25. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #209

Hehehe.

Müsli srdíčka.
Dneska jsem měl vlastně super den. Dopoledne jsem byl dost unaven, ale pak se ti narovnalo a bylo mi celkem dobře.

Hlavně to bylo dneska super v práci
 Hodně legrace a tak. A večer se mi to taky líbilo, protože jsme dělaly hrozně moc povídání.

Jako dobrý. Snad mi zítra bude ještě víc líp (jako zdravotně).

24. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #208

Ranní podchod.

Večerní svíčky.
Dneska to bylo fajn. V práci jsem si asi hodinu a půl poležel, protože porady v zasedačce obsahují pohovku s polštářema. To bylo dobré, moc líbilo. A pak pro mě přijel Evís, takže jsem se nemusel krcat busem. Ráno jsem jel do práce ještě rozjezdem, který jede přímo. Díky tomu jsem nemusel přestupovat a jen jsem nasel a vysedl. Dobrý.

Taky jsem dojedl antibiotika a sežral všechna probiotika a dobré věci, které se mají jíst. Cítím se dobře. Tak snad mi to jako vydrží.

A z Trůnů jsem zas zklamán. Ale to já jsem skoro vždycky, no. Pak se mi to rozleží a tak nějak si řeknu, že teda jako dobrý. Ale slabot, no.

23. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #207

Tady je takový ten hopsavý koník na kapotě. To jsem potkal ráno, když jsem dělal s Evísem venčení.
Dneska už jsem jako vstal, protože se cítím zcela dobře. Ale furt jsem polehával a tak.

Mám již v plánu jít zítra do práce. Kde budu tady polehávat, žejo. Klidový tep mám 44, takže myslím, že taky dobrý. Teplotu taky nemám. Obědy mám. No maximálně zas pojedu dom.

Ale když jsem se nad tím zamyslel, tak bych stejně seděl doma a pracoval, což by mě akorát víc stresovalo, protože nemůžu napřímo mluvit s lidma. Takhle budu sedět v práci a pracovat. A nebudu běhat po chodbách. A budu chodit pomalu a tak. Heh.

A taky proti mému plánu paní doktorka nic nenamítala. Píšu to sem hlavně proto, že to bude číst moje maminka. Znáte to.

22. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #206

Tady máte Flusdropsa.
Dneska jsem si vlastně asi jenom četl. A ležel. Už je mi docela dobře, jenom mi furt vůbec není dobře, ale myslím, že je to těma antibiotikama. Chvíli poté, co je sním, je mi znatelně hůře. Už zbývají jen tři kusy. To dám.

A taky jsme si dneska s Evísem udělaly výlet k recyklačním kontejnerům! A dal jsem to.

21. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #205

Evís mi donesl kytku. Kupovidu se mi ta fotka tak nějak jako povedla.
No dneska je mi o něco lépe. Jinak je to furt to samé dokola. Zabíjím bakterie, pěstuju bakterie. Pracuju. Čtu. Zabíjím bakterie. Pěstuju bakterie. Pracuju. Čtu.

Piju čaj. Toužím po kofeinu. Mazlím psa, který se mnou celý den spoluleží v posteli. Zabíjím bakterie. Pěstuju bakterie. Pracuju. Čtu. Dívam se na záznam baletu. Zabíjím bakterie. Pěstuju bakterie.

Myslím na svůj kaktus. Pracuju. Čtu. Zabíjím bakterie.

20. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #204

Jednu část dne bakterie zabíjím a tu druhou je zase pěstuju.
Dneska mi bylo o něco lépe, takže jsem zvládl i školení po Skype a trochu popracovat. Bylo mi pak ale víc šoufl, takže jsem toho pak raději nechal. Jinak dobrý. Už nemám celý den horečku a moje mandle jsou daleko menší a již nejsou tak tvrdé a olezlé naomak.

To jsem vlastně tak popsal včera paní doktorce a ona se mě ptala, proč si proboha sahám na mandle. Tak jsem jí řekl, že si na ně samože proboha nesahám rukama, ale používám k tomu jazyk, neb ten se mi zdá velmi vhodný. A ona se smála. Jazyk jí k tomu taky přišel vhodný.

Taky mi dneska Evís donesl přátelské bakterie a kvasinky. Tak je jím. Tedy jen ty nahoře, ty druhé se mají jíst až poté, co dojím antibiotiky.

No děs. Už bych chtěl být chodící.

19. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #203

Tady je pan podchod z cesty od paní doktorky.
Dneska jsem byl v práci pro počítač, abych doma taky něco udělal. Až se jako budu tak moc nudit, že budu rád dělat i ty nepopulární části mé práce.

A pak jsem taky byl u paní doktory. Našla mi angínu a zánět nosohltanu. Ačkoliv si myslím, že zánět nosohltanu mám prostě pořád, protože ten mi najdou vždycky a všude. I když mi nic není, tak mám zánět nosohltanu.

Tak mám prášky a dělám ležení. Už mě to otravuje. No co už. Pokud vše půjde podle plánu a zase se mi to nebude 3x vracet, tak jsem v pondělí zdravej. To je ta moderní medycýna.

18. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #202

Výherní!
Došel jsem do práce. Došel mi dopis od maminky.

Odešel jsem z práce v půlce dne. Asi mám zas angínu. Já mám vlastně angínu rád. Přijdou mi nepochopené.

Tak zítra paní doktorka. Tu mám taky rád, i když se někdy chová divně. To angíny taky.

A třeba hlavně žádnou angínu nemám. Ale rozhodně mám na hlavě brokolici. Už se roztéká. Je taky moc prima.

Myslím, že se vyjadřuji velmi podivně. Hvííí.

17. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #201

Tady je kauflandová asiklimatizace.

Tady je klasická fotka z rána, když je release.
Jsem hrozně unavený. Jsem zvědav, jak si s tím poradí moje aplikace pro trackování mensruace (sic!). Předpokládám, že to bude muset nějak vyhodnotit! No uvidíme, musím prostě sbírat data.

No taky jsem byl dneska v posilce a podívaly jsme se s Evísem na nové trůny. Přesně podle očekávání je to zábavná nuda.

No a jdu spinkat, mám toho fakt dost. Ale jsem spoko.

16. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #200

A vůbec to nebylo dobré! 
Evís na sklizavce.

Dneska jsem měl hrozně akční den. Ráno jsem byl v posilce a pak jsme jely do Avionu, kde jsem si v DMku koupil nový krém na obličej. K němu jsem zdarma dostal super odličovač. Je ze dvou vod, jedna je bílá a druhá modrá. A nikdy se nesmíchají, takže si s tím můžete dost hezky vyhrát.

Taky jsme si koupily každá barvící šampon na vlasy. Já zase černomodrý, Evís zase červený.

No pak byl oběd (dokoukal se seryjál) a uklízení. A pak jsme dělaly bjútysalón. Evísovi jsem vytvořil ombré a Evís mi obarvení a zástřih. Jsme moc krásný.

Večer jsme šly ještě na procházku a cestou zpět jsme se stavily na dětském hřišti. Jsem moc spoko, protože tam vůbec nikdo nebyl.

15. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #199

Já vlastně z dneška žádnou fotku nemám, takže tady máte Mraketino umění na těchto 14 dní. Někdy mi upadne hlava, ale i tak je to furt moc super.
Dneska jsem měl odpočívací den. Viděl jsem hrozně moc dílů nového seriálu, o kterém už jsem vám asi povídal. Chybí dva díly do konce a já se obávám, že budeme čekat na další řadu. Já už si totiž napamatuju, jak vlastně skončila ta kniha.

Taky dneska pršelo a ta počasová žabka nestihla sebrat prádlo, takže jí zmoklo. Pak se bylo zase hezky, takže se šla koupat do řeky a pak šla spinkat do stanu!

14. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #198

Story níže.

Malebné ráno. Dneska ještě ani nefungovaly semafory. Ale nic mě nepřejelo.

Mám nové rukavky!

Žrádlo je kámoš.
Dneska jsem i já poznal, že je ráno zima. Tak jsem si vzal mikinu a napadlo mě, že bych nemusel jít v žabkách. Že mám jako kecky. Tak jsem to šel hrabat potmě do botníku. No nasahal jsem kecku levou a kecku pravou. Nebo tak jsem teda aspoň doufal.

Pak jsem to dones na světlo a vidím, že má každá jinou barvu. Ale nějak mi přišlo, že už v tom tak musím jít, protože jedině takto je to správné a je to moc špatné, když půjdu jednu vyměnit. Hlavně jsem netušil, kterou bych měl vyměnit. A stejně už nebyl čas, tak jsem si to obul a pelášil jsem.

Do práce mi přišly nové rukavice. Musím říct, že je to fakt hustá věc! Nemůžu uvěřit, co za hnůj jsem celkem spokojeně nosil (koupil jsem si ty samé). Jsem MOC spoko. Děkuji své mamince, protože mám takový pocit, že mi je vlastně koupila pod vánoční strom.

No pak oběd. Zase jsem žádnej neměl, takže jsem musel do Rebia. Markét nemohla jít, ale nakonec jsem to zvládl sám. Na fotce vidíte mexickou tortilu, která se maskuje jako tyrolské lazaně. Prostě Rebio style.

No a pak jsem šel do posilky a moc jsem si to tam užil, protože jsem měl nové rukavice a skoro nikdo tam nebyl. Prostě dobrý!

13. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #197

Malebné ráno!

Ukecal jsem Markét, abychom šly na oběd!
Dneska jsem měl takový normální den. Hodně jsem se smál (hlavně na obědě) a byla mi docela zima (hlavně na obědě). Musely jsme totiž sedět venku a strašně moc foukal vítr. Byl jsem až překvapen, že mi to neroztrhalo kalhoty. Ale dobře to dopadlo.

A zítra by mi měly přijít rukavice!

12. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #196

Ten spare je můj. V dráze vedle mě si to tam dává Mraketa (napravo!).
Dneska pro mě Markét ráno přijela dom a jely jsme spolu do práce. Díky tomu jsme tam byly už v 5 ráno a mohly jsme vesele pracovat. Tak nějak to bylo až do 16, kdy jsme se hromadně přesunuli na bowling. Cesta byla moc vtipná a zahrnovala pány policajty. Ti byli moc milí a my měli super historku.

No a jinak dobrý. Jo a objednal jsem si nové rukavice. Úplně ty samé, co jsem měl doteď. Jenom teda nebudou tak moc rozervané. Jech!

11. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #195

Jsem byl v práci profi. No nemám lepší foto, zítra třeba.
Dneska jsem měl v práci svoje super kalhoty. Konečně. Už si je tam beru tak minimálně dva roky. Tak dneska byl jejich velký den. Všem se moc líbily. Nejvíc asi mně, samože.

A jinak dneska dobrý. Šel jsem zase do posilky, protože zítra jdeme s dětma z práce na bowling, takže bych se tam nedostal. Bylo tam docela dost lidí, ale i tak jsem si to moc užil a jsem spoko.

Taky se těším na ten bowling! Už jsme dlouho nikde nebyli. A tentokrát mám i peníze! Pamatuju si, že poslední 3 akce jsem neměl buďto NIC nebo storokorunu. Jako mám hodné kolegy, žejo, ale je príma, že aspoň jednou to za mě nebudou muset cálovat.

10. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #194

Tuhle kytku už jsem vám fotil. Moc vyrostla!

Markét mi dala k svátku nové přezúfky s rybama!

Tady jedem v autě a hrozně prší.
Dneska jsem měl fajn den. Zapomněl jsem, v kolik mám vstávat, když jdu do práce. Díky tomu jsem jel o spoj dříve. Dobrý. No a pak jsem popracoval a měl jsem hodně káv, takže dobrý.

V posilce večer skoro nikdo nebyl, takže taky dobrý. Ale docela se mi stýská po té, co jsem do ní chodil na dovolené. Tam je to asi lepší. No co už.

No a večer pak hrozně moc pršelo! Projížděli jsme kalužema a brodili se ve vodě. Líbilo! Ale asi to není moc sranda na řízení. Prostě dneska zavečer hodně moc pršelo. Mám rád.

9. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #193

V Avionu dělají nové obchody. Líbí se mi ta grafika (ale chybí tam nějaká věc s očima).

Toto je taky super pajdulák. Tentokráte z Lídlu.
Dneska jsem jel do Brna. Maminka mě vyprovodila na nádraží, já jsem nasedl do busu a jel jsem. Musím říct, že jsem nebyl skoro vůbec smutnej. Jenom když jsme odjížděli a maminka mi mávala. Tak to jsem byl trochu smutnej, ale pak už to bylo zase dobré. Hlavně jel nějaký úplně nový typ autobusu, kterým jsem ještě nikdy nejel. Opět jsem použil bezpečnostního pásu, takže jsem byl überrebel.

Změřil jsem si, že cesta, při které jsem se tak super opálil (myslím ten výlet na rozhlednu a ještě dál!), trvala busem jenom 6 minut. A my jsme to celé šlapaly pěšky asi 2 hodiny. Možná i víc.

No pak jsem dojel do Brna a chtělo se mi jíst, pít a čůrat. Superkombo. Ale nějak jsem se dostal domů a pak už bylo všechno v harmonyji. Hlavně bylo třeba super, že když se vrátíte z normální dovolené, tak si musíte hned všechno prát. Ale já nemusel, protože mi to všechno vyprala maminka! A Evís mi vypral to, co jsem stihl nahnojit před odjezdem! Chech.

No dělalo se hutné vykládání (a sežral jsem frgál! Aspoň myslím, že to byl teda frgál) a pak jsme s Evísem čuměly na další díl pana Einsteina. Je to zase docela zábavné, což je dobře. Jako na začátku to bylo fest slibné a pak se to trochu pomuchlalo. Taky jsme s Nexem zvládli nákup potravin a já si uvařil oběd. Jako dobrý den. Nechápu, kam odešel.

Taky se zítra dost těším do práce. Zatím. Už jsem byl fakt unaven a moc se mi tam chodit nechtělo. Tedy chtělo, ale prostě jsem věděl, že budu zas celý den nevalně naložen. No a jsem zatím tak odpočatý, že se tam těším! Tak a tím bych to tak nějak uzavřel.

8. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #192

Tohle mají v jednom obchodě v horním patře. Jakože když tam jednou vylezete, tak abyste nezapomněli, že tam vedly schody. Ale hlavně se mi líbil ten pajdulák, jistě chápete.
Dneska jsme šly s maminkou ráno do města a pak jsme se snažily dokoukat Trůnečky. Díky tomu, že jsme začaly někde v polovině, se nám to povedlo. Takže dobrý.

Ve městě jsme si koupily balónky (povzbuzeny včerejškem). Takové dlouhé a kroucené. Nafouknout šly všechny, ale asi do hodiny všechny pomřely. A přesně proto nemám rád balónky. Lépe jsem to mamince demonstrovat nemohl.

7. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #191

Můj drsňáckej hrnek. A aby to bylo fitness, tak je v něm zelený kafe.

Rajčina. Každý den ji kropím pomocí klimatizace pro chudé.

Hech.

Měl dírku, ale maminka to opravila (vpravo).
Dneska jsem měl odpočinkový den. Byl jsem samože ráno v posilce a pak v Lídlu (kde měli levné čerstvé kukuřice!), ale pak už jsem nikam nešel.

A z balkónu jsem pozoroval, jak prší. To bylo super.

6. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #190

Maminka má velkou zásobu mnohonožek.
Dneska jsme se rozhodly, že půjdem na zámek na prohlídku. No tak tam přijdeme s tím, že chceme vidět Alchymistickou laboratoř, což je jeden z okruhů. Provádějí co hodinu, vždy o půl.

No nás neprovedou, protože jsme jen dvě. Ale můžeme prý počkat do půl čtvrté, to už je nahlášených 10 lidí. Ale my nechceme čekat do 1/2 4, chceme o 1/2 3. No tak ať počkáme ještě 10 minut, kdyby někdo přišel a když ne, tak se nějak domluvíme. To nám řekl pán, který byl za pokladnou. S ním tam byly ještě 2 ženy, které se normálně zapojovaly do hovoru.

Za 10 minut jsme se vrátily a ten pán dělal, že nás nevidí. A jedna z těch žen se nás zeptala, co chceme (jako kdyby se na mě předtím nedívala a neříkala, že jsme jen dvě!). No a že nikdo další nepřišel, ale že můžeme jít o 1/2 4, že to tam mají nahlášeno 10 lidí. Ten pán dál dělal, že nás nevidí, takže nic jako "pak se domluvíme", se nekonalo. Prostě nám ta paní řekla, že smolík. Tak jsme šly pryč. Myslím, že je to přesný příklad toho, jak se nemají dělat služby. Nechápu, proč nás nemůžou provést jenom dvě, stejně tam sedí. A my bychom zaplatily. Hm. Jako mi by to až tak zlé možná nepřišlo, kdyby ten chlap neříkal, že se domluvíme a pak dělal, že nás nevidí. Seděl na židli 3 metry od nás. Nechápu. Byl jsem dost zhnusen.

Šly jsme do Laskavárny. Na obsloužení jsme čekaly 22 minut. Dostal jsem kafe, které bylo stejně odporné, jako tamto ze Zemanovy kavárny. Nedopil jsem to. Maminka prosichr kafe ani nedostala a ve vodě s ledem a mátou chyběl led a máta.

Tak jsme si šly spravit chuť do pizzerie, kam chodíme na kafe. Tak už dobrý.

A koupil jsem si náušnice s rybama! Takže nakonec dobrý.

5. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #189

Panenková Marie. Prostě jsme to potkaly cestou.

Výhled z rozhledny.

Jsem fotil klasy a svědilo mě pravé lýtko.

Tohle je skládka.

Tady u silnice věc.

No a tady máte ta slíbená hopsadla z minula.
Dneska jsme byly s maminkou na výletě. Ušly jsme asi 16 km a já si hrozně moc opálil levou stranu těla. Taky jsem měl kalhoty pod kolena, takže jsem získal tmavé lýtko (pravé).

Začaly jsme cestou na rozhlednu. Tam jsme se rozhlédly a vydaly jsme se tak nějak náhodně světem a pak jsme se přes blízkou vesnici vrátily do civilizace.

A jezte bedrník (pokud tedy netrpíte poruchou krevní srážlivosti, protože kumariny. A když máte těhotenství nebo nemocný ledviny, tak to taky radši nejezte. Nebo to radši nejezte vůbec, abyste se neotrávili, protože mrkvovitá kytka).

4. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #188

Fešanda.

Jsem mamince nazdobil kolíčovou nádobu. Už jsme to ale rozrochnily.

Chech. Bál jsem se ho.

A tady mnohonožka.
Dneska jsem měl moc akční den. Ráno jsem šel do posilky a pak do práce. To mi vydrželo asi 2 hodinky. Pak jsem už neměl moc co dělat a tak jsme koukaly na Trůnečky a obědvaly. A pak že pudem do Lídla, protože už jsem snědl všechen meloun a kukuřici.

To jsme teda donesly dom a já jsem si matně pamatoval, že tu máme v městě ještě další cvičivá nářadí (to ten včerejšek mě nabudil). No tak jsme šly na Křížový vrch, kde je Fit stezka.

No bylo to velmi dobrodružné, protože to nikdo neudržuje. Dojdete na první stanoviště a hledáte, kudy se jde na další. Bloudíte, dvakrát se vracíte, dojdete mezi domy a nakonec zjistíte, že musíte jít po louce, jelikož cesta už se prostě za ty asitři roky, co je to otevřené, ztratila.

No tak jsme našly nějaké hrazdy, na kterých jsem si pocvičil a šly jsme bloudit dál. Prošly jsme zahrádkářskou osadou, kde jsem vyřvával něco o okopávání brambor, abychom vypadaly místně. Pak jsme zalezly zas do lesa, kde byla taková hodně nakloněná rovina s lanem. Vyhorolezcoval jsem to nahoru, ale tam nic nebylo. Žádná cesta dál. Tak jsme se vracely zpět do osady. Ale tam taky nebyla žádná cesta dál. Tak jsme se vracely zase k tomu horolezcování. Tam jsem nakonec objevil cestu. Ta nás po několika metrech zavedla k nějakému domorodci.

Něco tam kutil na dvorku. Byl strašlivě břichatý a měl na sobě triko s obří dírou. Na břiše. Napadlo mě něco o texaském masakru. Ptaly jsme se ho, kam dál. Že prý můžem tady nahoru kopřivama nebo znova vylézt horolezcovou stěnu a kopřivama doleva. Tak jsme poděkovaly a šly. Maminka se toho pána taky bála, ale byl vlastně moc hodný a poradil nám, takže se mu zpětně omlouvám.

No vyšplhaly jsme a prošly děsivým porostem kopřiv, až jsme se dostaly na další stanoviště. Byl to vodorovný žebřík, umístěný na kůlech asi dva metry nad zemí. Zaručkoval jsem si po něm, až se mi povedlo si umozolovat ruce. Na jednom místě jsem měl dokonce podkožní krvácení. Připadal jsem si jako hrdin!

No a pak už byl vlastně konec. Maminka si našla na nohách 3 klíšťata, já jedno. Smetly jsme je a šly zpět do civilizace na kafe a zmrzlinu.

No a večer jsem mamince ještě jedno klíště našel, tak jsme ho upálily. Já neměl žádné. Nebo žádné zjištěné, ale díval jsem se všude.

Jako dobrý.

3. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #187

Tady mostek z večerní procházky.

Tohle jsou pěnové barvy na 6-8 umytí. Ještě je úplně vpravo bílá. Já jsem se nějak neuměl rozhodnout, kterou chci. Asi bych chtěl růžový nebo bílý pruh, ale co já vím, jak mi to chytne. Prosichr jsem tedy zatím nic nezakoupil.

Toto je taky z večerní procházky a mělo by to přijít doprostřed. To, co je nahoře, patří nakonec. Ale tak co už.
Dneska jsem docela dost pracoval. To bylo docela dost náročné. Ještě mě to čeká zítra. Ale tak co už.

Hlavně jsme pak šly s maminkou do města a na kafe. To bylo dobrý. A večer jsme šly na Knížecí louku. Mají tam různá hopsadla. Nevyfotil jsem je, protože tam bylo moc cizích lidí a tak mi to bylo blbé. Nicméně jsme si tam s maminkou pohopsaly, takže dobrý. Ještě tam musíme někdy znova zajít! A nebo najít další hopsadla!

2. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #186

Tady je malebné ráno v posilce. Ještě pořád tam mají záclony.

Tady je meloun.
Dneska jsem měl fajn den. Začal jsem ho v posilce, kde to bylo opět velmi srandovní. Potykal jsem si s panem majitelem (asi je to majitel), protože už je prej starej. Řekl jsem mu, že já taky. Zkoušel tipnout můj věk. Nepovedlo se mu to a mě to pak omrzelo, takže jsem mu správné numero neprozradil.

No a pak jsme s maminkou dělaly povídání a koukání na Trůnečky. Odpo jsme šly do města a téměř vykoupily zmrzlinářství. A pak jsme dělaly balkónování a já jsem snědl celý pytel kukuřice.

A musím jít spát, protože chci jít ráno do posilky a ještě musím přijít včas do práce.

1. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #185

Tady je fešácké rypadlo z hlavního nádraží. Zase je tam všechno jinak.
Dneska jsem šel ráno do posilky, protože mi to nějak nespalo. A pak jsem jel domů! Cesta se vlastně docela dala. Na nástupišti bylo hrozně moc osob, ale nakonec se ukázalo, že jich většina čekala na jiný bus. Takže se mnou celou cestu seděl můj batůžek a ne nějakej upocenej spolucestující. Batůžek se jednak nepotí a druhak v sobě měl deodorant, takže se ani potit nemohl.

No a maminka mi přišla naproti a hodně jsme si celý den povídaly a já měl i zmrzlinu. No a jsem vlastně dost ucabořen, takže jdu spinkat.