4. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #188

Fešanda.

Jsem mamince nazdobil kolíčovou nádobu. Už jsme to ale rozrochnily.

Chech. Bál jsem se ho.

A tady mnohonožka.
Dneska jsem měl moc akční den. Ráno jsem šel do posilky a pak do práce. To mi vydrželo asi 2 hodinky. Pak jsem už neměl moc co dělat a tak jsme koukaly na Trůnečky a obědvaly. A pak že pudem do Lídla, protože už jsem snědl všechen meloun a kukuřici.

To jsme teda donesly dom a já jsem si matně pamatoval, že tu máme v městě ještě další cvičivá nářadí (to ten včerejšek mě nabudil). No tak jsme šly na Křížový vrch, kde je Fit stezka.

No bylo to velmi dobrodružné, protože to nikdo neudržuje. Dojdete na první stanoviště a hledáte, kudy se jde na další. Bloudíte, dvakrát se vracíte, dojdete mezi domy a nakonec zjistíte, že musíte jít po louce, jelikož cesta už se prostě za ty asitři roky, co je to otevřené, ztratila.

No tak jsme našly nějaké hrazdy, na kterých jsem si pocvičil a šly jsme bloudit dál. Prošly jsme zahrádkářskou osadou, kde jsem vyřvával něco o okopávání brambor, abychom vypadaly místně. Pak jsme zalezly zas do lesa, kde byla taková hodně nakloněná rovina s lanem. Vyhorolezcoval jsem to nahoru, ale tam nic nebylo. Žádná cesta dál. Tak jsme se vracely zpět do osady. Ale tam taky nebyla žádná cesta dál. Tak jsme se vracely zase k tomu horolezcování. Tam jsem nakonec objevil cestu. Ta nás po několika metrech zavedla k nějakému domorodci.

Něco tam kutil na dvorku. Byl strašlivě břichatý a měl na sobě triko s obří dírou. Na břiše. Napadlo mě něco o texaském masakru. Ptaly jsme se ho, kam dál. Že prý můžem tady nahoru kopřivama nebo znova vylézt horolezcovou stěnu a kopřivama doleva. Tak jsme poděkovaly a šly. Maminka se toho pána taky bála, ale byl vlastně moc hodný a poradil nám, takže se mu zpětně omlouvám.

No vyšplhaly jsme a prošly děsivým porostem kopřiv, až jsme se dostaly na další stanoviště. Byl to vodorovný žebřík, umístěný na kůlech asi dva metry nad zemí. Zaručkoval jsem si po něm, až se mi povedlo si umozolovat ruce. Na jednom místě jsem měl dokonce podkožní krvácení. Připadal jsem si jako hrdin!

No a pak už byl vlastně konec. Maminka si našla na nohách 3 klíšťata, já jedno. Smetly jsme je a šly zpět do civilizace na kafe a zmrzlinu.

No a večer jsem mamince ještě jedno klíště našel, tak jsme ho upálily. Já neměl žádné. Nebo žádné zjištěné, ale díval jsem se všude.

Jako dobrý.

Žádné komentáře:

Okomentovat