6. července 2017

Každodenní fotokrám podruhé #190

Maminka má velkou zásobu mnohonožek.
Dneska jsme se rozhodly, že půjdem na zámek na prohlídku. No tak tam přijdeme s tím, že chceme vidět Alchymistickou laboratoř, což je jeden z okruhů. Provádějí co hodinu, vždy o půl.

No nás neprovedou, protože jsme jen dvě. Ale můžeme prý počkat do půl čtvrté, to už je nahlášených 10 lidí. Ale my nechceme čekat do 1/2 4, chceme o 1/2 3. No tak ať počkáme ještě 10 minut, kdyby někdo přišel a když ne, tak se nějak domluvíme. To nám řekl pán, který byl za pokladnou. S ním tam byly ještě 2 ženy, které se normálně zapojovaly do hovoru.

Za 10 minut jsme se vrátily a ten pán dělal, že nás nevidí. A jedna z těch žen se nás zeptala, co chceme (jako kdyby se na mě předtím nedívala a neříkala, že jsme jen dvě!). No a že nikdo další nepřišel, ale že můžeme jít o 1/2 4, že to tam mají nahlášeno 10 lidí. Ten pán dál dělal, že nás nevidí, takže nic jako "pak se domluvíme", se nekonalo. Prostě nám ta paní řekla, že smolík. Tak jsme šly pryč. Myslím, že je to přesný příklad toho, jak se nemají dělat služby. Nechápu, proč nás nemůžou provést jenom dvě, stejně tam sedí. A my bychom zaplatily. Hm. Jako mi by to až tak zlé možná nepřišlo, kdyby ten chlap neříkal, že se domluvíme a pak dělal, že nás nevidí. Seděl na židli 3 metry od nás. Nechápu. Byl jsem dost zhnusen.

Šly jsme do Laskavárny. Na obsloužení jsme čekaly 22 minut. Dostal jsem kafe, které bylo stejně odporné, jako tamto ze Zemanovy kavárny. Nedopil jsem to. Maminka prosichr kafe ani nedostala a ve vodě s ledem a mátou chyběl led a máta.

Tak jsme si šly spravit chuť do pizzerie, kam chodíme na kafe. Tak už dobrý.

A koupil jsem si náušnice s rybama! Takže nakonec dobrý.

Žádné komentáře:

Okomentovat