13. února 2017

Každodenní fotokrám podruhé #47

Tady je můj dnešní oběd. Váže se k němu super historka, ale je bohužel nepublikovatelná.
Dneska jsem měl celkem normální den. Asi se mi nepřihodilo nic moc čupr. Prostě jsem normálně pracoval a pak jsem jel dom. Mám divný pocit z toho, jak ten sníh vždycky roztaje a pak to zamrzne. Nemám to rád a moc se toho bojím (jakože to bude klouhat a já upadnu).

Jo a ten balónek, co nám dala paní uklízečka, ušel hned do druhého dne. Takže už nelítal. Ale naparádili jsme ho na akvárko (zapřeli jsme ho mezi akvárko a stěnu), takže je furt celkem slušnou ozdobou našeho kanclu.

Též dnes došel kolega od vedle s tím, že nám nese krevety. Bylo jich celkem pět. Už teda pěstujeme dost hodně ryb a jiných živočichů - šneka, ancistruse, to hejno množivých rybek a krevety. Doufám, že je nějaká z těch krevet holka a nějaká kluk, aby se taky mohli brutálně množit, jako všechno ostatní. Kromě šneka teda, ten je furt jen jeden. Chudák. A ryby do něj furt ďobou. Ježiš já to mám dneska nějaký smutný.

Žádné komentáře:

Okomentovat