22. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #145

Jedna z rána.
Dneska jsem měl asi docela náročný den. V práci mi to hrozně rychle uteklo, takže jsem asi jako hrozně pracoval. Jinak si to neumím vysvětlit. A pak jsem šel klasicky do posilky, kde jsem si to užil. Byl jsem i sociální a nějakou paní jsem požádal, zda by mohla uhnout a pustit mě tak do mé skříňky. Stála totiž před ní, takže mi ji blokovala. No dobře to dopadlo.

Taky jsem začal včera číst jinou knihu. Ta mě baví, takže jsem spoko. A tamtu tedy asi vzdám. Jsem na sebe docela pyšný. Už jen proto, že mě to vůbec napadlo. No a nyní mě čeká křížovka, protože dneska byl nový televizní program!

21. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #144

Nehoda na hlavním nádraží. Foto je vkusně doplněno místním holubem, který se jmenuje Tonda (jako ostatně každej jinej holub).

Tady sukulent z kavárny.
Dneska jsem měl hrozně akční den. Zastavil jsem se vlastně až teď. Ráno jsem byl s posilce, pak jsem asi 1,5 hodiny uklízel (sám to nechápu) a odstranil si ochlupení z nohou, takže můžu nosit kraťase a připadat si unnaturálně.

Pak jsme jely s Evísem na nákupy. To se tak nějak protáhlo hrozně. Ani jsem nezdržoval, ale prostě se to stalo. Pak jsem vařil obědy na další dny, večeřu, volal mamince, Evís mě nakadeřil, umyl jsem koupelnu a píšu blogpost. Prostě hustej den.

20. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #143

To jsem dneska vypil. Je to proto, že tyto nápoje neumím pít, protože obsahují bublinky. Mě to dost bolí, když to piju. Bublinkatá jsou prostě hrozně nepříjemná a nechápu, že to někdo pije. To nemyslím jinak hnusně vůči bublinkovým nápojům, jenom prostě nechápu, že to někomu nevadí. Ale asi to nevadí hodně lidem, protože bublinky jsou fakt skoro ve všem.
Měl jsem dneska takový den, jaké bylo počasí. Zítra už má být snad víc hezky. To bych moc chtěl. Třeba včera bylo venku strašně krásně a těšil jsem se, že dneska bude taky a půjde se dát někam jít nebo se opalovat nebo tak. Ale byla hrozná zima, fest foukalo a bylo zataženo. Z čehož jsem byl spíše smutek.

No a dočetl jsem knihu a začal jsem novou. Bohužel se mi už teď ta nová moc nelíbí a tak asi prostě plynule přesedlám na jinou. Udělám si asi nové pravidlo, že když na to přijdu ještě v ten den, kdy jsem to začal číst, tak to nemusím dočítat.

19. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #142

Takový hezký stín jsem měl, tak jsem vám ho vyfotil.

Mám ten telefonek moc rád. Mají ho ve výloze na netbox store.
Dneska jsem měl fajn den. V práci jsem popracoval a jelikož bylo venku hezky, vyskočil jsem z okna a běhal po dvorečku na Sluníčku. Pak jsem zase skočil zpátky.

No a večer jsem se umel, lehl jsem si na postel a hned jsem usnul. No pak jsem se naštěstí probral, takže jsem si udělal jídlo a četl jsem si. A teď chci jít zase spát. S Markét jsme dnes vyrobili slovní spojení "pořádná porce spánku" a nějak se jí už nemůžu dočkat!

18. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #141

Tady je nový hasičák, kterého jsem dostal od Markét!
Můj pracovní stůl už prostě přetíká. Myslel jsem si, že už je plný, ale i tak jsem na něj vmáčkl hasičské auto, několik svítících delfínků a tubu Kazaarku. Tu teda samože časem vykonzumuji, ale zatím má čestné místo.

No a jinak jsem byl dneska hrozně dlouho v práci (což bylo vlastně fajn) a celkem jsem si to tam užil. Taky jsem si vlastně dneska asi po 9 dnech odpočal a nebyl jsem běhat ani v posilce, takže se cítím docela dobře a odpočatě.

Takže cajk.

17. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #140

Dneska lepší nemám. Večer na zastávce jsem rychle picnul aspoň toto. Vedle mě stála nějaká paní a dívala se na mě jak na mamrda. Neví, že jsem mamrd.
Dneska jsem měl normální den, ve kterém jsem byl prvně naštvaný a pak docela veselý. Hlavně jsem se snažil trefit pana ředitele ubrouskem do hlavy, ale nepodařilo se mi to. Taky jsem si pak dal na vlasy kelímek od jogurtu. Musím říct, že bych takový klobouček docela chtěl, dělal mi inteligentní tvar hlavy.

A jinak dobrý, ještě si musím dovařit jídlo.

16. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #139

Na dvorečku pod stromem. Ladím i ponožkama!
Dneska jsem měl fajn den. Jenom pod tím stromem bylo moc včel. Ale žádná mě nepobodala, takže do dobře dopadlo.

Z práce mě vyzvedl Evís a jely jsme dom a já jsem pak šel běhat. Od minule jsem se zlepšil o 50 vteřin na tu 9,6 km trasu, takže jsem se z 11,32 kiláků za hodinu dostal na 11,53. Už vůbec nepoužívám měřidla na srdeční tep a jiné chytrověci. Prostě se řídím tím, že to musím udýchat nosem. A když ne, tak prostě zpomalím a chvíli se mi nedostává kyslíku.

Taky jsem dneska potkal asi 9 běžců a 2 běžkyně. Tak nevím, ještě se asi nezačalo hubnout do plavek nebo tak. Nebo letos frčí nějakej jinej sport, třeba aeromba nebo zumtness.

15. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #138

Konečně měli v Rebiu musaku! Je to důvod, proč jsem si na dnešek nemusel vařit.

A tady se valí bouřka, ale Nex mě stihl čapnout včas. Ale nakonec nás dostihla až u Lídla.
Dneska jsem měl den, ve kterém jsem se furt strašně moc smál. Jako fakt hodně. Už jsem se dlouho tak moc nesmál. Prostě dobrý. Takže jsem popracoval a šel jsem do posilky. Vzal jsem si deštník, ale nakonec jsem ho nesl jen v ruce, protože hned pršet přestalo. Tak jsem měl super velký deštník, který má na konci i takový ten krucánek.

Když jsem šel na bus, tak jsem s tím tak jako tancoval. No zasekl jsem si to o sluchátka a vyškubl jsem si je. Mám chytrý sluchátka, mají džeka na obou koncích, takže se nemůže poškodit telefon ani sluchátko. Nicméně jsem se docela lekl, poskočil, uklouzl a zaneřádil se bahnem. Otřel jsem to ale do blízkých kytiček, takže harmonyje a nikdo nic nepoznal.

No a ještě jsme byly s Evísem v Lídlu (musely jsme čekat na parkáči, protože moc pršelo) a ještě byl večerní mealprep, já umel koupelnu a stihl i převlíct postel. Jako náročný den, ale jsem moc spoko.

14. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #137

Dneska už jsem měl kraťase.

Tady jsme s Evísem na labuti, která je tříhlavá saň!

Tady je vidět kus houpací lodi, kde jsme také byli.
Dneska jsem měl hrozně akční den. Ráno jsem byl v posilce, pak se uklízelo, pak jsme jeli na pouť do Podolí, kde jsem byl na 3 atrakcích a celkem jsem absolvoval 4 jízdy.

Pak byl oběd a nákup v Tesku, který byl fakt hypervelký. No a pak že pudem s Evísem ještě běhat. Teď jsme doběhly. Ještě se musím umejt, udělal si véču a snídaně na dny příští. Tenhle post píšu ve stoje, protože jsem furt v běhacím a nechci si v tom sedat na židlu. Prostě málo času, no. Ale super!

13. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #136

Tady jsme potkaly bimbamky.

Z Rébia. Vzal jsem tam maminku na oběd. Už budeme chodit jenom sem.

Tady výhled z kavárny.

Tady kafe z kavárny.

A důkaz místo slipů!
Dneska jsem měl moc fajn den, protože přijela maminka a vyšlo počasí. Spálil jsem si ramena. Snad to do zítra zhnědne.

No prostě jsme si to užily, byly jsme v Lužánkách, okoukaly jsme památnej strom, byly v kavárně, na jídle, ve druhé kavárně, koupil jsem si nový batoh a tak.

No a odpo jsem šel běhat. A hrozně jsem zmokl. Řekl jsem si, že se nemůžu zastavit, protože by mi určitě byla zima a já byl z toho nemocen. Tak jsem prostě běžel a dotáhl jsem to na 7 kiláčků, takže jsem byl moc spoko.

A Evís zná víc senátorů než já!

12. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #135

Jedna z ulice, protože jsem dneska nic nevyfotil.
Dneska byl páteček, takže dobrý. Ale je nějaké divné počasí, takže i mě trochu bolela hlava. A jinak se těším na víkend. Zítra dojede maminka. Snažil jsem se naplánovat nějaký program, ale pak jsem to tak nějak vzdal a prostě se nechám unášet na vlně aktuálního prostědí. Nikoliv nutně nezbytně.

11. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #134

Neměl jsem oběd a tak jsme nakonec šly s Markét do Rebia. Bylo to dobrý. Ale polífku jsem teda nejedl, nějak mi to nechutnalo.

Už nemáme na dvorečku závodní auta, ale kusy letadel. Jsem spoko. 
Tady je návod na použití nákupního košíku, který jsem potkal na chodníku. Musím říct, že je to docela dost složité.

Jsem dnes celkem vyšťaven, takže si půjdu lehnout.

Ale jinak jsem měl dobrý den a hlavně jsem měl v práci nové prezúfky, které mi dovezl Evís. Jsou moc super a hlavně jsou oproti těm starým daleko méně hlučné. To se mi líbí, protože všechny omylem nevzbudím jenom tím, že půjdu po chodbě.

Svoje staré přezúfky jsem hned hodil do koše. Rvalo mi to srdce, ale už byly fakt strašný. Naštěstí dneska došla paní uklízečka a vyhodila je (vysypala koše), takže jsem se na ně nemusel teskně dívat a přemýšlet, že je ještě vytáhnu a schovám.

10. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #133

Jedna poběhová. Evís zvládá nějakým způsobem fotit za běhu. Já ne. Já ani za chůze. Musel jsem se zastavit, abych mohl vyfotit tady ten majstrštyk. Jak vidíte, furt běhám v původně Evísově legínosukni. Je to dobrej kus, který se hodí do každého šatníku. Mám to moc rád. Hlavně to, jak se na sport prostě oblíkám jak mamrd. Ale zjistil jsem, že mám 9 sportovních podprsenek. To je samozřejmě víc, než kolik mám těch normálních. Jsem atlet!
Dneska jsem měl fajn den. Normálně jsem popracoval a šel jsem od tam dřív, protože jsem šel na preventivku. S Evísem jsme se bavily o tom, jak je hustej, že umí jít sám do kavárny a dát si tam nejen kafe, ale i něco k tomu. To já neumím. Připadal bych si jako dement, vůbec nechápu, že to někdo zvládne. Přitom si o komkoliv (nejen o Evísovi), kdo to zvládne, myslím, že je hustej a skvělej. Rozhodně ne dement. No tak mi Evís řekl, ať se stavím v Cupcakekárně a dám si tam kapkejk.

No přišlo mi to jako super nápad, tak jsem tam šel. Řekl jsem si, že si jako zkusím dát kapkejk (i když jsem věděl, že to rozhodně nezkusím) a dom nějaký taky donesu, pokud mi to zabalej. No vlezl jsem tam a fakt to tam není hezký. Jakože je to tam krásně čisté a všechno tam ladí do růžova, ale sedět tam nechcete. Je to tam moc malé a neútulné a není tam soukromí. Prostě nemáte tam možnost si v klidu sežrat svůj kapkejk. No tím jsem si to teda omluvil, ale kdyby tam byl Evís se mnou, tak vím, že bychom si tam rozhodně nesedly a radši si to šly sežrat do kašny, která je, co by kapkejkem dohodil.

Zkoukl jsem vitrínu s kapkejkama a paní prodavačky jsem se zeptal, jestli je schopná mi to zabalit tak, že to domů donesu i já. A já jsem extrémní nemehlo. Prej jo, mají na to krabičky. Tak jsem si vybral příchutě. Prý jestli to chci každý zvlášť nebo do jedné. Zvolil jsem jednu, neumím si představit, jak bych s tím žongloval, kdyby to bylo odděleně. Řekl jsem jí, že pohodička, že to posadím do batohu. DO BATOHU PROBOHA NE. Vidíte, ještěže jste mi to řekla.

Tak jsem šel s krabicí na rukách. Došel jsem až k doktorce, kde jsem s tou krabicí omylem vrazil do dveří, protože neumím chodit. Šel jsem s tím do ordinace, kde jsem to rychle schoval za (nebo spíše před) stůl paní doktorky, aby jako neměla pocit, že jí nesu krabicu žrádla. Tak mě teda prohlídla. Jsem zdravej a můžu jít dom. Byl jsem tam asi 12 minut. Nevím, proč mě nemohla vyšetřit tu minulou návštěvu, kdy jsem si jich objednal celých 10 a dalších 30 jsem tam čekal, ale tak co už.

Popad jsem krabicu a vylezl jsem ven. Zde jsem zakopl a mírně jsem klesl na pravé lýtko, ale vyrovnal jsem to a kapkejky se ani neotřásly. Měl jsem takový ten plnohodnotný pocit. Pak jsem s tím vlezl do šaliny. Rychle jsem se (jako důchodce) vrhl na prázdné sedátko, protože přece vezu kapkejky. Ta krabice má průhledné víko, takže mi tam všichni nakukovali a jistě byli moc happy, že tam není krysa, ale dortíky.

No donesl jsem to dom a rychle jsem to flákl do lednice. Podle mě špica, nic se jim nestalo. Šel jsem se psem a rozhodl jsem se, že půjdu běhat. Měl jsem dojem, že to bude 6 km, ale nakonec to bylo 9,6. Jako skoro. Moc jsem si to užil. Někdy asi ve 3/4 mi do oka vlétla moucha. Muška tedy. Nevěděl jsem, co mám dělat, tak jsem běžel dál. Netroufl jsem si do toho oka rýpat, protože jsem měl čočky a ruce od repelentu (jo, repelent nepůsobí na píchavé a žahavé rostliny ani letos). Tak jsem se prostě hecnul a běžel jsem dál.

Doběhl jsem to a došel jsem dom. Tu jsem zjistil, že jsem si nevzal běhací ponožky, ale nechal jsem si normální. Nějak se mi povedlo rozedřít si kotník zezadu (jakože nad patou, jak je taková ta jemná kůže) a měl jsem část fusekle nacucanou krví. Vypadalo to daleko hůř, než to skutečně bylo. A taky mě nic nebolelo, takže dobrý. S Nexem jsme pak zkoušeli vyplachovat tu mouchu roztokem na čočky, ale nikde nebyla. Bylo to velmi srandovní, takže jsem ještě plakal smíchem. Tak už jsem ji asi absorboval. Necítím ji tam. Prý mi naklade vejce do mozku, ale moc tomu nevěřím.

Takže dobrý.

9. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #132

Dneska jsem nic nestihl vyfotit, takže tady máte nějaká semínka a ořechy. Dal jsem to do hrnečku a pod tím jsou ovesný vločky.
Dneska jsem měl hrozně moc pracovní den. Vůbec nechápu, že jsem ještě včera ráno žral dorty. No co už.

Ale i tak jsem měl jako fajn den. Já mám vlastně ty dny, kdy mám hromadu práce, moc rád. Jsou takové příjemné a já mám na konci dne pocit, že jsem něco udělal.

No a taky jsem stihl vyprat a zavolat mamince. A taky jsem vyházel několik starých ponožek, které už byly docela řídké. Dělám to hrozně nerad, ale nic jiného mi nezbývá. Mám hrozně moc ponožek. A většina jich je dost onošených, protože je prakticky většinou beru jen z vrcholku hromádky. A na jejím spodku jsou fusky téměř nové. Budu muset nějak lépe vymyslet losování ponožek, protože takhle je zátěž velmi nerovnoměrně rozložena.

8. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #131

Dnešní snídaně. Ty dorty jsem měl nakonec dva, protože to byl nejlepší dort, co jsem na té dovolené měl. A to jsem tam měl celkem tři. Za tři dny. A to už něco znamená. Když jsem si šel pro druhej, tak jsem si vzpomněl na toho chlapa u kolotočů/labutí a sám sobě jsem řekl: "taková velká kráva a žere děckám dort." Chuť mi neubyla a měl jsem navíc pocit, že jsem pro své svědomí udělal vše.

Podlaha v pokoji. Ten jsem vám vlastně vůbec neukázal, ale je to proto, že jsem ho vůbec nenafotil. Byl tam prostě furt moc bordel. Ten jsem samože dělal já, ne Evís.

A tady odjezd. Na fotce je nějaké cizí auto, které se mi připletlo do záběru, protože jsem už seděl v autě.
Dneska jsme se nasnídaly a jeli dom (Fluf s náma nesnídal, takže proto ta íčka). Cesta byla super a bylo hodně Slunka. Pak jsem dělal úklid a pak jsme už asi jenom dělali válení. Stihl jsem si teda i uvařit, protože v Rébiu je to zas celkem hrůza. Nevím, kdo tam ten jídelní lístek poslední dobou vymýšlí. Já to nejsem.

No večer jsem se dostal k tomu, že si jako do telefonu stáhnu nějakou apku, která mi bude simulovat menstruační kalendář z reálného života. Takových apek je docela hodně, ale všechny jsou tak složité, že jsem je nevzlád používat. Můžete si tam totiž dopsat všechno to, co vás kterej den bolelo a hromadu dalších blbostí. Ve výsledku je to nepřehledný mrník (sic!), takže jsem to vzdal a nevím, co budu dělat, protože mi došlo místo v tom analogickém. Ani nevím, kde se to dá koupit, pokud se to vůbec dá koupit. Já mám furt takové problémy. V mým věku, žejo.

7. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #130

Moje snídaně. 4 hrnečky, nakonec jsme jich daly 7! Už se moc těším na zítra. Snídaně jsou moc super!

Zřícenina hradu Zubštejn. Nějaký schody dolů.

Superkostel. Chtěl bych ho domů. Jak figurka.

Další zřícenina. Nějak na D.

A u večeře jsme byly sami v sále s promítáním hokeje!
Dneska byl taky moc dobrý den. Po snídani jsme jeli autem na okružní cestu po zříceninách a jiných pamětihnodnostech. Líbilo. Ono totiž v noci a ještě ráno moc pršelo, takže bylo všude moc bahna. Proto jsme radši nešli na procházku, ale jenom na jízdu.

Na oběd jsme se vrátili na hotel a šli na terasu. To jako už svítilo Slunko a vše bylo v harmonii. No já jsem si objednal i chřestovou polífku. A Oxy mi k ní donesla zasyflenou lžičku. Já fakt nevím, no. Zbytek už byl OK.

A  večere byla Oxy dokonce milá a řekla nám "holky" (ptala se, jestli nám chutnalo). Takže cajk.

Taky jsem byl na té druhé masáži a jsem celkem spoko. Můžu líp hýbat ramenama (bych řekl). A při večerním venčení jsme potkali koně!

6. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #129

Dneska mám hlavně žrádlo. Tohle je oběd, vztahuje se k němu historka níže.

Dort zadáčo,

Večeřa. Měly tam být cherry rajčata, ale ne. Ale je super, že si ze včera pamatují, že nežeru maso a udělali mi speciální jídlo.

Přehrada.

Z druhé strany.
Dneska byl moc akční den. Ráno jsme šly na snídani. Všechno jsem si dal do hrníčků, protože jsem nikde nenašel mističky. No co už. Snědly jsme toho fakt hodně, protože je to cool. A měl jsem i jablko.

No a pak jsme měli výlet (i se psem, proto je tam to měkké I). Bylo to asi na 2 hodinky, ale fest do kopce, takže jsme si celkem mákli. No pak jsme se umely a šly na oběd.

V hotelu je restaurace. Taková jako lepší prostě. Jsou tam dvě servírky. Jedna (Oxy, jak jsme zaslechly) je naprostá katastrofa. Z ní prostě vidíte, jak moc svoji práci (a vás!) nenávidí. Třeba když dojíte, tak dojde, odnese ze stolu. Vy poděkujete a ona nic, ani se na vás nepodívá. Pak dojde a řekne "Ještě něco chcete?" Boží. Ta druhá je moc milá a usmívá se a tak.

No a objednali jsme si teda oběd a čekaly jsme na to asi 40 minut. Já měl ten věc s kuskusem a Evís nějaké kuře se špenátem a bramborovými noky. No došla Oxy a zahlásila, že to bude trvat. Kuchař je tam prý totiž jenom jeden. A odešla. Za asi 5 minut donesla jídlo. Já to měl jak psí čumák a Evís neměl noky, ale bramborový knedlík.

No dojedl jsem to a zas došla Oxy a ptá se mě (bez emocí), jak mi to chutnalo (prostě z povinnosti, že to teda má udělat). Tak jí říkám, že v pohodě, jenom to bylo studené, ale že já mám studené jídlo vlastně rád, takže OK. Oxy nic neřekla a odnesla talíř. Pak dojedl Evís a přišla ta druhá servírka a normálně se ptá, jesli chutnalo. A Evís říká, že jo, ale že tam nebyly ty noky. A ona se omlouvala, že by to bývala řekla, kdyby věděla, co daj v kuchyni na talíř, tak že by to přišla říct. Cajk.

Pak jsme šli zas na procházku a cestou zpět jsme se stavili v hotelové cukrárně. Máme v rámci pobytu zadáčo kafe a zákus. Tak ten vidíte na fotce. Byl docela snesitený, ale ten krém moc uměle natužený. Jak silikonový prsa. Kafe jak v Zemanově kavárně, jenom nebylo tak moc přepražený.

No pak jsme hrály kartičky a dívaly se na seryjály, když v tom nadešel čas, kdy jsem si objednal masáž. To byl super zážitek. Masáž OK, to se mi líbilo, ale paní masérka stojí za zmínku. Věnuje se tomu už 22 let a do toho dělá do ezoteritky, znamení zvěrokruhu a vykládá karty. No hned, když jsem tam vešel, věděla, že jsem vodnář. Ne. Ne?! Aha, ale jstě vzdušné znamení! Ne. Ne?! Tak jsem jistě ohnivé znamení. Ne. Ne?! Aha, tak jsem jistě zemní. Ano! Je to jasné, jsem panna. Ne. Ne?! Tak jsem ... býk? Ano. Hurrá!

Ale jinak dobré, jenom jsme si pak povídaly (já jsem to totiž pokazil a nějak jsem jí sociálně nezvládl říct, že si povídat nebudeme), takže jsem se dozvěděl hromadu blábolů. No co už. Ale masáž dobrá. Zítra tam jdu zas. Že prý mám hrozný záda. O tom teda vím, tak jsem jí řekl, ať to spraví. Tak prej jo.

5. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #128

To je můj stín na stěně hotelu. Je to poslední fotka dne, ale nechce se mi to přehazovat. 

Tady je jídlo, které jsme měly potom, co jsem snědl večeři a Evísovu večeři. 

Tady kousek od hotelu něco. 

Tady jsem zkoumal turistickou mapu. Mám rád ty obrázky. 

To je fotka z rána, kdy jsem si šel do candystore koupit tyčinky. 
Dneska jsme jely s Evísem na dovolenou na Vysočinu. Po cestě to hrozně stálo a taky pak hrozně pršelo. Ale i tak se mi to moc líbilo. Hlavně jsem ochutnal Evísův energetický nápoj, který si vzal do auta. Nechápu, jak to někdo může pít. Samo o sobě to chutnalo dobře, ale ty bublinky! To je prostě smrtelné. Nemám je rád už odmala, kdy jsem si pití vždycky vytřepal, aby to tam nebylo. Vážně, jak to někdo může pít a necítit u toho bolest? Prostě super, jak jsou lidi každej jinej.

No máme moc krásný pokoj. Je do na patro. Dole je obyvák a záchůdek a nahože ložnica a koupelna, kde je další záchůdek. To mě trochu rozhazuje, protože nevím, jak si mám rozvrnout jejich používání.

Takže dobrý. Jsem moc spoko, ale mluvím během psaní s Evísem, takže to bude jistě poučnější, než je u mě obyklé.

4. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #127

To mám z rána, když jsem čekal na odvoz do práce.
Já jsem dneska hrozně unavený. Fakt moc. Už ve 4:47 jsem stál na parkáči u práce a byl jsem tam až do 15:54. A pak jsem šel do posilky. A pak, doma, měl Evís super nápad, že pude běhat. Tak jsem se přidal.

No dneska asi tu knihu nedočtu, no. Ale to neva. Líbilo.

3. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #126

To jsem fotil ráno, cestou na šalinu. Trochu jsem tomu potáh barvy, takže to vypadá, že je víc světla, než ve skutečnosti je. Ale hlavní je ten kužel!
Dneska mám takový blbý den. Jakože den blbec, ale není to až tak strašný, jako jsou jiné dny blbce, takže je to ještě horší, protože ten den neumí být ani moc špatný.

No a musím jít dneska brzo spinkat, protože jdu zítra do práce na hrozně brzo. Na víc brzo, než na kolik chodívám normálně. A to už je opradu brzo.

Taky čtu novou knihu. Je docela fajn, již jsem se u toho několikrát smál, byť je to dost debilní humor. Ale to je právě super, protože v televizi je hloupý humor furt, ale v dedektivce jsem na to narazil poprvé. Jmenuje se to Síť a napsal to nějakej chlap. Håkan Nesser.

2. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #125

Tady jsem si konečně něco kloudného poznamenal do kandeláře. Jedeme totiž zase na dovolenou. Tímžtopádem bude letos rok, kdy jsem byl na nejvíc dovolených. Až tomu sám nemohu uvěřit.
Dneska jsem měl docela fest náročný den. Tak moc, že jsem musel sníst oběd jen narychlo normálně na pracovním místě. Ale celkově se mi to líbilo.

Markét si objednávala na oběd jídlo z nějaké zdravorestaurace, kde mají i polífky. Tak jsem se hned přifařil, že chcu taky polífku. Měla být nějaká lilková. Připravoval jsem se, že to bude brutální kentus. Ani představit jsem si to nemohl. Za chvíli volali, že lilkovou nemaj a že bude místo toho tomatová. Tak jsem se teda těšil na tomatovou.

No dostal jsem kyblík takové průhledné oranžové vody. Fakt zklamání. Vzpomínáte, jak jsem měl tamtu s kari nebo kurkumou nebo co to bylo? Tak to byla fakt lahoda. Jsem zklamán. Ještě tak 4 pokusy a už nebudu Markét nutit, aby si objednávala od tam, kde mají polífku, kterou bych i snědl.

1. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #124

Tady je dost nepovedená fotka mýho dnešního dortu. Evís měl dort s kiwi. Ten byl jako trochu fotogeničtější.
Dneska jsem měl fajn den. Byl jsem na procházce a pak jsem dělal klasickou nedělní údržbu.

Ale nechce se mi moc vykládat, celkem jsem se vykecal s maminkou po telefonu, takže stačilo. Pouť na mě nezanechala žádné negativní následky. A taky jsem dočetl tu knihu, co se mi tak nelíbila. Uf.