25. května 2017

Každodenní fotokrám podruhé #148

To jsem vyfotil, když jsem čekal na Evíse. Jinak jsem dneska nic nezvlád nafotit.
Dneska jsem od pana ředitele dostal dárek k narozeninám. Byl v dárkové taštičce, kterou jsem teda musel vrátit. Za to jsem vlastně rád, protože bych ji musel nosit domů, dávat si pozor, abych ji nezasyflil a pak bych ji stejně dal mamince. Takže dobrý.

Uvnitř byl pytlík plný vody. A v něm jeden šnek! Říkal jsem vám, že ten starý umřel, žejo? No tak máme novýho! Je to ale vlastně dost smutek, protože se na něj hned slezly krevety a ožírači. Celej den do něj ďobali. Tak nevím. Snad se přes noc pokamarádí. Toho starýho šneka měli normálně rádi. Snad je prostě jen z obchodu špinavý a bude to OK.

Jo a ještě jsem dostal rybičkový los. Naštěstí jsem nevyhrál, takže budu pracovat dál.

Pan ředitel říkal, že když šel toho šneka koupit, tak si paní prodavačka myslela, že chce toho africkýho. Prýže si to často kupují důchodci. Myslím, že je to super mazlíček. Jednak je to obrovské (důchodce to vidí), je to úplně potichu (hluchota nevadí) a pomalu se to hýbe (důchodce dohoní). Na údržbu nenáročné, vydrží až 7 let. No musím říct, že supermazlík.

Takže tak.

Taky jsem si dneska uvařil. Mám nějakou polentovou kaši (nebo co to sakra je). Musím říct, že příprava je tak rychlá, že jsem si k tomu ani nestihl nakrájet tofu a už to bylo hotové. Snad se to bude dát i sníst, jako vždycky jsem to neochutnal a nechám se prostě překvapit.

Žádné komentáře:

Okomentovat