31. října 2016

Každodenní fotokrám #307

To jsem já na záchůdku. Ale nic jsem tam nedělal, jenom jsem se tam šel vyfotit, protože u zrdcadel (sic!) byla zrovna paní uklízečka. Tak jsem nechtěl být za trapáka. A tak super jazyk mám, páč jsem jedl červené zelí. Ještě mám půlku hlávky na zítra.

Tady máte prostě večerní Brno. Jsem to picnul, protože jsem tu horní fotku fotil vlastně jen pro Evíse a tak jsem si myslel, že žádnou nemám. Ale pak jsem si řekl, že ji sem taky dám.
Dneska jsem měl docela fajn den. Byl jsem velký produkta a mocný hekr. Takže dobrý. A pak jsem si solidně zaposilkoval, takže jsem spoko.

Furt teď čumíme na druhosvětovoválkové dokumenty. No bylo to super, ale začal jsem u toho usínat, tak jsem šel sem, abych si napsal blábol a ještě dodělal něco do práce. A pak bych jako mohl jít spinkat. A ještě si fous číst. Reading challenge nepočká.

30. října 2016

Každodenní fotokrám #306

Za tmy focený emerinánský ubrósek z Ikeje.
Dneska byla taková normální neděle. Prostě cajk. Nechce se mi moc plkat, protože si chci jít lehnout a ještě si chvíli číst.

A taky jsem dnes moudře naložil s tou hodinou navíc - spinkal jsem!

29. října 2016

Každodenní fotokrám #305

Tady máte fotku, kterak jsem dneska čekal na maminku.
Dneska jsem měl super den, který ale hrozně rychle utekl. Přijela maminka, takže jsme pojuchaly a tak. Chtěl jsem dělat utrácení a něco si jako nakoupit, protože už 2 měsíce hrozně moc šetřím, ale bohužel se mi to nepovedlo. Místo toho jsem ale začal tvořit sbírku darů na Vánoce. Myslím si totiž, že už bych měl pomalu začít. A tak jsem teda začal.

Taky jsme byly na obědě, kde jsem byl velmi sociálně zdatný. Evís si objednal salát, jehož součástí měla být slanina. Pak to donesli a Evís tam tu slaninu nemohl najít. Skoro hned poté, co donesla číšnica žrádlo, došel číšník (dones nám další vodu, protože jsem tu první hned vylohnil). Tak jsem k němu moudře prohovořil, že v tomto salátu absentuje slanina. On to chudák za chvíli pochopil (nebo možná nepochopil, když nad tím teď přemýšlím) a poslal k nám zas tu číšnici. Tak ta to už pobrala a za chvíli donesla slaninu. Já jsem měl taky nějakej divnej salát. Byl divnej, protože ho byla trocha. Byl jsem docela zklamanej, protože tam mívali dobré saláty, kterých byla docela kupka. Tak už to tam nedělaj a musel jsem si dát teda ten, co jsem si nakonec dal. Už si ho nedám. Jako nebylo to hnusný, ale prostě trocha sejra a zeleniny. To umím taky.

No maminka si dala pizzu. Naštěstí s rajčatovým základem, takže jsem jí sežral jenom kousek, protože rajčinový základ nemám rád. Ale i tak jsem si to samozřejmě dal, protože to bylo jídlo. A maminky se s dětma podle mě docela rády dělí o svoje jídlo. Nebo teda ta moje jo, což je super. Teda moje maminka je samože super i tak. Ale je to prostě dobrý, protože když s maminkou žerete třeba čokoládu, tak víte, že poslední kousek je dycinky váš.

No a pak jsem šel čůrat a objevil jsem, že jim na záchůdkách došel toaletní hajzlpapír a ty tuhý papíry na ruce. Tak šel kolem zas ten číšník a já mu řekl, že jim na dámských záchodech chybí toaletní papír a ubrousky na ruce (vynechal jsem cizí slova i vulgarism). A hned tam naklusla uklízečka a doplnila to tam.

No a poplkaly jsme a pak jsme maminku zas posadily na bus a jely jsme do Lídla na nákup. Bylo tam hrozně moc lidí, ale já jsem byl hrdina, protože jsem prosadil nákup kuchyňských utěrek (prostě jsem řekl, že už asi moc nemáme a ukázalo se to jako prauda (sic!)). A tak, no. Prostě dobrý.

28. října 2016

Každodenní fotokrám #304

Tohle jsem vyfotil ráno cestou do posilky. Přišlo mi to cool.
Dneska jsem měl divný den, protože byl pátek, který se ale tvářil jako neděla, protože jsem šel ráno do posilky a pak dělal uklízení. Ale jinak to bylo v cajku. Jenom budu až do pondělka rozbitý a nebudu vědět, co je za den.

Každopádně jsem se letos opět díval v televizi na pana prezidenta, kterak předává ty medajle. Moc tomu nerozumím, ale myslím si, že bych se na to měl dívat, abych to jako odkoukal a v budoucnosti věděl, co mám dělat. Bohužel jsem dost zklamanej, protože tam letos nebylo moc trapasů a pan prezident nikoho neolizoval. Asi proto, že letos nebyla v dosahu paní Bohdalová. Ale to nevadí. I tak jsem si to docela užil a líbilo.

27. října 2016

Každodenní fotokrám #303

To jsem namaloval sám. Byl jsem dneska zase v práci první a tak už jsem byl ke konci dost vyšťaven.
Mraketa si mi dneska stěžovala, že jí furt řikám jen Mraketa. Dokonce i na blogu. Tak jsem řekl, že jí začnu říkat Sandra, což je taky přesmyčka. Takže to už nikdo nepochopí.

Taky jsem dneska namaloval další super kočičku do kalendáře. Strašně moc se těším na vánoční večírek, kam se už teď vůbec netěším.

No a jinak jsem měl dneska normální den, ve kterém jsem dokoukal další film. Je to docela jednoduché, už se na to stávám odborníkem. Říkám slovní spojení jako "herecký výkon", "hudba v pozadí", "hloupé dialogy", "silná atmosféra", "velmi emotivní" nebo "obligatorní noetika." Prostě dobrý.

26. října 2016

Každodenní fotokrám #302

To jsem já. Večer v šalině. Byla dost plná, takže jsem stál u nefunkčních dvěří. Mám to tam rád.
A jinak jsem dneska měl dost pracovní den. A už je hrozně pozdě a tak jdu do pelecha. A viděl jsem polovinu dalšího filmu.

25. října 2016

Každodenní fotokrám #301

Jsem šel ráno do práce. V 6:20. Všude byla tma. A i požární východ byl ještě zamčenej, takže jsem musel tou děsivou cestou kolem hučících klim (nebo co to je). Ale konečně jsem odkódovával!
Celkem jsem byl v práci přes 11 hodin, ale i tak dobrý! Líbilo.

Prvně to byl blbej den, ale zhruba u deváté pracovní hodiny se to začalo celkem lámat. A už jsem spoko.

Jo a včera jsem dokoukal další film. Jsem už hotovej znalej.

24. října 2016

Každodenní fotokrám #300

Mraketa mi dovezla z Londýna bílou čokoládu! Byl jsem zatím hustej a vystavil jsem ji v práci. Jakože až bude slavnostní chvíle, tak se o ni rozdělíme, žejo. To se tak dělá. Ihned jsem začal spřádat plán, kterak si ji raději odnesu do své sluje. Ale ne, budu hodnej. Počkám, až se všichni přejí něčeho, po čem nebudou chtít čokoládu, žejo.
Na oběd jsem měl musaku. Sice jsem si uvařil chutnej pokrm včera, ale nakonec jsem ho nechal v lednici a ukecal jsem pana ředitele, že půjdem do Rebia, protože musaka. A nebyl jsem zklamán. Ta břunda je špenátová polífka a salát jsme tentokrát měli na kusy. Byla to červená řepa s křenem. Prostě dobrý. Pak jsme přišli zas do práce a já začal žrát jablka a rýžový chleby a Mraketa mi řekla, že tohle umím jen já. No asi jo, ale nesnězte to, když je to prostě tak dobrý, žejo. 
Ráno jsme jely s Evísem do práce a večer zase z práce. Postě profi. A ještě se mi povedla celkem okouzlující fotka, kde snad na budíkách není vidět, že Evís porušuje nějakej ten předpis. Žejo.
A taky pan ředitel nonesl nové ožíračské ryby. A gupky se furt množí a tak dává všude možně inzeráty, aby si pro ně někdo přišel. Myslím, že teď se budou množit i ty ožírači, protože jsou tam minimálně tři. A ještě nějaký další malý černý rybky. Ale zatím se tam všechny vejdou. Jenom šnek je jenom jeden, ale prej je to dobře. Moc nevím, kámoše bych mu teda jako koupil.

A jinak jsem měl dobrý den, takový normální. A snědl jsem hrušku. A Evís mi sněd jabko, takže je to úplně v rovnováze.

23. října 2016

Každodenní fotokrám #299

Dneska jsem si cestou do posilky uvědomil, že už je jako fakt podzim. To úplně nejlepší roční období vůbec! Je krásně zima, ale přitom ještě není úplně hnusná zima a namrzlo. Mi teda na zimě vadí hlavně to namrzlo. No každopádně jsem tak nějak zachytil podzim touto dobovou fotografií.
Dneska byl takový normální nedělní den. Podařilo se mi udělat nedělní věci, jako jsou zbytek nákupu a vaření pokrmu.

Taky jsem viděl další film. Takže jsem za tento víkend viděl více filmů, než za celej zbytek roku dohromady. Bylo to taky super, usnul jsem jenom u závěrečné bitky. Ale o nic jsem nepřišel, stihl jsem se probudit před brutálním rozuzlením, takže jsem to pochopil a Evís mi to nemusel vysvětlovat (tedy nebylo to jako Kalův frk).

No a učetl jsem kus knihy, takže bych to mohl zítra nebo pozítří dotáhnout a opět se posunout blíže k úspěšnému dokončení své rýdynk čelenž.

22. října 2016

Každodenní fotokrám #298

Evís žehlí moji kabelku. Přes ručník, protože se to má prát v rukách a ve studené vodě. Přežila na 40, 1 200 otáček a ještě i to vyžehlení. Budu zas celej očištěnej.
Dneska byl celkem produktivní den. A taky jsem po strašně dlouhé době viděl film. Úplně celej film! A líbilo se mi to.

21. října 2016

Každodenní fotokrám #297

Došla mu voda. Což je prý snad jako dobře, protože ho čeká veget.
Dneska jsem měl dobrý den. Pracovní a veselý. A taky jsem byl v posilce, kde skoro nikdo nebyl. A ještě mě tam pan ředitel zavezl. Prostě dobrý.

Jsem po celém týdnu dost unavený, takže se vlastně těším na postel. A knihu. Hlavně knihu.

20. října 2016

Každodenní fotokrám #296

Tady máte moje vlastní akvárko. A taky můžete vidět moji stíhačku a nějaké patáky.
Dneska jsem měl takový fest pracovní den a tak jsem docela unavenej. Ani se mi nechce moc plkat. Ale jako dobrý.

19. října 2016

Každodenní fotokrám #295

Dneska mám jenom svůj oběd. Je k němu super salát. Prostě už mě tam znají. No a gró je ten zelenej kakanec s hnědým zvratkem. Je to nejlepší restaurace v okolí. Ale na zítra jsem si uvařil něco, co voní jako žemlovka. Tak jsem zvědav, jak to bude chutnat. Rozhodně to ale nebude takto vizuálně podařené.
Dneska jsem měl moc profesionální den. Takže jsem spokojen. A pak jsem šel do posilky a tam jsem si to taky užil, takže jsem spokojen. A ještě jsem stihl uklidit a vyprat. Prostě dobrý.

18. října 2016

Každodenní fotokrám #294

Jsme byly s Evísem v tom druhým KatKafé! A jako dobrý, ale to původní je jistě lepší. Ale když nemáte čas a prostor, tak je to furt ta lepší možnost v širokém okolí.
A jinak jsem měl hrozně pracovní den. A jel jsem do práce s Evísem, což bylo cool. Jenom jsem z toho byl trochu nervní, abych jako všechno stihl a hlavně se vše dělo jinak, než je obvyklé. Ale líbilo.

No a zítra je středa a já mám pátek. A začal jsem se bát toho svátku, co bude příští týden.

No a jinak dobrý.

17. října 2016

Každodenní fotokrám #293

Cesta domů.
Dneska byl fajn den. Ale už je nějak jako pozdě, takže se mi nechce moc kecat. Prostě cajk.

16. října 2016

Každodenní fotokrám #292

Hodně podobnou fotku jsem dával minulý týden. Takovej progress pic.
Dneska jsem měl normální neděli, takže posledních 5 hodin trávím tím, že se připravuju na další týden. Do to patří vaření, uklízení, očista těla a telefonát mamince, na kterej jsem měl dneska na uchu hendsrfí, takže jsem u toho mohl vařit. A víc nadávat.

Jo a dočet jsem knihu. Páni, už jenom osum knih a člendž je komplýtyd.

15. října 2016

Každodenní fotokrám #291

To je hřiště u Olympyje. Jely jsme s Evísem na nákup do Albrechta a před vchodem jsme si v Trdlokafé koupily kafe. Teda Evís to kafe koupil, ale já jsem nadiktoval, co chceme. No a pak kam jako pudem, když máme v ruce kafe. A tak jsme sedly do auta a já jsem pak začal křičet, že půjdem na hřiště. Evís tam teda možná taky chtěl, proto jel kolem. No a pak jsme to tam prošly a sedly jsme si na hompačky. A bylo to super, byl jsem moc šťastný. No a taky z toho plyne, že jsem měl první kafe tohoto týdne.
No a jinak jsem měl celkem čtecí den! Přečetl jsem skoro půl knihy, takže to vypadá dost nadějně, že se mi (pokud se nic nepokazí a já nebudu číst mnohostranné eposy) podaří naplnit můj reading challenge. No uvidíme. Musím se posnažit.

14. října 2016

Každodenní fotokrám #290

Kam vypíšeme tu hlášku?
Dneska jsem měl super den. Kromě toho, že jsem psal líhovkou po nábytcích jsem i hutně popracoval.

A smál jsem se tak moc, že jsem spíš jako plakal. A vůbec jsem se dneska dělal samé veselé věci. Kousl se vám můstek, no.

13. října 2016

Každodenní fotokrám #289

Všude samé oči. Oči jsou vděčné téma!
Do práce jsem dneska dorazil zase normálně, takže se odkódovávání nekonalo. No co už. Nijak líto mi to není.

Hlavně jsme ale dneska vymysleli super nové slovo - arcikruciální. Používáme to k označení priority nějakého tasku. Zkuste si to říct nahlas - arcikruciální - doteď si nejsem jistý, jestli je to hořák nebo ironyje.

12. října 2016

Každodenní fotokrám #288

To jsem já u nás na záchodech. Našel jsem tam totiž další oči. Někdo je tam nalepil. A tak jsem se s nima musel vyfotit, protože to nepotkávám každej den. Taky můžete vidět, že mám ve vlasech propisku. Byl jsem invertlý unicorn, což v praxi znamená, že jste strašně zlí. Ale je to dle regulí, protože invertlý unicorn.
A jinak jsem měl celkem dobrý den. Popracoval jsem, kam až jsem dosáh!

Ale vůbec jsem dneska netrénoval zpěv. Jen jsem trochu baletil a tančil. Udělal jsem si dvě kafe, ale ani jedno jsem nakonec nevypil (tedy ani jsem se nenapil, jen jsem to furt čuchal), takže úspěšně abstinuji již třetí den! Vlastně na tom není nic těžkýho. Myslel jsem, že mi třeba bude blbě nebo tak. Ale vše je v harmonii.

Jo a taky jsme včera viděly další díl toho seryjálu, co jsem o něm žvatlal, a zatím se to nepokazilo. Takže taky dobrý.

Jo a dneska jsem chtěl jít do práce hrozně brzo, abych mohl odkódovávat. Ještě nikdy jsem to nedělal a včera jsem se to konečně naučil. Ale nakonec jsem přišel jenom o 6 minut dřív, než obvykle chodím, takže už tam kolegové byli. No možná se hecnu zítra. Hrozně se toho totiž bojím, protože když to uděláte blbě, začne to dělat kravál a pak (legenda praví) doběhne Sandokan nebo jeho nevlasatej kámoš a něco udělá (zde se legendové konce různí).

Jo a taky jsem krmil ryby. Šnek mi přijde moc smutnej a ryby ho furt ožíraj (jakože mu ďobou čumákama do ulity). Nevím, jestli je to tak správně, ale věčně si dává šlofíka pod klackem, který tam pan ředitel nově nainstaloval. A zatím asi ani žádná ryba neumřela (nebo to kolegové ututlali, abych nedělal kravál a bordel, že ji nemůžem spláchnout do hajzlíku, ale musíme udělat pohřeb a zazpívat a říct něco hezkýho. Přímo vidím, jak pak všichni stojíme v jedné kabince a zpíváme) a vesele si rostou. A nemnoží se. Zatím.

"Co si mám dát na pití?" "Kerbel!" "Nechci Kerbel." "Co je to Kerbel?"

11. října 2016

Každodenní fotokrám #287

Doplnil jsem multyvytamín!
Dneska jsem měl takovej docela profi a veselý den. Hlavně jsem se naučil, že neumím napsat ani adresu. Nicméně to snad ničemu nebude vadit.

No na obrázku vidíte (vlevo!) moje nové multivitamínové tablety. Vpravo už je snězená pixla, kde jsou jen dva kusy. No ráno jsem to uviděl a objednal jsem si nové. A protože mi to stihli nachystat, Evís mě vyzvedl z práce a pak jsme jely vyzvednout ty tablety.

No v těch vlevo je 120 tablet. Tedy celkem 240. V té pixle vpravo jich původně bylo taky 240. Jenomže je trochu změnili a místo patáků jsou to prostě kapsle. No začal jsem to presypávat a zjistil jsem, že se to tam nevejde. Takže prekérka. Mé OCD trpí. Tr-r-r-r-r-r-r-r-pí!

Taky jsem měl dneska druhou lekci zpěvu. Už vím, jak se má dýchat. Tím je to ještě celé složitější. Safra, no.

A taky jsme včera s Evísem objevily hrozně děsivý seryjál. Zatím jsme viděly jen první díl, ale fakt jsme se bály. Ještě se nám to nikdy nestalo. Za chvíli si dáme druhý díl. Jsem si téměř jist, že se to pokazí a bude z toho blbost. Ale i tak dobrý.

10. října 2016

Každodenní fotokrám #286

Tohle jsem fotil večer. Přišlo mi to moc krásný a tak jsem vám to vyfotil.
To jsem já v posilovně. Pan ředitel mi totiž na rameno prcnul razítko, ale ono se mi takhle rozpilo. Dokonce jsem to ani nestihl vyfotit, když to bylo jenom jako hezky rozpité. Průser je, že se mi to tím potem asi tak jako zažralo do kůže a nemůžu se toho zbavit. Ale vlastně mi to ani nijak nevadí.
No dneska to vypadalo blbě. Vůbec mi sem nešly nahrát obrázky! Ale chvíle rozčilování a už to šlo.

Dneska jsem měl docela dobrý den, takový hodně pracovní. Jakože jsem furt něco dělal, ale přitom jsem nic moc nestihl. A hlavně mě Markét naučila něco o zpívání! Trochu teorie. Připadám si teď hrozně dobře. Jakože už věřím tomu, že i já bych mohl umět trochu zpívat, když se budu hodně snažit. Zítra z ní musím vytáhnout nějaké další moudro.

9. října 2016

Každodenní fotokrám #285

Ráno jsem musel jet do posilky busem, který dělal, že je šalina. Tak tady je fotka, jak jsem tam čekal. Bylo to cool. Ještě to tak pokaženě pojede příští týden, takže jsem spoko.

A tady jsme na balkóně pily kafe. Flusák chtěl asi taky nebo tak něco.
Dneska jsem měl docela dobrý den. Odpoledne jsem zase usnul, takže dobrý. Ale nebyl jsem moc povídavý, takže jsem s maminkou telefonil asi jen 13 minut. Jsem ostud. Ale vždycky si pak řikám, že jiný děti třeba nevolaj vůbec. A taky napíšou blog, takže si jejich maminky můžou myslet, že jsou třeba mrtvý a neznaj jejich trampoty a tak, no.

Taky mě napadlo, že už jako zas budou za chvílu Vánoce. Už jsem mamince koupil 2 dárky, ale jeden jsem už stihl sežrat. Beru to jako takové ponaučení, že jsem začal nakupovat moc brzo. Na to konto už jsem radši nic dalšího nesháněl, protože co kdybych to zase sežral a pak se ukázalo, že to třeba byla dekorace nebo tak.

No a jinak jsem dělal takové ty nedělní údržbové věci a trochu si četl. Ale usnul jsem u toho. Já prostě jak si lehnu, tak vždycky odpadnu. A je celkem jedno, kde jsem. Třeba usínám i ve chvíli, kdy si v práci lehnu na gauč nebo do fatboye. Je to prostě dobrý. Mám tuto abilitu rád.

Evís se mě ráno ptal, jestli už jsem vyfotil tu rybu. A já mu řekl, že si to nechávám, až jako nebudu mít žádnou fotku. Je to podle mě dost chytrej tah.


A taky se těším zítra do práce. Mraketa získala hrozně moc preferenčních hlasů, takže budu oslavovat (tím myslím, že budu hulákat a pak toto uvedu jako důvod). Tak dobrý. Je ještě dost brzo, za což jsem moc rád, protože se půjdu ofoamrollerovat.

8. října 2016

Každodenní fotokrám #284

Nevím, co bych k tomu řekl. Je to to samé místo jako minule.
Dneska byl takový odpočívací den. Jenom večer jsme jely do Teska. Takže dobrý. A tu rybu jsem furt ještě nevyfotil!

7. října 2016

Každodenní fotokrám #283

Jsme byly s Evísem v CatCafé. Chlap nám vykydl objednávku. Naštěstí nás tím nepotřísnil, takže dobrý.

Na druhý pokus už to přinesl správně.

A tady je nějaká škola zevnitř. Byly tam volby. Měli tam moc super nástěnku s dějinama světa. Chtěl jsem si ji vzít dom, ale měřila asi 10 metrů a tak jsem to neměl jak provést. No co už.
Dneska jsem měl fajn den. Ale venku byla hnusná zima, což mě dělalo celkem nespokojeným. Nejsem na to zvyklý. Ještě tento týden jsem chodil v kraťasech a najednou je ráno omrzlý auto.

A tu rybu jsem ještě nevyfotil, protože jsem lenoch líná!

6. října 2016

Každodenní fotokrám #282

Kytka na našem okně v kanclu. Šel jsem z oběda a musel jsem jít dovnitř zas oknem, protože jsem neměl kartu. Každopádně je to vizuálně velmi povedená kytka. Pecka.

Už zas nosím mikinu s koníkem. A už druhej den jsem neměl kraťasy. Takže do 4. října jsem furt nosil kraťase.

Tohle je nějakej super barák, kterej jsme potkaly cestou na naši večerní akci. Je moc hezkej a má mříže v oknech. Moje maminka si myslí, že mříže v oknech jsou cool. Já už taky.

A tady máte konec přednášky na Babel Talku, kam jsme s Evísem šly, protože jsme hrozně marketink specoši. Jsem z toho dost nadšenej, protože jsem byl hrozně sociální a dokonce jsem dal přednášející svoji vizitku. Jako dobře já.
Dneska jsem měl dobrý, ale náročný den. A tak se mi tu ani nechce moc plkat. Snažil jsem se to postihnout těma obrázkama.

A jak jsme šly z těch přednášek, tak jsme se stavily v hračkářství a Evís mi k narozenině koupil velkou plyšovou rybu. Vyfotím vám ji třeba zejtra, už se mi nechce.

Dobrý den to byl.

5. října 2016

Každodenní fotokrám #281

Markét mi donesla pirátskej merč. Ještě jednu placoňu a náramek. Je to cool. Seděl jsem si v autobusu a říkal jsem si, že si ti lid asi myslej, že jsem kandida. A já přitom nejsem, no.
Jinak jsem měl celkem dobrý den. Takový hodně pracovní. Normální. Ryby jsou taky v pohodě. Zatím žádná neumřela. Nebo se to kolegům povedlo utajit. A taky jsem zjistil, že ty moje ořechový tyčinky nejsou od Andreje. Je to na to šikovná aplikace. Takže jsme půlden hledali, co všechno je od Andreje. Studentská taky není od Andreje. Moc to nechápu, nejsem politik. Jenom můj batoh hlásá, že kandiduji.

4. října 2016

Každodenní fotokrám #280

Mraketa mi zabalila peníze do obalu od věci, které jí koník.

A tady je zásilka kávy, která nám dnes přišla. Jsem šťasten.

A hádejte, kdo je uvnitř!
Dneska jsem měl hrozně produktivní den, byl jsem v práci 10,5 hodiny! Cool, ale stejně jsem neudělal všechno, co jsem chtěl udělat.

Ale vás jistě zajímá pavouková etuda. No ráno nikde ani noha. Tak jsem si říkal, že cajk, i když jsem si myslel, že toho mamlasa by Evís těžko během vysávání přehlíd. Ale tak všechno je možné.

No a sednu si sem a chcu vám povykládat o dnešním dni. Podivám se nahoru, protože jako prosichr, žejo. No volám Evísa, že už se teda fešák uráčil objevit. Evís donde. Má v ruce kapesníčky, jakože ho lapí (to tak Evís dělává, protože není žádnej čurda). Omrkne to, kapesníky zahodí a běží pro vysavač. Jsou to přeci jenom kapesníky, nejsou to pleny pro dinosaura.

Tak se narychtujem. Evís drží vysavačové cucadlo a já mám v příhodnou chvíli zapnout vysavač, kterej držím v náručí, jako kdyby to bylo štěně. Zapnu ho. Pavouk nejde nacucnout. Je prostě moc těžkej. Zvyšuju výkon. Vysavač řve. Pavouk se drží. Evís se snaží. Já držím vysavač. Je to dost drámo. Lov. Chápu anglické lordy. Nakonec Evís vyhrává. Mrzne mi úsměv, protože mám teda jako pavouka v náručí, byť zprostředkovaně.

Markét mi dneska vykládala, jak jednou vysála pavouka a ten to přežil. Že prej pojdou jen ty malý. Evís to taky ví.

Jdem do koupelny. Já dělám, že mám v plánu něco dělat, ale nemám v plánu dělat nic. Evís prohlíží hubice a hadice. Nikde nikdo. Evís leje vodu do nádobky s bordelem. Nikoho nevidim. Pak Evís stisknutím tlačidla otevírá bordelnádobku. Vykydne se z toho špinavá voda a pavouk. Vypadá utopeně. Já se teda prosichr nedívám a když je dobojováno, lehce kouknu přes okraj vany, abych spatřil malou část, která mě přesvědčí o tom, že nechci vidět zbytek.

Evís to celé pomlátí botou a zaleje savem. Chovám k němu obdiv. Pokud bych ho zvládl vysát, tak bych pak prostě celej vysavač hodil do kontyše a utekl. A máchal u toho rukama.

No jo. Ale je mi ho líto, ale tak co už. 

3. října 2016

Každodenní fotokrám #279

Už máme gupky! Jdou dost špatně fotit, protože furt plavou. Ale jednu máte nahoře. Myslím, že kluci jsou červený a holky ty šedý. Je docela průser, že máme samý velký červený a samý malý šedý. No co už. Snad to nějak dají. A ta kytka, co ji vidíte vlevo, se prej do akvárka moc nehodí. Že je to spíš do jezírka blízko ke břehu. Tak já nevím. Každopádně už nám to tam žije. A ani jsem u toho dneska neprocmrndal tolik času, kolik si asi myslíte. A zítra je na mě řada s krmením, což je moc super.
Dneska jsem měl dobrý den. Takový jako normální. Do práce už chodím za tmy. To mám vlastně taky rád, takže dobrý. Nyní vám povykládám o pavoukovi, co mám v pokoji. Moje maminka a další citlivé osoby nebudou číst dál, protože s v tom rochňám na čtyři odstavce.

Ráno jsem se probudil a šel jsem čůrat. No vrátil jsem se do pokoje a nad mým notebookem byla obrovská skvrna. Jo, byl to fakt pavouk. Už jsem dlouho žádnýho nepotkal. Víte, byl to docela mamlas. Žádnej takovej ten malej smolík. Prostě výstavní kus, dětská dlaň hadr. Jeden by si řekl, že jsem dost dobrý chovatel. Kdyby mě poslouchal a šel se mnou třeba na výstavu. No ale on neposlouchal. Chodil si tak jako po stropě. A co já s pavoukem na stropě? Trochu bych mu záviděl, kdybych to uměl.

Tak jsem se šel okoupelnovat, protože co já s ním. Když jsem se vrátil, tak byl na druhém konci pokoje u trubek od topení. Možná tam bydlel. Nicméně jsem stále nevěděl, co mám jako dělat. Takový věci ví obvykle Evís. Tak jsem mu napsal vzkaz za zdrcadlo (sic!) a šel jsem do práce. Pak mi Evís psal, že ho nikde nenašel. Nedivím se, taky bych se prosichr zase schoval tam, kde jsem vyrostl.

Jako mi by nevadilo, kdyby si sedl támhle a tam si prostě bydlel. Vadí mi, že nevím, kde je. A nejde třeba zavolat. Jestli se mu chce spát pod mojí postelí, tak ať to jako dělá, ale ať nechodí dom zkratkou přes strop.

Evís byl tak hustej, že pochopil, že přestože si hraju na tvrďáka, nejsem z toho pavouka odvařen. A tak vysál všude, kde to šlo. Kdybych byl ten pavouk, tak bych se ale schoval a tiše se smál. A ráno zas vylez. No uvidím ráno. Třeba na mě zas bafne. Nebo se sbalil a šel k sousedům. Nebo do sklepa. Takových možností, nemusí bydlet nutně se mnou.


2. října 2016

Každodenní fotokrám #278

V Bille mají moje oblíbené tyčinky. Jsou to ty, co za ně prohazuju ty strašný prachy v automatu. Tak už nemusím, protože jsem si je nakoupil se super slevou! Takže mám možná do pátku vystaráno a nemusím po ostatních dětech žebrat drobný,

A tady můžete vidět plný kontejner, který jsem nahlásil přes mobilní aplikaci, kterou kontejnery mají. Připadám si hrozně eko. Ale ne zas moc.
Dneska jsem měl docela dobtý den. I když byl zase náročný, protože jsem se skoro nezastavil. A hlavně mám na zítra celočerný oběd, protože mám černý těstoviny s černýma olivama. Teším se, až to budu jíst.

No a jinak dobrý, dost jsem se vykecal během telefonátu s maminkou. A zítra už se moc těším na šneka. Prej se má zatím moc dobře. Ještě se teda asi nenamnožil.

1. října 2016

Každodenní fotokrám #277

Jsme byly na kafi, páč jsme jely do Teska na nákup. Byl fakt velkej a hlavně měli dobrý jablka, takže cajk.

Ty pomeranče tam nikde nebyly. Jakože abyste si nemysleli, že byli pod tou loudnou s banánama.

A odpoledne jsme si šly číst do parku. Prostě dobrý.
Musím říct, že ty tři foteny mají co do sebe. Hlavně, když k nim rovnou napíšu ten popisek. To mám rád.

Jinak jsem měl dneska dost akční den. Jako dobrý.

Jo a už je říjen. Já si furt ještě myslím, že je srpen.