28. dubna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #121

Chlupolep. Markét to donesla včera do práce a od té doby si s tím furt žehlím gatě. Už jsem toho docela dost vypotřeboval, ale nějak si nemůžu pomoct. Dokonce jsem s tím ojezdil i židli. Je to super věc. Moje maminka to má taky doma, ale tam jsem tomu až tak moc nepodlehl. V práci je to těžké, když to mám v podstatě hned vedle nedominantní ruky.
Dneska byla v práci kopcová legrace. Patrně proto, že byl pátek. Teda u nás je vlastně pořád legrace, ale třeba dneska jsem se smál tak moc, až jsem regulérně plakal. Takže dobrý.

No a taky ráno hrozně pršelo. Vzal jsem si teda deštník a byl jsem na sebe moc pyšný a říkal jsem si, že to musím hned říct Evísovi. Jakože jsem tak moc schopnej.

Jenže pak jsem ho dal na nádraží do batohu, protože mi dost překážel. No a zapomněl jsem na něj a měl jsem ho tam celý den a večer v posilce jsem na něj přišel a došlo mi, že jsem jednak chodil jak manták v dešti jenom v kapci a druhak jsem si tím trochu pomáčel oblečení (to, které jsem měl v batohu). No takže jsem se nepochlubil. Ale zas je fakt, že ten deštník normálně v tom batohu uschnul a já ho tedy zas nenechal v práci, což jsem tak měl minulý půlrok. Takže jako dobrý.

Žádné komentáře:

Okomentovat