30. dubna 2016

Každodenní fotokrám #123

Nemůžu se rozhodnout, která z těch fotek je dokonalejší a tak sem dám obě, protože co už.

Jely jsme totiž do Olympyje, protože se mi rozbil batoh. No spravil jsem to sichrhajckama, takže to slouží dál, ale nic ultra to není. No nesehnaly jsme. Ne, že by jich tam měli málo, ale žádnej na mě prostě nemrkal. A tak jsme si nakoupily spodky a fusekle a šly na dort. Vlastně si myslím, že jsem tam chtěl jet jenom kvůli kafi a dortu a batoh byla prostě dobrá zástěrka.

Každopádně to bylo dobrý. A taky jsme dneska odrhly hrozně moc kuchyně. Je dřevěná a já objevil nějakej čistič na dřevo a tak jsem se do toho dal. Ochvílu dorazil Evís a dal se do toho taky. Máme tedy přelesklou 1/4 kuchyně. Ale je to ta čtvrtina, kam se díváme nejčastějc, takže je to vlastně daleko víc!

No a taky jsme okrášlily svoje těla a byly se opalovat. A se psem. S odpadkama ale ne. Na to jsem totiž zapomněl.

29. dubna 2016

Každodenní fotokrám #122

Značka. Je na ní hustý, že nakukuje doprava. Z vašeho úhlu pohledu doleva.

28. dubna 2016

Každodenní fotokrám #121

Tady máte moje nohy. Dneska jsem měl blbej a dobrej den zároveň. Nějak nejsem schopen říct, ale náladově je spíš blbej.

Každopádně jsem dnes byl zas u oční. Minule jsem tam byl, protože se mi motala hlava a tak mi dala nižší čočky a měl jsem přijít za 14 dní, abychom jako zjistily, jestli to bylo tím. No bylo. Tak dneska že mi zkusí najít jiný skla, protože trpím astigmatismem a tak bych měl nosit jiný než sférický skla. No já jsem se toho vždycky bál, protože mi očařka říkala, že to hodně lidí nesnese.

Ovšem ukázalo se, že nesnesu vysoký sférický a tak že zkusíme cylindry. Tak jo. Tak mi naparádila ty zkušební brejle a nasypala do toho čočky. Ať se projdu. No měl jsem pocit, že plavu. Fakt hrůza. No tak nic, cylindry taky mít nemůžu. Tak nižší sféry. Ale prvně musíme zjistit, jestli nemám špatně udělané ty svoje brejle.

Mám k nim ten papír a starý skla? Doma. Kdo mi je dělal? Nějaká paní. Jak vypadala? Nevím. Vy jste byla zase ve svém světě, že? Skoro! Měla dlouhé vlasy? Ano. Byla mladá? Ano. Žádná taková tu ale není! No víte, já jsem se soustředil na to, co mi říkala. Co vám říkala? No já jsem se jí ptal, proč jsou ty tříčtvrteční skla drahý. A to byla odpověď tak složitá? Ne, to zajímavé přišlo až potom, protože mi řekla, že je to proto, že je chce míň lidí a že jsem jistě doufala, že budu něčím vyjímečná. Hahahaha, vidím, že návštěvy očního lékaře jsou pro vás neustálým zdrojem zábavy. Pro vás taky. Máte pravdu. Jste super!

Tak zas v úterý.

27. dubna 2016

Každodenní fotokrám #120

Stará, ale dobrá. Dneska byl náročný den, ve kterém se dost pokazilo, ale zase to bylo vtipné.

26. dubna 2016

Každodenní fotokrám #119

Bylo hnusně, pak hezky a pak zas hnusně. Ale tak jako hezky hnusně. Tak jsem vám vyfotil todle, když jsem asi 30 vteřin čekal na Evísa. A pak jsme jely do kavárny, protože to je dobrý místo.

25. dubna 2016

Každodenní fotokrám #118

Na fotce je hřiště nebo stadion nebo tak něco. Našli jsme to, když jsme šli dneska na oběd. Napadlo nás totiž, že sedět pod javorem na dvorečku už není cool a že budem chodit někam dál. No a tak jsme šli.

Bohužel jsme pak došli k zamčené bráně a tak jsme se na místo vysněné nedostali. Museli jsme se vrátit a skončili jsme pod javorem. Kde na nás trochu nasněžilo. Díky tomu to ale bylo cool a tak jsme prostě furt cool děcka.

Jinak jsem měl dobrý den. A večer jsem se navrch ještě hrozně smál.

24. dubna 2016

Každodenní fotokrám #117

Dneska jsem měl docela dobrý den. Vyfotil jsem vám hodně špatnou fotku stromu, kterej kvete. Potkaly jsme ho s Evísem na třetí psí vycházce. A pak jsme potkaly dětské hřiště. Tak jsem šel na skluzajdu.

Možná už jsem vám někdy říkal, že mi to skluzání moc nejde. Jsem vždycky moc křečovitej nebo si namlátím kolena. No prostě buďto jedu moc rychle nebo strašně pomalu, protože se držím okrajů. Dneska jsem to pozvedl na nový level. Trochu víc jsem si do toho lehl, abych jako dobře jel a třeba v té rychlosti nevypadl bokem ven. No stalo se to, že jsem se díky domu zasekl ramenama, protože je mám širší, než je širokost skluzavky. No tak jsem tam tak chvilku šprajcle ležel a nakonec jsem se nějak vymanil z toho sevření.

Šel jsem to zkusit ještě raz, ale dopadlo to stejně. Proto jsem se proběh po hradě a přeručkoval po horizontálním žebříku. A pak už jsme mohly jít dom.

23. dubna 2016

Každodenní fotokrám #116

Tyhle kytky hlídá policie, aby je lidi nekradli. Tak jsem je aspoň vyfotil, aby bylo jako vidět, že už jaro dorazilo i do vtipu, ve kterém se dá bydlet.

Jinak jsem měl celkem cool sobotu a z domu jsem vylezl celkem pětkrát. A taky jsem umel  kytku, co máme doma.

22. dubna 2016

Každodenní fotokrám #115

Tak tak. Prostě jsem si lehl.

Jinak jsem měl docela dobrý den, ve kterém jsem se hodně smál.

21. dubna 2016

Každodenní fotokrám #114

No mám lepší fotku. Je na ní záchodová mísa zevnitř, ale nechci rozrušovat slabší povahy. Jsem totiž myl záchod a pak jsem do něj dával kačenky. No jedna se mi povedla krásná a ta druhá ne. Nějak jsem dal omylem 2 dávky, takže nalevo je krásná kytička a napravo je takovej obří slizanec. No co už. Taky jsem uklidil kuchyň. No snažil jsem se.

Měl jsem takový docela akční den. Zase jsme obědvali na Slunku. Fakt dobrý. Už jsem si udělal dobře transportovatelný oběd, takže mám na zítra vystaráno.

20. dubna 2016

Každodenní fotokrám #113

Moje boobs v práci.

A jinak jsem měl docela dobrý den. Takový výsostný neutrál. Hlavně jsem byl s dalšíma cool děckama zas obědvat venku. Je to dobrá věc. Dokonce máme v kanclu i deštník, takže můžeme chodit ven i v případě, že bude pršet.

A pak jsem šel na nákup do drogeryje, do posilky, Evís mi oholil háro, pokoukaly jsme na Vražedný práva a umel jsem koupelku. Hustej den. Jo a zavolal jsem i mamince.

19. dubna 2016

Každodenní fotokrám #112

Dneska jsem byl na obědě venku. Byla sice trochu zima, ale i tak to stálo za to. Asi z toho udělám nové obědvací místo. Problém je spíš v tom, že kolegové nemají tak dobře transportní jídla jako já. A potřebujou k tomu talíře a podobné blbiny.

18. dubna 2016

Každodenní fotokrám #111

Tady je fotka ze soboty, kterak svačíme ve vlaku. Dneska se mi nějak nepovedlo nic vyfotit. Ale tak říkal jsem si, že si rád připomenu sobotu, protože byla super.

Dneska jsem měl akční den, co mi hrozně rychle utekl. Ale zvládl jsem práci, posilku, vaření, čtení, venčení, telefonát s maminkou i masáž s Evísem. Takže dobrý.

Když jsem jel do posilky, tak jsem potkal revizora. Já už jsem revizora nepotkal hrozně dlouho. Kvůli tomu jsem si taky ještě nevyměnil novou šalinkartu, takže mám furt tu z asi 20. ledna (jakože končí 20. ledna). No a dneska ke mě teda přijde revizor, tak mu podám tu šalinkartu, co prošla 20. ledna. To je samozřejmě špatně. Vzpomenu si na to a začnu hrabat v peněžence a hledat platnej kupón (informace pro lidi, kteří nežijí v jediném vtipu, ve kterém to jde, je, že kupón platí 3 měsíce).

Najdu ho a omluvně řikám "já jsem si to ještě nestihl vyměnit, jsem zapomněl." A chlápek je v pohodě a řiká, že mi to vymění. Pak se na to konečně podivá a začne se strašně chechtat: "Vždyť už to máte skoro zase prošlý! Panebože, to jsem ještě neviděl." A hrozně se smál.

Já jsem se teda taky hrozně smál, protože to bylo prostě milé. Navíc jsem neviděl důvod to měnit dřív, mi nijak nevadí, že jezdím s prošlou šalinkartou. Přišel jsem na to, že šaliny vás vozej úplně stejně. Je jim to jedno. No tak mi to vyměnil, furt se smál a pak radši vystoupil, protože už nebyl inkognito, když jsme se tam chechtali na celej trambus. Prostě dobrý.

17. dubna 2016

Každodenní fotokrám #110

Dneska jsme se probudily v Praze. Já asi první a šel jsem se okoupelnovat. A pak se šel okoupelnovat Evíz a šly jsme na snídani. Oproti jiným fancy hotelům, kde jsem v posledních letech byl, zde měli dobře zmáknutý servírování mysli. 

Obvykle to mají v takových divných dávkovačích, ze kterých se to sype na všechny směry, takže jsem za hovado, které to tam celé zasyflí křupínkama. Ale zde to měli v míse, takže pohádka. 

Nažral jsem se jogurtu a ovoce. To mysli jsem z principu nechtěl, protože žádná sranda s tím nehrozila. No a zvládl jsem udělat kafe z podivného Dau Egberc kafestroje. 

A pak jsme šly zpět na pokoj, kde jsem jógoval a pomlouval s Evísem jiný lidi. A pak jsme ještě ležely a pak už jsme se vysypaly z hotelu ven. Ještě mi bylo dovoleno zazvonit si na recepční zvon. 

Jaly jsme si to štrádovat na hrad, kde bydlí pan prezident (nebo tak nějak), ale zatáhl jsem Evíse do zahrad. Tam jsme našly něco, co se jmenuje nějak s jelenem. Je to taková cesta dolů. Je bahnitá a kolem je dřevěné zábradlí. No sáhl jsem na to zábradlí a na ruce jsem poté objevil výkal. Asi ptačí. Otřel jsem to do rostlin kolem. 

Šlo se tam moc krásně a vyfotily jsme super hlemýždě. Následně sáhl do výkalu i Evíz. Prostě dobrý. 

Šly jsme se podívat tam, kde budeme bydlet na dovolené. Vypadá to nadluxisně a naše spokojenost vyústila v potřebu naplnit si ústa pizzou. Zapadly jsme do jakési nóbl pub, kde perzonál mluvil po italsku. Objednávka mi učinila drobné rozhození, jelikož jsem to nečekal. Nicméně pizza luxusní a místní záchody byly asi top zážitek z celého víkendu. Všechno tam bylo na fotobuňku. Zvládl jsem to komplet, jenom jsem si nevymával papír na ruce a tak jsem si jak buran posloužil kalhotama. Prostě dobrý. 

Pak jsme poslaly pohled a šly se dál kochat. Viděly jsme senát, nejužší uličku a další hromadu věcí. A pak jsme šly do kavárny, kde jsme se zas potkaly s Milhausem a Mamufem, kteří nás pak doprovodili na nádraží. 

Aktuálně sedíme ve vlaku a jedem dom. Vlakem chodí krásná dáma s vozíkem občerstvení. Přišla k nám, jestli něco chceme. Řekl jsem, že kávu. Prý má jen z pytlíku rozpustnou. Řekl jsem, že to nevadí. Že si prostě musím z toho vozíku něco koupit, protože potřebuji ten zážitek. 

Dáma se směje a udělá mi to kafe. Evíz chce taky. Dámě dojde voda a tak se omlouvá a běží dovařit. Je to super zážitek. Smějeme se asi jako u zubařky.

Některý lidi jsou prostě pozitivní a reagují hrozně hezky, když se na ně usmíváte. Za chvíli dělala další kolo občerstvování, protože přistoupili další lidi a zase se začala smát, když šla kolem nás. Možná to teda bylo proto, že jsem zas vyskočil jak péro z krabičky, protože jel vozejk s občerstvenim. 

Prostě dobrý. Prostě dobrý, Praho. 

16. dubna 2016

Každodenní fotokrám #109

Dneska jsme jely s Evísem do Prahy. Vlakem. Cesta byla super. Měly jsme místenky a tak jsme hned z kraje začaly tím, že jsme vyhodily nějakou korpulentní dámu ze sedadla. No její tvář se hrozně divila, ale naše lístky hovořily jasně.

A tak nás čekala příjemná cesta asi na dvě a půl hodiny. Ke konci jsem šel na hajzlík a odnesl jsem si z toho malé trauma. Bylo to tam sice čistý, ale vyděsil mě systém splachování. Příště budu připraven.

Pak jsme šly pěšky na hotel a cestou se stavily ve fancy kavárně na žrádlo. A pak jsme teda už došly na hotel a ubytovaly jsme se. Na recepci byl nějaký pán a tak jsem se ho zeptal, zda si mohu zazvonit na recepční zvonek. Mohl jsem. Tak jsem si zhusta pozvonil a utek za Evísem do výtahu.

A pak jsme se potkaly s Milhausem a Mamufem a šly jsme trajdat po Praze. Všechno jsme pochodili a okoukali. A teď sedíme v kavárně a všichni probírají budoucí dovolenou a já si tady píšu Fotokrám, abych to pak nemusel psát na hotelu, protože jsem dost ucapanej a vím, že se mi už nebude chtít plkat. Takže tak.

15. dubna 2016

Každodenní fotokrám #108

Jsem hroznej, vůbec nic nestíhám. Ale měl jsem dneska super den. Byl jsem hrozně moc pracant, zpíval jsem, telefonoval jsem, byl jsem u oční na kontrolu čoček (to bylo hustý a veselý) a pak jsem šel do posilky. A ještě jsme s Evísem počuměly na další díl Vražedných práv, což je aktuálně můj oblíbenej seryjál.

A zítra hlavně jeden do Prahy. Vlakem. Moc se těším. Hlavně na ten vlak. Neberu si s sebou žádné zařízení, tak si nejsem jistej, nakolik se mi povede napsat blogpost. Ale tak co už.

13. dubna 2016

Každodenní fotokrám #106

Dneska se dostanu do postele před desátou!

Foto z Lídla, je to super cedula. A jinak jsem měl dobrej den. Hodně jsem se smál. Měl jsem hodně kafe a solidně jsem poskotačil.

12. dubna 2016

Každodenní fotokrám #105

Tohle je nějakej indickej předkrm. Obalované listy špenátu, doplněné kousky brambor, jogurtem a chutney. Bylo to dobrý, takže jsme to sežraly. A pak jsme měly normální jídlo a pak ještě indickou zmrzlinu. Musím říct, že toho bylo dost, ale nechtělo se nám z toho zvracet, takže v pořádku.

Musím říct, že je to hrozně tichá restaurace. Prostě si tam každej tiše šeptá nad stolem. Až na mě, ovšem. Chtěl jsem samozřejmě zapadnout a tak jsem se vždycky naklonil k Evísovi a pronesl a nějaké moudro. No a jednou (když jsme už žraly tu zmrzlinu), jsme se k němu zase tak naklonil a chtěl jsem říct "a ještě mám v kabelce nový kafe", protože jsem nesl dom další příchuťovky. No ale měl jsem po té zmrzlině v krku trochu hleník.

A tak jsem se naklonil a vylezlo ze mě strašně hlasité "KRÁÁÁÁÁ" místo toho "a". Možná by se to sneslo bez točení okolí, kdybychom se tomu nezačaly strašně smát. Já jsem se teda smál proto, že jsem chtěl říct to "a", ale Evíz se musel smát prostě proto, že jsem se k němu naklonil a zařval jsem "KRÁÁÁÁÁ", což v dané situaci nemělo naprosto žádnej smysl.

Smály jsme se tak tři minuty a pak z toho chytil hlen zas Evís a snažil se vysmrkat se. A nešlo mu to, protože se furt smál.

Pak jsme dojedly a přišla obsluha a já jsem chtěl, aby nám nechali to nádobí, co v něm byla zmrzlina. Prej že se musí zeptat pana majitele, ale ten měl zrovna v devět večer nějaké jednání a tak se bohužel nestihla zeptat, než jsme tam nechaly hříšný prachy a jely dom.

Dobré to bylo. Půjdem tam zas, protože mají na lístku moc věcí, co chceme jíst. Vlastně je to asi jediná restaurace, kde bych chtěl ochutnat více než tři jídla. Budiž toho důkazem, že jsme si s Evísem vzájemně ochutnaly všechna jídla, která jsme neměly stejná. Prostě dobrý. A ještě tam všude smrděly vonné tyčky. Když otevřete dveře do lokálu, tak dostanete přímý zásah omamné indyje.

11. dubna 2016

Každodenní fotokrám #104

Tohle je mlýnek na kávu, kterýmu jsem přilepil oči. A další post-itový papírek jsem mu dal na hlavu a napsal jsem na to "Klobouk".

Jinak jsem měl celkem dobrý den, ale jsem fest unaven a tak jdu dělat svoji nejoblíbenější činnost!

10. dubna 2016

Každodenní fotokrám #103

Když si odmyslíte ty auta, tak je to super fotka. Potkaly jsme to dneska při venčení. A vůbec. Všechno tam kvete. A smrdí. Nebo voní teda, ale některý květy fakt smrdí. Ale i tak jsou super.

Jinak jsem dneska měl klasickou neděli, takže jsem byl trochu smutnej, ale mám oholený vlasy, uvařený žrádlo a tak. A taky jsme zas s Evísem pekly muffiny. Letos máme úplně jiný, snad se mi je ještě zítra povede vyfotit, protože jsem byl línej to udělat teď večer, no.

9. dubna 2016

Každodenní fotokrám #102

Dneska jsem měl super den. Začal jsem ho tím, že jsem se nasnídal a pak jsem šel dělat tu nejlepší fyzickou činnost. Lehl jsem si na bok. Bohužel jsem během toho usnul. Nejsem si jistej, jestli je to tím, že jsem byl moc unavenej nebo tím, že mi to přestalo připadat tak moc übercool. Doufám, že to bylo to první.

No pak jsem se probudil a zjistil, že Evís už je taky probuzenej a tak jsem si udělal kafe a dívaly jsme se na Zlýho kuchaře. A pak jsme šly se psem. A pak mu vyčistily zuby. A já jsem řekl, že bysme mohly koupit novou hajzlštětku. A pak jsme jely na pizzu a dort. A pak jsme jely pro tu hajzlštětku. A pak jsme uklízely. A pak jsme přidělaly sprchu na stěnu, protože jsme hustý.

A pak jsme si udělaly lískoořechový kafe a počuměly na poslední díly Frenka. A pak jsme objednaly lístky na vlak do Prahy na příští víkend. A pak jsme jely do Lídla. A pak jsme si udělaly žrádlo a koukaly na Enelýz. A pak jsem jógoval. Prostě dobrý. Asi jsem něco vynechal. Ale tak co už.

Na fotce je olejová skvrna před pizzerií. Bylo jich tam hrozně moc!

8. dubna 2016

Každodenní fotokrám #101

Tohle je něčí zapomenutej deník na lavičce. Vyfotil jsem ho a nechal tam, tak se snad našel. Jinak jsem měl celkem náročnej den a jsem šťasten, že je zítra pátek a já můžu spát!

7. dubna 2016

Každodenní fotokrám #100

V roce 1967 bylo ve školách zrušeno přeučování levorukosti (poslouchám podkast teď, takže mě to dost ovlivňuje).

Na fotce jsem já na záchodě v práci, kterak se fotím, protože jsem si dneska nechal volně vlasy. Bylo to nezvyklé a cool, tak jsem to hned musel zvěčnit.

No dneska byl docela dobrej den. Večer jsem z práce šel do Vaňkovky. Byl jsem tam už v úterý. Věc se má totiž tak, že si pan ředitel objednal 2 produkty v Datartu a já jsem to měl vyzvednout. No šel jsem tam teda v úterý. A oni se mě zeptali, jestli už mi přišla esemeska. Jelikož nejsem pan ředitel, tak jsem to nevěděl. Proto jsem řekl, že to nevím, že jsem jenom kur(v)ýr. No nachystané to nebylo a prejže se to musí objednat z jiné prodejny, kde to mají a smolík, bude to až příští týden. Jeden produkt že teda je skladem v Avionu a druhej prostě někde jinde na prodejně a budou to dosílat. No tak jo.

Ve středu ale ta esemeska přišla, ale pan ředitel si to už stihl koupil jinde, protože jsem mu řekl, jak moc špatný to je. No ale dneska se rozhodl, že chce vlastně oboje a zase jsem tam teda šel. No přijdu tam a paní za pokladnou mi řiká, že to tam ještě není. Jako smůla a proč tam lezu, když jsem ještě nedostal esemesku. Tentokrát jsem ale věděl, že esemeska došla a tak jsem to taky řekl. Tak paní za pokladnou vypadla dozadu a já udělal frontu 4 lidí.

Všiml si toho nějakej chlápek a frontu odbavil. Čekal jsem asi 7 minut a pak se moje pokladní vrátila a řekla, že tam nic nemá a nazdar. Byla dost nepříjemná a tak jsem jí řekl, že já jsem si přece tu esemesku neposlal, že to udělali oni. A ona mi zas řekla, že jeden produkt mají skladem v Avionu a ať si teda zajdu tam. A já jsem jí řekl, že to mi řekli už minule a dodali, že ten druhej je na jiné prodejně a bude se dosílat.

A ona mi řekla, že tam vidí jen jeden a žádnej druhej. Tak jsem jí řekl, že to není pravda, že produkty jsou objednané dva. No tak se podívala znova (s trochou hudrání) a zjistila, že někdo tu jednu objednávku rozdělil na dvě. A že jedna část už tu je a druhá ne. Tak zas odešla a za 5 minut byla zpět a měla jednu tu věc. Tak jsem ji zaplatil a vypad jsem. Bohužel to ale znamená, že tam musím zhruba za týden zase.

Anatoa Fráánc řekl, že "velice brzo jsem pocítil touhu po poznání. Proto jsem se také nestal vědcem. Už v raném mládí se vědec musí smířit s myšlenkou, že je mu souzeno dozvědět se o obrovském světě, který ho obklopuje, jen velmi, velmi málo." To říkali v tom podkastu. Tak nějak to bylo, asi jsem to nestihl napsat úplně přesně tak, jak to říkali.

Musím říct, že rádyja a podkasty jsou fakt super. Dneska máme totiž se psem sólo jízdu a tak musím nějak vyplnit to ticho. Já jsem mu už totiž všechno povykládal a on nějak nekecá. No co už, podkast musí stačit.

6. dubna 2016

Každodenní fotokrám #99

Skoro stovečka! Dnešní fotka je zase kafe, který jsme ale neměly, protože jsme to nějak nestihly. Ale to nevadí.

Jsem příjemně unaven a nejsem moc kecací, protože byl dneska moc náročnej den a vlastně se to docela kazilo. Ale mám nový tkaničky!

5. dubna 2016

Každodenní fotokrám #98

To je náš novej frenčpres a mandlovo-čokoládové kafe. Servíroval a připravoval jsem to sám. A jinak jsem měl dobrý den, ale už je pozdě a já chcu jít spát.

4. dubna 2016

Každodenní fotokrám #97

Tady je obrázek sprchy, kterou zrovna čistí Evís. Přišlo mi to cool a fotil jsem to, zrovna když jsem telefonoval s maminkou. Jinak jsem měl docela dobrý den, ale nechce se mi kecat. Chce se mi spát.

3. dubna 2016

Každodenní fotokrám #96

Tady máte kytku, co jsme měly při obědě na stole. Byly jsme zas v té čupr zahradní restauraci v Olympyji. Chtěl jsem si tam totiž koupit novej škubací strojek, protože ten můj už dodělává, ale přišel jsem na to, že si ho radši objednám po netu. Jako skoro všechno. A tak jsme šly aspoň na oběd. A na zmrzlinu. A na kafe. No.

A pak jsme děsně moc uklízely a pekly ty muffiny. Chtěl jsem vám sem popsat, jak jsme to dělaly, ale nebylo to moc vtipný. Spíš to byla taková přesná laboratorní práce. Ale dopadlo to dobře. Generálka bude teda až zítra v práci, ale prosichr jsme do toho přidaly i Nutellu, takže to nemůže být úplně hnusný.

2. dubna 2016

Každodenní fotokrám #95

Ráno jsem začal tím, že jsem si vymaloval mandalu. A pak jsem chvíli jógoval a pak jsme šly s Evísem se psem. A pak jsme si s ním hrály v kuchyni a pak jsme s ním šly ven. A pak jsme se našňořily, sbalily psisko a jely do města. Asi bych tam už měl napsat "jeli", páč jel pes s náma.

Tam jsme se potkali s Mamufem a Milhausem, se kterýma jsme šli ke Kostkáčovi, Kouřící značce a Joštovi. Pak na Špilas a na jídlo. A pak do kavárny. A pak na Mendlák k jakýmusi kostelu, kam jsem potřeboval já.

A pak zas na Českou a pak do dalšího restauračního zařízení. A pak jsme se rozloučili a jeli všichni do svých domovů. Celý to trvalo 8 hodin a jsem hrozně ucabořen a pln štěstí, že jsme zase doma.

Na fotce je výzdoba z posledního lokálu, protože mi přišla cool.

1. dubna 2016

Každodenní fotokrám #94

Na fotce jsem já, kterak pózuji u housenek, kterých je plná zem. Divně se xichtím, protože na mě svítilo Slunko a taky jelo po silnici auto, takže jsme se musely rychle zdekovat.

No měl jsem dneska super den! Už je mi lépe, než mi bylo třeba v úterý. Ale i tak jsem na šel samože na odběry, abych věděl, jak si moje játra stojej. No přijdu tam o 10 minut dřív a říkám, že jdu na krev. Sestra se mě ptá, jestli mám moč. Napadne mě, že v měchu jistě nějakou mám, ale ranní už je v míse. Říkám teda, že nemám. Průser, chápu. Sestra se tváří naštvaně a bezradně, protože jsem si ji měl donýst. Já se asi taky tvářím zdrceně, protože se mě ptá, jestli mi to paní doktorka zapomněla říct. Řikám, že jo. Že o moči nic nevím, ale klidně můžu jít načepovat, no problem. Ale né! Sestra se spletla, v pohodě. Moč nepotřebujem, nechme ji zrát uvnitř.

Odsosá mi 2 zkumavky a můžu jít, půl hodiny netahat v ruce kabelku, přičemž ukazuje na moji růžofku s panenkou. Říkám, že jo. A jdu. Ještě netuším, že ji díky Redě za chvíli vyšňořím odrazkovým srdíčkem. Už mě žádná bludná kára nepřejede.

Pak dojdu do práce a konečně se najím. Je pátek, takže je to dobrý a veselý den. Celkem fest se směju a obdaruju pana ředitele ručně kreslenou kytkou. Prostě dobrý. Z práce volám mamince, protože se mi chce. Když s ní mluvím, jde kolem mě paní uklízečka, se kterou často plkám v kuchyňce. Už znám i její přezdívku. No hrozně vesele na mě mává.

Panu řediteli přijde balík, ve kterém je společnej nákup kafe a čaje. Mám obří balení pu erhu a 3 balíky degustační kávy, kterou sežerem s Evísem. Francúzké tlačidlo jsem kúpil minule.

A pak mi píše Evíz, že psal paní zubařce (u které včera byl - byli smutní, že nejdu dneska trhat zuby, prej pacoše obvykle tak moc neprožívaj, ale my dvě jsme prostě super) a ta mu odpovídá, že je taky happy a moc nás pozdravuje. Super.

Pak jde Evíz do šopu a doma mě obdaruje - velryby do koupelny, náplasti s rybama, post-itový papírky (celolepka), nalepovací oči a vymalovávací mandaly. Jsem šťastnej a směňuji její dary za svoje, přičemž jsem to fakt suprově zabalil. Přišla mi totiž moje objednávka z lékárny, do které mi zadáčo dali nějakej humáč s aloe vera na imunitu. Asi mě znaj! No a pak si dáme si kafe na balkóně, páč tam pere Slunko a jedem na nákup.

Koupíme si žrádlo a dáme si předsevzetí, že o víkendu upečem muffiny. Žrát to v plánu nemáme, ale cool děcka v mé práci si jistě daj. Bude v tom i banán a pravá smetanice. No potravinářský barvy a třpytinky, kterejch máme celej kontejner, z toho masterpiece nutně udělaj. Kupujem losy a ve finále jsme v mínusu jen 60 kerun. Přijedem z nákupu zpět. K baráku na parkáč a trsáme. Evíz nás k tomu natáčí na video. Trsáme. Před náma na chodníku stojej nějaký děti a vyvaleně na nás čumí. K nezaplacení.

Celý zavečír si zpívám song z Pane, vy jste vdova! a tak si uděláme večerní krmi a podíváme se na to. A večer si ještě vyrobím super smooth legs. A zítra chcem být akční a sociální, snad to vyjde.

Asi jsem ještě něco vynechal, ale dobrý den. Fakt dobrý den.

Řekl jsem si, že se budu soustředit na to pozitivní. Víme?