6. června 2017

Každodenní fotokrám podruhé #160

V práci jsem to dotáhl až na melounového manažera!
Dneska jsem měl první letošní meloun! A ani jsem se ho moc nepřežral, protože ještě není übersladký, takže se umím udržet na uzdě. Ale až budou, to mi bude zase špatně! Hurá! Je to asi jedna z mála dobrých věcí, které léto má. Jinak je to furt jenom samé vedro a vedro.

Taky jsem dneska byl na hygyjeně zubní. A na bělení. Mám teď zase úplně bílé zuby! Musel jsem už asi vypadat dost jako prase, když jsem si rozdílu všiml hned. Pokud na to nezapomenu, tak se budu zítra furt na všechny usmívat svým creepy stylem. Moc se totiž usmívat neumím. Neumím se ani solidně smát, jak jsem se dnes dozvěděl  práci. Směju se jako přišlápnutá kolie (to je dost trapné přirovnání) nebo jako splašený peacock (to už je daleko lepší, to beru jako kompliment). Je to proto, že když jsem se smál u nás v kanclu, je to slyšet až na druhé straně chodby. Co nadělám.

Taky jsem dnes hrdinky objednal mamince novej blurej přehrávač. Jsem na sebe hrd, dost mě to totiž trápilo. Jo a konečně jsem umel koupelnu, takže jsou miliardy přátelských bakterií v prachu. No co už.

Žádné komentáře:

Okomentovat