6. dubna 2017

Každodenní fotokrám podruhé #99

Dneska jinou fotku nemám. Ale zase myslím, že se mi tato malovaná fotka moc podařila.
Dneska jsem šel ráno na tu krev. Byl jsem hrozně překvapený, protože tam byla hrozně moc milá sestřička. No ale to jsem nějak předběhl. Ráno jsem musel samože načůrat do zkumavky. Hrozně jsem se bál, že na to zapomenu, tak jsem si na dveře nalepil lístek. Mohl jsem ráno spinkat, protože jsem tam šel až na 7:20. Ano, mohl jsem spinkat, ale probudil jsem se normálně. Jako když vstávám do práce, kam chodím zhruba na 6 ráno.

No a chtělo se mi hrozně čůrat. Tak jsem šel. Cestou jsem přišel na to, že můj nalepený připomínací papírek není vůbec vidět, protože jsem přes něj pověsil kabelku. Ale myslel jsem si na to sám. Vlezl jsem teda do vany, protože kdybych se o to snažil na záchodě, tak by byla moč všude. Kromě zkumavky. Takže jsem vanu považoval za skvělý nápad. Byl jsem dost rozespalej, takže mi dalo fest zabrat, než jsem to pochytal, ale nakonec se mi samozřejmě zadařilo, protože na tom vlastně nic složitýho není. Složité je jenom to, že nesmíte zapomenout. No naplnil jsem to úplně po okraj a hrozně pevně jsem to zašpuntoval a myslel jsem na to, že to bude bžunda, až to na někoho v laborce vybafne a přeteče to všude.

No a tak jsem tam teda došel a byla tam ta moc milá sestřička. Hrozně se jí líbily moje žíly (to podle mě vždycky a u všech, aby vás jako potěšili, že máte super žíly. Takový odběrový kompliment. Třeba na ušním máte zas moc krásný lalůčky) a ptala se mě, jestli neomdlívám. Jsem řekl, že ne. Pak jsem odevzdal tu moč a zjistil, že to má v plánu otevřít hned a chce to vyšetřit nějakým papírkem. Radši jsem se nedíval, jestli se můj super vanový plán povedl, protože to byla moc milá sestřička. No a pak jsem si nechal si odsosat nějakou tu krev. Nebylo mi zle. Pak jsem se rozloučil a zapomněl jsem tam kartičku pojištěnce. Tak za mnou ještě běžela a dávala mi ji. Jako dobrý. Prostě jsem byl spoko.

No a pak jsem pracoval a pak mi začalo být spíš smutno, takže jsem v součtu neměl moc dobrý den. A taky byla venku zima a foukalo tam a já jsem chtěl skotačit, ale byl jsem smutnej a tak jsem neskotačil. Ani nevím, proč jsem byl smutnej. Asi mi chyběla nějaká ta krev. A taky jsem si dneska dal kafe! Skoro po třech týdnech. Takže tak.

Žádné komentáře:

Okomentovat