knihu a začal novou. A taky jsem si otevřel novej čaj, co je moc dobrej. A taky jsme s Evísem uklidily kuchyň. I ve skříňkách. No hygiena plus stodvacetšest.

26. února 2016

Každodenní fotokrám #59

Sedíme vzadu, protože jsme ty cool děcka. Díky józe mi nedělá problém tento styl posedu.

Taky jsem se naučil několik novejch slov: lunkra, lunkr, ingot a kokila. Jsou úžasný. A já jsem moc unavenej.

25. února 2016

Každodenní fotokrám #58

Tohle je takový rébus. Vytvořil jsem ho sám. Podle mě je to dobrý, jenom nikdo v práci neměl líhovku, abych to pěkně obtáhl. Ale i tak je to super rébus.

Tenhle článek je přednastavený, protože jsem v háji a tak nemůžu napsat klasický blogpost. Ale i tak to podle mě platí, jenom vám nemůžu říct, jaký jsem měl dneska den, protože jsem to psal vlastně včera. No co už. Někdy nejde jinak.

24. února 2016

Každodenní fotokrám #57

"Dobrý den, mám dvě stě korun a potřebuji je utratit za sudý počet losů."

Tak jsem nakoupil losy, zatímco Evíz balil nákup. A foto je z dnešní večeře. Jídlo bylo na tom talíři jen asi 12 minut, takže bohužel.

Jinak byl dneska dobrý den, i když jsem drobet unavenej. Nebo teda jsem spíš ráno byl.

Hví!

23. února 2016

Každodenní fotokrám #56

Dneska mám fotek tolik, že jsem se musel dost rozhodovat. Nakonec jsem vybral tuhle. Ryby se teda moc fotit nechtěly a furt utíkaly někam do háje. Ale to nevadí. Je poznat, že to jsou ryby. Jsou volně přístupný, ale je zakázáno je krmit.

Měl jsem měl dobrý den. Byl jsem poplkat s paní zubařkou, která mi dokonce na chvíli půjčila i svůj počítač. A pak jsme šly s Evísem do kavárny, kde měli ty ryby. A podprůměrný tyramysu, ale i tak to za to stálo. 

A pak jsme došly dom a Evís naznal, že potřebujem do koupelny dodat nový mýdlo. Mohl jsem si vybrat barvu. Chtěl jsem žlutý, protože teď bylo zelený. Evís řekl, že ho mám i podat. Tak jsem otevřel takový gigantický upodlahový šuple, který je plný nedekorativní kosmetiky a dentálních potřeb. Je tam část věnovaná mýdlům. Je jich tam asi deset tisíc. Našel jsem samozřejmě několik žlutých. No řekl jsem si, že to udělám chytře a vezmu to nejstarší.

Už jsem ho měl, když v tom přišel Evíz. Asi jako aby mi pomohl najít to nejžlutější. Posunul to šuple směrem na moje prsty, následně řekl "pozor" a když mi vylezly oči bolestí a začal jsem se šklebit, dodal "aha, já jsem si říkal, že to nějak nejde." Tím myslel, že mu to přes moje prsty nešlo otevřít, ale nakonec se nějak hecnul a přes odpor to dal.

Musím říct, že mi to přišlo tak strašně směšný, že jsem se místo bolestného křiku smál. Smály jsme se tak dlouho, až mě to bolet přestalo. Prostě dobrý.

Zašifrovanou mesidž jen pro některý vynechám, protože se to dneska prostě nehodí. Ale hodí se to zmínit, protože jo. Hlavní je mít plán B.

22. února 2016

Každodenní fotokrám #55

Dneska jsem měl takový náročný den. Například ráno jsem přišel pozdě na šalinu, takže jsem tam byl sám. No byl jsem tam sám docela dlouho, což mě trochu znervózňovalo. Jak furt čtu ty dedektivky (teď čtu teda kriminálku, jsem chytrej, protože mi Evís vysvětlil rozdíl), tak jsem si začal představovat zločin.

Jsem sám. Potmě. Na takový ponurý zastávce. No a když jsem fotil pohled na druhou stranu, tak zrovna někdo přišel a tím to teda pokazil. Ale samozřejmě je to teda vlastně dobře.

No a tak. Dobrý den dnes. Zítra budu profík a ještě půjdu pozdravit paní zubařku!

21. února 2016

Každodenní fotokrám #54

Dneska jsem měl dobrý den. Takový nedělní. Dělal jsem ty normální nedělní věci, jako je uklízení a vylepšování svého těla. Dokonce se mi povedlo správně užít i tělový krém. A orumbovat. To je docela počin, protože se toho i po takové době furt ještě bojím. Ale jsme v tom se psem spolu.

No a pak jsem se stal hrozně smutným. Asi bych to sem neměl psát, ale prostě je to pravda. Asi se to ke mě zase vrátí jako něco hodně špatnýho, ale je to můj blog. Musím si to co chvíla opakovat. Není to blog nikoho dalšího a píšu ho pro sebe. Nepíšu ho proto, aby ostatní byli pobavení. A nepíšu ho ani proto, aby na to ostatní nějak reagovali a litovali mě a honem mi psali hezký věci. Píšu si to jako svůj deník. A mám právo si to sem napsat (a vy máte právo sedět. Pamatujete na to?). Je to asi jako terapyje. Deník je podle mě terapyje.

Jsem smutný, protože nejsem dost dobrý. Našel jsem obrázek, který vypadá přesně tak, jako se já cítím. Je to takhle:
Kredit tady. No a pak jsem přišel na to, že mi nepomůže, když budu smutný a budu se týrat, že jsem udělal něco špatně a nejsem dost kvalitní.

Nex si to myslel taky a tak jsme se (mě :D) jeli poveselit do Teska. Jenom to nebylo do Teska, ale do velkýho Albrechta. Velký Tesko totiž nemáme ani jeden rádi. Mám rád jen to Frýdecký, kde jsme byly tenkrát s Evísem.

No ale k věci. Tak jsme teda jeli do toho Albrechta Nexovou superkárou, co se startuje na knoflíček. Zaparkovali jsme na střeše, protože tam je to nejvíc profesyjonální a pak jsme šli Albrechtit. Já nevim, jestli jsem vám tady o tom říkal, ale možná jo. Loni měl totiž Albrecht takovou akci, kdy se sbírala farmička. Za 200 kerun, co jste tam utratili, jste dostali balíček, ve kterým byl kousek farmy. Zviřátka, stroje, vybavení a tak. Prostě farma.

No letos nemají farmu, ale zahrádku. Je to super, protože sbíráte samolepky a semínka. No nedávno jsem tam šel (o akci jsem nevěděl) a dostal jsem jeden balíček. Zrovna v něm byly semínka. Semínka nejsou všude, samolepky jo. Semínka jenom někde.

No dones jsem to do práce a mělo to úspěch. Ale od té doby už jsem v Albrechtu nebyl. No Nex si tam dneska kupoval holící věci a tak jsem byl nadšenej, protože to stálo docela dost chechtáků. Z toho plyne, že bude hodně zahrádek.

A taky jo! Když to paní na pokladně markovala, tak jsem se radoval, že dostanem 4 zahrádky jenom za ty holítka. Pak jsme tam ještě měli nějaký normální jídlo a celkem jsme měli dostat 6 zahrádek! A já jsem se tak moc radoval, že se mě té paní pokladní asi zželelo, protože mi podala těch 6 a pak řekla, že nám ještě dá. A podala mi další paklík! Takže jich mám 14. Kdybysme měli v kanclu víc denního světla, tak bych byl i pro, abychom si něco zkusili vypěstovat. Takhle to prostě jen odevzdám oděteným kolegům. Prostě super.

No a hned mám lepší nápadu a přijdu si míň k ničemu a špatný, protože jsem udělal hezkou věc, jelikož jsem myslel na ostatní. O to se obvykle snažím. Například jsem myslel i na Evíse a vložil jsem do nákupu kolu. A vybral jsem mu ty nejhezčí rajčiny, co tam měli.

Takže dobrý. A ještě jsem se super vykecal, musím říct, že je to fakt terapyje. Už nejsem smutný. Nebo nejsem tak moc smutný. Ale tu smutnou věc tam nechám, protože je výstižná.

20. února 2016

Každodenní fotokrám #53

Za dnešek mám jen fotku psa a žrádla. Tak jsem se rozhodl pro psa, protože vypadá o něco vábněji. A hlavně se tak hezky kouká. Takže je to jasný. Měl jsem neakční sobotu, takže jsem si prostě četl.

19. února 2016

Každodenní fotokrám #52

Tady máte svíčku. To jakože páteční pohoda. Pátky jsou nej. Je to nějaká fialová vůně, takže jsou to kytky. Ale i tak dobrý, účel relaxačního dojmu to plní.

18. února 2016

Každodenní fotokrám #51

Dneska jsem vám vyfotil sklad, co máme v práci. Chodím kolem něj každej den několikrát, protože hodně piju. Pokaždé si pomyslím, že je to šik obrázek. No a konečně mi došlo, že vám ho můžu pěkně ukázat, protože mám ukazovací třistašedesátpjetku.

Jinak jsem měl dneska docela dobrý den. Sice byl pracovně náročný a většinu času jsem byl buďto streslý nebo vytočený, ale na konci se to narovnalo. Takže jsem si i zazpíval a hlavně mi bylo slíbeno, že budem hodně zpívat zítra, protože je pátek. V pátky hodně zpíváme.

Jsem tedy moc rád, že jsme si včera s Evísem zopakovaly ty šlágry, takže mám repertorár připravený.

Taky jsem díky práci v posledních 3 týdnech ochutnal hrozně moc různých káv. Kromě zornic se mi tedy rozšiřují i obzory. Například bych řekl, že nej je káva indická. A docela hnusný jsou ty středoamerický. No možná, že nejsou úplně hnusný, ale pít je nepotřebuju.

A když už mluvím o práci, tak jsem zase posbíral po kanclu poptávky a udělal 2 objednávky zdravýho jídla. To jako ořechy, potravinové doplňky a takový to žrádlo typu quinoa, amarant a supertěstoviny.

No dneska mi psala pošta, že mi budou zítra doručovat 2 balíky. Jeden má 18 kg a ten druhej 30. Už se těším na paní vrátnicovou!

Prostě dobrý.

17. února 2016

Každodenní fotokrám #50

To je další zajímavá věc, co mám po cestě do práce. Nevim, na co to je, ale kdyby to ožilo, je mi jasný, kde to má obličej. Nebo aspoň jeho část.

Dneska jsem měl dobrý den. Začal jsem ho tím, že jsem zjistil, že jsem si nechal v práci na stole přístupovou kartu, takže si nemám jak odemčít dveře. Jako měl jsem se jak dostat do práce, ale musel bych to celé obejít a jít oficiálním vchodem. To se mi nechtělo a tak jsem si nechal od kolegů v kanclu otevřít okno a prostě jsem tam ladně vskočil. No nevskočil, je to zhruba něco přes metr nad zemí, ale prostě jsem se tak nějak ladně přenesl a konečně jsem si uvědomil, k čemu jsou ty dřepy dobrý.

No a pak jsem teda pracoval a docela mi do šlo. Pohodička. A doma jsem nejenže sežral pomelo, ale ještě jsem si s Evísem zazpíval hromadu songů. Jednalo se o znělky starejch seryjlálovejch pohádek. Zpíval jsem tak mocně, že trochu chroptím. A musel jsem zpívat tak mocně, protože jsem vařil a potřeboval jsem přehlušit dygestoř. Prostě dobrý.

15. února 2016

Každodenní fotokrám #48

Dneska to nestíhám, takže tady máte fotku, jak čekám na šalinu. Večerní osvětlení je super. Je to hezká fotka. Kdybych byl víc slavnej, prodala by se za hodně peněz!

14. února 2016

Každodenní fotokrám #47

Tohle je asi první selfí, co vám sem dávám. Jsou na ní zajímavé hned tři věci. První je ta, že na ní nejsem nalíčenej. Druhá je, že je to fotka z Nexovy superkáry, která má osvícená zrcátka ve stínítkách proti Slunci. A ta poslední je, že jedu dneska podruhé do Olympyje. Tentokrát pro jídlo.

Prvně jsme tam byli s Nexem dopoledne. Nex potřeboval nový gatě a tak jsme je jeli koupit. Šlo to fakt hladce a tak jsme museli navštívit jen jeden šop. Hned pohádka a mohli jsme se sebrat a jet zas zpět. No ale mě napadlo, že když už jsme tam, tak bychom se mohli stavit v Dekatlonu.

Dekatlon je hned vedle Olympyje. Chtěl jsem si koupit jógabloky a kalhoty (taky!). Vrazilo do mě dítě jezdícím košem. Protože proč ne. Matka řekla, že toho má děcko nechat. Bohužel, ale ocenil jsem snahu.

No jógabloky i gatě jsme našli hned. Ale potřeboval jsem si je zkusit. Ty gatě, bloky opatroval Nex. Mají tam asi jen 4 kabinky. Poskakovaly kolem nich uřvané děti. S jezdícími košíky. A všechny kabinky obsazené.

Trochu jsme s Nexem povyrostli. Ale dobrý, gatě super. Jdeme ke kase. Jede jedna. Asi pro 12 lidí. Zrovinka tam mají reklamaci, takže otevřou jinou kasu. Začne panika a boj o místo ve frontě. Náhodně otevírají další kasy, které obsluhují zákazníky náhodně. Stejně náhodně je zase zavírají. S Nexem už jsme tak velcí, že nebudeme schopni krám opustit. Nakonec teda platíme. A utíkáme. Už tam nechci. Nechci. Nechci. Nechci.

Myslel jsem, že koupě kalhot v Olympyji bude zlo, ale oproti sportovním potřebám to bylo dost smooth.

13. února 2016

Každodenní fotokrám #46

Tady máte Flufa. Byl zvědavej na telefon. Předtím mi vykydl kabelku tím, že ji shodil z postele na zem. Patrně proto, že si chtěl lehnout na její místo. Je prostě dobrej.

A taky už se mi konečně zlomil nehet, takže jsem si je mohl všechny konečně ostříhat. Jsem z toho celý šťastný, protože už jsem nemoh skoro nic dělat. Prostě dobrý.

12. února 2016

Každodenní fotokrám #45

Tohleto jsem vyfotil cestou do práce. Začal jsem chodit trochu jinudy a potkávám tam hrozně moc takovýchhle hezkých věcí. Příště vám vyfotím další. Mám tyhle věci moc rád. Vůbec nevím, k čemu to jako je, ale je to super.

Taky si můžete všimnout, že už do práce nechodím potmě, ale v celkem solidním šeru.

Taky jsem dneska byl na preventivní gynekologické prohlídce. Všechno šlo dobře, jenom jsem v čekárně začal mít dost divný pocit ve střevech. No ale říkal jsem si, že to bude cajk. Stejně jsem s tím nemoh nic dělat.

No a tak pak vejdu dovnitř a všechno je dobrý. Vyšetří mě a všechno je dobrý. Pak mě ještě ultrazvukuje a říká, že mám dál jíst mastodontího dynosaura.

Doktorka: "Je to v pořádku, jenom koukám, že se vám to nějak honí ve střevech." (říká to jakože vesele)
Jasmín: "Ale no tak, paní doktorko! Znáte přece orgány! Jdete někam s jedním a druhej na sebe musí hned začít upozorňovat."

U doktorů je prostě tak nějak veselo. Dokud vám teda nic vážnýho není. Asi.

10. února 2016

Každodenní fotokrám #43

Tady můžete vidět, že mám drobky na stole. A na nich jsou moje klíče. Na nich jsou moje dřeváčky, který jsou až z Amstru. To je město, kde jsem nikdy nebyl. Byly v něm ale moje boty. Takže se to asi počítá.

Každopádně je nosím v kabelce spolu s klíčema do práce. Taky tam mám parfém se štětečkem, co je polotuhej. Má konzistenci asi jako lak na nehty a obdobně se to používá. Mám ho od maminky. Je moc super. Akorát se mi omylem v té kabelce rozšrouboval a potřísnil mi klíče. A tampóny, ale ty jsou zabalený, takže nobody cares.

Ovšem pokaždé, když si odemykám doma nebo v práci, mám od toho parfému umatlané ruce. Je to super. Takové neintencionální naparfémování. Když to nestíháte, vaše klíče to obstaraj za vás. Prostě dobrý.

9. února 2016

Každodenní fotokrám #42

Budu se vzdělávat v úplně novém oboru.

Furt se najdou lidi, co mi pučej knihu!

8. února 2016

Každodenní fotokrám #41

Tohle je nějaká pokladnička, co které jsem přispěl. Vůbec nevím, na co to bylo, ale nějak mi přišlo, že bych mohl prohrábnout kapsy a něco tam vhodit. Já totiž obvykle do takových kasiček nic nedávám, protože to nějak nemám rád. Jako ne, že bych proti tomu něco měl, ale přijde mi to takové zbytečné. Jakože radši pošlu prachy převodem na účet nějaké dobročinosti, než házet drobáse do kasičky.

No ale dneska jsem to udělal a nemám pocit, že jsem udělal zbytečnost. Takže je to asi vlastně dobrý. Až zas nějakou kasičku potkám, opět tam něco hodím.

No a jinak jsem měl docela nicmoc den, byl jsem takovej unavenej a nějak mi nebylo moc dobře. Ale odpoledne se to nějak vybralo a pak už se to jen zlepšovalo. A nejlepší byl stejně večer, protože jsem se pronaftoval po dálnici. Totálně to vymazalo nepříjemnou historku s vulgárním uřvaným chlapem, kterýho jsem potkal na Hlaváku. Auta jsou dobrý.

7. února 2016

Každodenní fotokrám #40

Dneska jsem vám musel tu fotku namalovat, protože jsem při akci neměl telefon a stejně bych to nestih vyfotit (navideovat).

Jely jsme s Evísem na nákup. A normálně si to tak jedem a před náma je přechod. A přes ten přechod jde havran. Jako fakt. Úplně jak chodec. Celý to přešel, ani nepopolítnul. Prostě normálka, na férovku. Super!

Víc chodců, kteří jsou jako havrani!

6. února 2016

Každodenní fotokrám #39

Na obrázku vidíte bordel, co okapal z bot. Vypadá to ale jako panda a proto jsem to musel vyfotit a sdílet to s váma. Je to moc super.

Ale hlavní náplň dne byla návštěva u maminky. Bylo to super. Prvně jsme šly na jídlo a pak na procházku. Ukázaly jsme Evísovi Bránu času. Už jsem vám o tom jednou povídal tady. Vypadá to zhruba stejně jako minule. Jenom jsem se víc soustředil na ten výklad. Už minule se mi líbila sošina Plačící Anny. Vůbec jsem nevěděl, co to je. No dneska jsme tam došly. Vtip je v tom, že tam žádná socha není. Je tam jen flek, kde ta socha údajně byla, což moje maminka potvrzuje.

Večer jsem si tu story našel. Čistě proto, že se mi líbil piktogram té sochy. Bylo to nějak takhle:

Byla Anna a ta milovala chlapa. On ji taky. Ale Anna měla rodiče, kteří na to dlabali a provdali ji za nějakýho jinýho chlapa. Anna byla si hodná nebo zakřiknutá a tak jim to prošlo. První chlap byl smutnej a udělal zahradu. Anna byla asi taky smutná a za chvílu umřela.

Tak ji zahrabali do hrobu její nové rodiny. Ale ten první chlap šel, vyhrabal ju a zakopal na té své zahradě. Asi za 100 let se přišlo na to, že Anna v rodiném hrobě fakt nelelkuje a že jsou v místech té zahrady nějaké ženské ostatky. Řeklo se, že to bude Anna a tak ju zas šoupli zpět do hrobu jejího manžela. A ten chlápek, co Annu miloval, se zasebevraždil.

No když to povykládáte s jistým sentimentem, je to čupr příběh. Nebo to může být i horrorstorka.

No a tak jsme prostě pochodily a pokoukaly. Završily jsme to v Laskavárně a jely jsme dom. Super.

5. února 2016

Každodenní fotokrám #38

Tady máte večerní zatmívání. Je to podle mě cool fotka. Je na ní hodně barev a tak se schová fakt, že fotíte jak mamrd. Mamrd je laškovní, není to vulgární. Aby bylo jasno.

Jinak jsem měl docela prokrastinační den. Od začátku do konce. Dokonce i čtení dnes flákám. No co už.

Zatím to vypadá, že zítra pojedem na návštěvu za mojí maminkou. Docela dost si od toho slibuju. Například cestu autem. I když jsem byl malej, tak jsem se z výletu nejvíc těšil na cestu tam. To bylo prostě to nejlepší vůbec.

Každopádně je víkend. Moje nehty už jsou tak dlouhé, že se mi s tím blbě píše. Což je dost průser vzhledem k tomu, že v práci moje práce vypadá tak, že celej den píšu. Nebo teda řikám moudra, ale pak, až je jako vymyslím, je stejně musím předatlit, aby to pochopily i počítače. No špaténka, protože si je nechci ostříhat. Je to super, že jsou tak dlouhý.

Takže vlastně pasivně čekám, až se mi nějakej ulomí a já je budu moct ostříhat. Ale tajně chcu, aby se mi žádnej neulomil.

4. února 2016

Každodenní fotokrám #37

Dneska za mnou zase přijel můj Dvorní pojišťovnový agent. Dovezl mi na podpis novou smlouvu. Kvíz v ní vyplnil sám, takže jsem si jenom přisedl do jeho fára a všechno jsem to podepsal. Myslím si o něm, že je moc super, protože pochopil, že jsem totálně nepoužitelný. Například jsem si měl na konci února zajít na pobočku a domluvit si poslání peněz z mého aktuálního spoření. Tak to třeba udělal za mě. A ještě mi z toho rovnou odečte to, co mám na rok platit tady za tu novinku, co jsem dneska podepsal.

Takže na to rok nemusím myslet a pak mi prej dá vědět, co mám dělat dál. To se mi líbí! A když jsem podepisoval tu smlouvu, tak mi na to dal takovou cool propisku, co moc dobře psala. No zeptal jsem se, jestli si to můžu nechat. Jo. Můžu. A ještě mi dal záhadnou krabičku s dárkem. Pak jsme si řekli "zdáár" a já jsem šel zas do práce a on odjel.

No v kanclu jsem tu krabičku otevřel. Byla tam tahle super pokladnička. Bohužel jsme s Markét brutální znalkyně všech reklamních předmětů a ihned nám bylo jasné, že je to Oswald. Oswald je super, chvíli jsem na něj koukal, vyfotil si ho, byl z něj odvařenej a pak jsem ho dal panu řediteli, protože on má malá dítka. No mám ze sebe dobrej pocit. Nebyl jsem sobec.

3. února 2016

Každodenní fotokrám #36

Tam vprostřed je taková fialová věc. Nevim, co to je. Ale leželo to tam, když jsem šel včera k zubařce. Ona totiž sídlí v komplexu obchodním. Je tam hodně kaváren. Třeba tak šest. Nebo osm. Nebo ještě víc. Prostě hodně.

Do nějaké z nich musíme jít někdy s Evísem, jenom jsem se furt ještě nerozhodl, která je nej. Ale jen tahleta jedna má baldachýn. Ale zase je ve spodním patře, takže z ní nemůžete pozorovat lidi. Je to prostě těžký.

Jinak jsem dneska měl fest náročný den, ve kterém jsem hrozně moc mluvil. A večer jsem se tak strašně smál, že jsem musel jít z práce dom. Nemoh jsem totiž přes smích pracovat. Docela dobrý.

A můj potvrzovací lísteček od zubaře máme pěkně v práci na nástěnce. Jsem rád.

2. února 2016

Každodenní fotokrám #35

Už mi v práci nechcou věřit, že furt chodím k zubaři, tak jsem požádal o potvrzení. Jasně z toho plyne, jak moc super moje zubařka je! Razítko i jméno jsem ale schoval, protože to musí být inkognito.

No každopádně jsem tam dneska naběhl a byl mi ukázán model mých zubů po estetickém zákroku. Řekl jsem, že cajk. Paní doktorka řekla, že si na to možná budu muset chvíli spořit. Zeptal jsem se, co to koštuje. Bylo mi to sděleno. Ulevilo se mi a zeptal jsem se, jestli můžem začít dneska. Prej ne, protože potřebuje tak 2,5 hodiny v kuse. To bude prča.

Cajk. Tak kolem 20. února. Ale nebude tam moje sestřička, ale nějaká obyčejná. Řekl jsem, že to teda nechci, že to si radši počkám. Tak až někdy v březnu. Ale tak co už.

1. února 2016

Každodenní fotokrám #34

Dneska byl stravenkový den! Na fotce můžete vidět, že je fasuju fakt jako Jasmín a né jako někdo jinej. Což je moc super.

Stravenkové dny mám moc rád, ale bohužel jsou jen jednou za měsíc. Pokaždé, když straveny přebírám, musím podepsat, že jsem je převzal. Dneska jsem začal prvním písmenem svého jména a nějak se mi ta propiska smekla a napsala divnou věc. A ihned poté přestala psát. Takže tam bylo úplně jiný písmeno a trocha protlačené škrtaniny. Ale platilo to, protože jsem stravenky dostal. Prosichr jsem hlasitě prohlásil, že jsem to jako převzal.

A jinak jsem měl hrozně náročný den. Ráno jsem vyběhl do práce a sedl jsem si až v 20:15, protože jsme pak ještě byly s Evísem na nákupech. Chtěl jsem si v Lídlu koupit ty kvádry na jógu, ale minule měli jen jeden. V balení maj bejt ale dva. Nějak jsem čekal, že tam třeba někde dneska ten druhej najdu. No vlastně jsem nenašel ani jeden. No co už.