30. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #276

Večer na mě spinkal Humroch!
Dneska jsme šly s maminkou do města nakupovat. Koupil jsem si dvě trička. Obě jsou vojákovská. Jedno je pouštní a druhé lesní, takže budu všude inkognito.

A pak jsme šly na kafe. Je to super, protože nás tamní servírka už zná. Pamatuje si, že nechci cukry a mlíko a rovnou mi místo toho donese sušeny. Taky si pamatuje, že jsem nenasytný, protože přicupitala chvíli poté, co nám to kafe donesla a zeptala se mě, jestli chci ještě jedno. Řekl jsem, že ne. Pak jsem se ale podíval do maminčina šálku a našel jsem tam ještě značný objem. Tak jsem to změnil na ANO. A dostal jsem zase dvě sušenky. Mám je tam rád.

Taky jsem si večer dělal pedikůru. Patřím k těm lidem, co mají na tlapkách ztvrdlou kůži. Já si vlastně nemyslím, že je to botama. Mám to celý rok a nosím i takové ty zdravotní boty a tak. Je to úplně jedno, nikdy se to nezlepšuje. Ani teda nezhoršuje. Myslím si, že mám kosti v nohách tak nějak dementně rostlé, že je na ně při mé existenci vyvíjen vyšší tlak a proto se to děje. Jinak nevím. A je mi to vlastně i jedno, protože tu ztvrdlou kůži odstraňuji hrozně rád.

Hlavně u maminky, protože ta na to má takovou super žiletku. Pořezal jsem se jenom na čtyřech místech! Takže dobrý.

29. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #275

To je dole pod posilkou. Vůbec tam jsou takové zajímavé artefakty.
Dneska jsem byl takový nějaký unavený. Nebo mi spíš bylo zle z lázeňských oplatků, nejsem si zcela jist. Prosichr už je jíst nebudu. Musel jsem si jít teda odpoledne lehnout a ležel jsem přesně hodinu. Pak už mi bylo o moc lépe.

Taky jsem dnes dělal luštění křížovek. Byly jsme totiž dopoledne s maminkou ve městě. Chtěl jsem si totiž vyřídit takový ten průkaz, abych mohl volit. Tak jsme došly na úřad. Paní v kukani mě poslala někam kamsi, druhý dveře vlevo.

Tak jsem zaťukal, vyčkal a vlezl. Byla tam nějaká úřednická bába. Tak jí říkám, že bych si chtěl zažádat o voličský průkaz. Tak na mě koukala a řekla, že oni to ještě nevydávají. Tak jí říkám, že to mi nevadí a chci si jenom zažádat, aby mi to pak mohli poslat. A ona se mě zeptala, jestli si pro to nemůžu přijít. Tak říkám, že ne. Že minule mi to taky poslali. A ona říká, že to jako můžou poslat, ale je to do vlastních rukou. Tak říkám, že mi to nevadí, že si to nechám poslat do práce. A ona se zas zeptala, jestli si nemůžu přijít. No ne, nemůžu.

Tak jsem ručně vyplnil nějaký papír. Pak jsem jí ho podal a přidal jsem k tomu občanku. Tu mi hnedka vrátila a jako dobrý.

No pak jsme šly na kafe a do drogeryje. Minule jsem si tam chtěl koupit krém na hubu, ale nevěděl jsem, jaký mám a tak jsem si nekoupil žádný. Ale doma jsem se podíval a tak jsem to už dneska věděl. Tak jsem tam zaběhl a jdu s tím ke kase. Paní pokladní říká, že je k tomu dárek. Tak říkám, že hurrá.

Pamatujete si, jak jsem minule kupoval ten krém a Evís řekl té paní prodávající, že je v tom sama? Tak to jsem dostal jako dárek odličovač. Byl moc super, ale už jsem ho skoro snědl. A víte, co jsem dostal dneska? Ten odličovač. Jsem moc spoko. Maminka dostala časák.

No a taky jsme potkali stánek Svobodných. Mamince dali balónek a časák.

V obojím byla křížovka, takže jsem trochu uhasil absťák po křížovce z televizního programu, který mi schraňuje Evís.

Takže dobrý. A ještě jsme byly na kafi.

28. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #274

To je už skoro na konci výletu.

Hra na Evíse. Nevlezl se mi tam vršek teda, ale pálilo mi Slunko do obličeje.

Houby! Našly jsme hrozně moc hub, ale všechny jsme je tam nechaly.
Dneska jsem byl ráno v posilce, pak jsme si dáchly, daly oběd a šly na výlet. Obešly jsme celé Hradisko, což dalo něco přes 13 kilásků a 20 000 kroků, takže dobrý.

Ale hlavně bylo v tom lese hrozně hezky. Až na ty hnědé mouchy. Byly tam celé tlupy hnědých much, které mi furt lezly pod mikinu a pod tričko. A to jsme byly narepelentěny. Záhada.

Zítra musíme do města, protože potřebuju voličský průkaz. Snad to bude humor!

27. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #273

Draci! Stále mě to nepustilo. Těchto draků jsem se na výšce naskládal. Nevýhoda je v tom, že z nich vytékají zbytky kávy.
Dneska jsme byly s maminkou ve Svitavách. Poznatky:

  1. Na poliklinice mají hnusné čekárny. Prý jako za socializmu. Za skříní byl nepořádek.
  2. V nemocnici jsou celkem milí.
  3. V kavárně chodí pořád všechny ženy na záchod. Pořád!
  4. V restauraci mění jídelní lístky a obsluha je kombinace studeného čumáka s otravným ukecancem. Z obou typů má to horší.
  5. Na trzích nic nemají. A nikdo nic nekupuje, protože tu zeleninu si všichni koupili ráno v Lídlu.
  6. Autobusem zpět jezdí velmi hovorní lidé, kteří se mezeří do vašeho soukromého komunikování.
  7. Pes do dvou let jezdí autobusem zdarma.
A i tak to bylo dobrý.

26. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #272

To je moje nová barva na vlasy!
Dneska mi maminka nabarvila háro. Musím říct, že to chytlo zajímavě. Vlastně mám prostě černé vlasy a odrůsty mám spíš modré. Markét by možná řekla, že je to ombré! Hlavní je, že nejsou vidět šediny, takže je mi zase 16.

Zítra jedeme s maminkou na výlet do Svitav. Naposledy jsme tam snad byly, jak jsme tenkrát jely prodávat dědictví. Tak snad zas nepotkáme nějakou nahou babu na kole.

Taky jsem dneska v posilovně vysvětlil, že se jmenuju Jasmín a né "děvče". Prý tam všem holkám říká "děvče", protože si nemůže pamatovat, jak se všichni jmenují. Byl jsem tam sám, takže to podle mě zas tak těžký být nemůže.

25. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #271

To je otevřený obchod. Mají tam mouchy. A kastrole.
Dneska jsem měl zase prozměnu dost neakční den. Ale zase jsme se s maminkou dívaly na historický seryjál, ke kterému hledám chytrosti na Wiki, takže to nebylo zcela marné.

Hlavně furt prší, takže z balkonu sleduji, zda se dřív ucpe naše nebo sousedovic rýna. Sousedovic, to je jasný.

24. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #270

To jsem fotil ráno. Je mi to takové hrozně moc známé, protože jsem kolem toho jako malej furt chodil. Ani nevím, jestli jsem se toho bál nebo nebál.

A tady jsme šly s maminkou na procházku odpoledne. Našel jsem tam toto. Můj děda v tom prý topil! Uhlím.

Tady je zajímavá ta věž tam. Kamion taky.

Tady jsem si chtěl hrát na Evíse.

Tady taky. Říkal jsem si, jak by to asi vyfotil Evís? Takhle?

Nebo takhlé?
Dneska jsem měl docela akční den! Kromě ranní posilky (je to super, že můžu chodit ráno!) jsme šly s maminkou na procházku. Asi 8 km. Šly jsme do části města, kterou jsem vůbec neznal. Více alarmující je, že ji moc neznala ani maminka. Ale o to lepší to bylo. A hlavně bylo zataženo. To mám taky moc rád.

23. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #269

Chech. Humroch a masážní beruška.
V posilce mají ještě pořád záclony. Jinak se tam nic nezměnilo.

Dneska jsem v podstatě celý den ležel a vyjedl z mrazáku všechny zmrzliny.

22. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #268

Je tam i kytka, co se jmenuje sleva. Stojí 10 kerun. Jinak je to fotka z autobusu.
Dneska jsem jel dom. Ráno jsem byl domluven s Markét, že půjdem na kafe. Musí říct, že to bylo super. Měly jsme se potkat ve Vaňkuli. Byl jsem tam trochu dřív a chtěl jsem si dát batoh do takových těch skříněk, co tam vždycky měli. Ale nemoh jsem je najít. Tak jsem čekal na Markét. Ta za chvíli došla a vydaly jsme s k paní u informací.

Ona zrovna telefonovala, takže jsme čekaly. Markét se těšila, jak budu dělat sociální věc. Byl jsem si jist, že to dám dobře a správně. Dal jsem to.

Civěl jsem na tu paní, co něco hlaholila do sluchátka. Ona mě zblikla a začala mi podávat jakýsi kupon (nebo leták nebo nevim, co to bylo). Já jsem řekl "NE!". Řekl jsem to o moc razantněji, než jsem měl v úmyslu, ale chtěl jsem být stručný, aby mohla dál telefonovat.

Dotelefonovala a zeptala se mě, co bych potřeboval. Byla to moc milá paní! To musím uvést hned ze začátku. Byla starší a hezky se usmívala. Pozdravil jsem a začal slušně. Něco jako "já bych se chtěl jenom zeptat". Ona mi ale hupsla do řeči a řekla "úschovna zavazadel?" A já zas "NE! Chtěl bych vědět, kde jsou takové ty skříňky, kam se mohla dát taška! Takže ... vlastně ... ano. Úschovna zavazadel." Umh. Dozvěděl jsem se, že už to tam nemají. Tak jsem poděkoval a odbelhal se s batohem pryč.

Markét mi pak řekla, že přemýšlela, proč jako říkám té paní, že nechci úschovnu zavazadel, když ji chci. Ale nechala se jako překvapit, jak to teda dopadne. Já jsem ale chtěl skříňky na tašky. Podle mě to není žádná úschovna zavazadel. To maj leda na nádraží.

A jinak jsem dojel dom, byly jsme s maminkou na kafi a měl jsem zmrzlin. Takže dobrý.

21. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #267

Jako už tu limitovku máme docela dlouho, ale dneska jsem si omylem donesl ke stolu prázdnou hranatou tubu, protože jsem s tím zapomněl v kuchyňce zarecyklovat.
Dneska byl taky fajn den. I když trochu smutný, jelikož je nás zase o jednoho méně (ne teda, že by někdo umřel). No co už. Taky mi začala dovolená!

Zítra jedu busem dom. Snad nepojede moc lidí. Brno už je zas plný studentů a jiných lidí, co tu obvykle nejsou, když jsou prázdniny. No co, kdyžtak budu dělat, že jsem těhotný.

Taky (Mraketo!) doufám, že jdem zítra dopo s Markét na kafe. A pak teda jedu dom. Chich. Připadám si v poslední době tak hrozně moc sociální!

20. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #266

Jedna oblohová, na které je z 1/9 budova.

Dneska jsem měl moc super smací den! Ale bohužel se mi v 8 večer povedlo usnout, probudil jsem se teď a jsem hrozně zblblý. Takže musím jít pokračovat.

19. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #265

Pekelný oběd. Nejlepší je salát!
Dneska jsem měl fajn den. Hustě jsem popracoval a byl jsem v posilce. Ale hlavně jsem večer viděl film! Celej film. Moc se mi to líbilo. Už jsem neviděl film dost dlouho. Minule jsem viděl totiž jen půlku. Nyní jsem to vydržel. Připadám si hrozně moc kulturní.

18. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #264

Hrál jsem si na Evíse. Vypadá to jako nějaké sladké jídlo. Dobře, nevypadá to vůbec jako jídlo, ale jistě to má sladkou chuť.
Dneska byl dobrý den. Veselý, popracoval jsem, v posilce jsem si to užil. Už je mi líto, že jenom 3 dny a pak mám tu dovolenou. Dovolenou nikdo nechce.

Ale pak se zase moc těším dom! Jsem úplně ambivalentní. Nebo ne, nejsem. Vůbec. Ale asi jo, jsem. Každej chce dovolenou!

17. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #263

Mám temné zátiší s chrápajícím psem a lžičkou. Je to teda ze včera.
Dneska jsem měl normální neděli. Moc jsem si to užil v posilce a pak jsem došel dom a spal, vařil a tak. Koupil jsem si sušené borůvky. Nevim, co mám dělat. Mám z nich dost fialové zuby. A jazyk. A vnitřek pusy. Je to čupr. Snad to do rána olížu, protože umýt kartáčkem se to teda nepodařilo. Trochu jo, ale ne úplně. Asi budou sušené borůvky na nějaký čas moje favoritní jídlo. Je to fakt prča.

A taky jsem si nalakoval nehty. Na černo. Musím vnést do našeho kanclu trochu ženskosti. Přeci jen jsem to já, kdo tam má k ženě nejblíže.

Hrozně už se těším dom. Snad bude hezky, už jsem nám naplánoval výlet. Když bude hnusně, tak budu předpokládat, že moje maminka má pláštěnky. A teplé oblečení pro sebe i pro mě, protože já s sebou klasicky nic nepovezu. Chech!

16. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #262

Ořezko s rybama. Ořezal jsem v něm všechny pastelky pana ředitele.
Dneska jsem hrozně dlouho spal a pak si vlastně celý den četl (kromě venčení psa a recyklace surovin). Chybí mi už jenom dvě kapitoly a mám 4. knihu. Pak už jen jedna a budu zase čelit tomu, že nevím, co si přečíst teď.

Taky mi příští týden snad začne dovolená. S hrůzou jsem zjistil, že mi zbývá ještě 15 dní. To je děs. Co furt s tím. No tak jsem si řekl, že zas pojedu prudit domů, protože to je dobrý. Hlavně mi maminka furt vaří kukuřice a koupí mi tolik zmrzliny, kolik chci.

15. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #261

Markét pro mě zas přijela a jely jsme do Rébia. Neměl jsem oběd. Jako skoro každý pátek.
Dneska jsem měl pátek a byl jsem celkem demotivovaný, protože to byl takový náročný týden. Ale pak jsem šel do posilky a moc jsem si to tam užil. Zjistil jsem, že umím pravou nohou udělat jednonožný dřep. Zatím je to dost bída, ale zvednu se. Vlastě jsem si zacvičil tak dobře, že jsem měl fyzický problém s odchodem, neb je to do schodů. Takže dobrý.

14. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #260

Jedno Tesko před deštěm.
Dneska jsem měl docela fajn den. Ráno byl release, takže jsem se moc nevyspal, protože jsem musel nadřív do práce. Ale bylo to zcela úspěšné a dopadlo to dobře.

No a jinak byl takový normální den. Naučil jsem se nový vtip, který nechápu, protože u něj nebyla Mraketa, aby mi ho vysvětlila.

13. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #259

Jehličí. Interní vtip.
Dneska jsem měl super den! Už dlouho jsem neměl tak dobrý den!

Solidně jsem popracoval. Jakože fakt hodně. To mám rád. A pak jsme jeli k Pepimu dělat opožděnou rozlučku s Markét, takže jsme se zase potkali všichni. Zcela v harmonyji.

Seděli jsme u ohně a grilu. Hrozně mě bolí v krku a jsem hrozně vyřvaný, protože jsem furt hulákal a hlasitě se smál. Prostě dobrý.

12. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #258

Tady máte můj stojánek na šípy.
Dneska jsem dělal střílení z luku. Musím říct, že jsem si myslel, že v tom budu obdivuhodně špatný, ale docela mi to šlo. Tím nechci říct, že jsem byl fakt dobrej, ale hodnotil bych se Nad očekávání.

Taky se nikdo nezranil. Zřejmě proto, že všichni dbali pokynů.

No a jinak to byl celkem dobrej den. Hlavně už jsem nebyl tak moc smutnej. Takže dobrý.

11. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #257

Chtěli jsme jít jíst ven, ale byla tam moc zima, takže jsme se usadili do foajé.
Dneska jsem měl divný den. Jsem hrozně moc smutný. Zcela iracionálně, takže předpokládám, že se jedná o menstruační cyklus. Z toho jsem byl teda trochu poveselen, ale stejně jsem stále moc smutný.

Přitom jsem měl docela dobrý den. Ale byl jsem smutný, no. Povedlo se mi ale naplánovat dovolenou. Tak doufám, že bude hezky, abychom mohly s maminkou udělat nějaký ten výlet. Něco jako když jsme minule šly několik hodin na Slunci po silnici. Dobrodružné! A pak jak jsme si chtěli koupit vodu, ale oni měli v té restauraci jen pivo. Prostě dobrý. Ale furt jsem smutnej.

Jo a zítra budu dělat lučištníkování. Ještě nikdy jsem to nedělal. Hlavně mě zajímá, jak bude ošéfované to, abych někoho nezranil. Je to podle mě docela jednoduché. Prostě stačí, že jste jantar. To já jsem.

10. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #256

Můj oběd ze včera.

Maminčin oběd ze včera. Chtěla ho vyfotit, tak tadyk ho má, žejo.

Pumpa z dneška ráno.
Dneska jsem měl takový hodně akční den. Byl jsem teda ještě na té chalupě, poseděl jsem na potínku, jel jsem do Brna a skoro jsem u toho usnul, měl jsem první letošní točenou zmrzlinu, byl jsem na kafi, na nákupu, uvařil jsem si žrádlo a chvíli si četl.

S tím čtením teď docela bojuju. Nějak se nemůžu furt začíst. Už jsem u 30. kapitoly 4. dílu. To musím prostě dočíst už. A nechci si dávat pauzu, to by neplatilo.

Taky doufám, že v době, kdy jsem četl a budu číst trůny, zvládnou vydat nějaké nové severské dedektivky. To už jsem totiž nečetl hrozně dlouho.

Každodenní fotokrám podruhé #255

Ryby! Mají to v jedné kavárně, kde jsem nikdy předtím nebyl. A je to tam moc super, jenom záchody mají na klíč.
Včera (tedy dneska) jsem nemohl napsat, protože jsem byl na místě bez internetu. Taková místa fakt jsou.

No každopádně ráno dojela maminka. Moc jsem si to užil a hlavně jsem dělal hezké povídání. A našly jsme novou super kavárnu, kam budu muset zase někdy jít, protože mají zahrádku s rybama. Ryby jsou hrozně společenské a když jdete k nim, tak chcou jít za váma. Ale nemůžou, což je teda trochu smutek.

No a pak jsme jsem utratil svůj víkendový čas v dřevěné (polodřevěné) chalupě! Je tam i pumpa a potínek. A dokonce jsem se prošel v řece, kde bydlí živé ryby a raci. Raka jsem teda nepotkal (za to jsem asi rád), ale prostě tam jsou!

8. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #254

To je tortilla. Kdybyste jako netušili, co je ten rozřízlej bochan.

Jsem kreslil v Rebiu. Moje kočka vypadá jako betmen!
Dneska jsem měl fajn den. Dost jsem popracoval a byl jsem v posilce, kde jsem si to skvěle užil.

Zítra přijede na návštěvu maminka, moc se těším. Ale jsem hrozně vyšťavený, takže postel, no.

7. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #253

To se mi samo (omylem) vyfotilo ráno v kapse. Tak proč ne.
Dneska jsem měl na snídani špaldovou kaši. Mám ji ve snídaních ještě 5x. Pak mám rýžovovločkové snídaně. Je to super. Takové změny mám asi rád. Ale stejně prvně vyžeru ty špaldové, protože až zas tak moc ty změny rád nemám a budu spokojenější, když se mi ty snídaně nebudou střídat až tak moc.

Jinak jsem měl dneska fajn den. Normální. A zítra jdeme s Mraketou na oběd! Hech. Musím jí donést traktor, aby ho namalovala. A Markét mi snad donese kočičku. Moc mi to chybí.

6. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #252

Na té fotce je vlastně celý pes. Psí hlava, psí hlava!
Dneska jsem měl fajn den. Byl jsem tam docela dlouho, protože jsem nešel na to kafe, žejo.

Také jsme (my vytrvalí, co tam sedíme do tmy) dnes viděli naši novou kolegyni. Vypadá moc fajn. Vlastně až moc moc fajn. Byl jsem sám překvapen. Mile teda. Už se těším, až dojde do práce. Nyní nemám s kým lepit oči a tak.

5. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #251

To jsem vařil sám!
Dneska jsem šel do posilky, abych mohl jít zítra s Mraketou na kafe. A ona mi před chvílí napsala, že nemůže. Myslím, že je to přesně ten důvod, proč obvykle nikam nechodím a s nikým se na ničem nedomlouvám. Ten druhý to totiž vždycky pokazí a něco mu do toho vleze. Mám pro Mraketu dárek, ale asi si ho teda jako sním sám! Tak!

No a jinak byl dneska fajn den! Sice jsem měl tak kolem desáté spinkací krizovku a paní uklízečka asi od někoho dostala naprosto šílený parfém, ale i tak to stálo za to. Například mi pan ředitel na veledůležité poradě namaloval whiteboardovým fixem na kolena usměvavé obličeje. Takhle my si tam žijem. V posilce jsem to ale odpotil pryč, takže jsem se večer nemusel naštěstí moc mýt. Prostě dobrý.

No, ale tak povykládám vám to s tou uklízečkou. Prostě jsme byli ve třech nahoře pod stromem na obědě. A jdem dolů. A jdem po schodech a já vidím, že jsou úplně mokré (jakože teda "uklizené") a hrozně to tam zapáchá. Takový sladký smrad. Jako hniloba nebo parfém (vy teda už víte, co to bylo). A protože jsem dement, začal jsem hulákat, že je tam odpornej smrad. No shodli jsme se na tom a pan ředitel dodal, že ještě dneska sakra dojde kýblová bába. Jakože "uklidit" do kanclu.

No a jdem po těch schodech dolů a dolů a slyšíme, že na odpočívadle posledních schodů je paní uklízečka. Tak se všichni zastavíme a jsme za tím rohem schovaní jak myšky, protože furt můžeme doufat, že nás neslyšela. A paní uklízečka na nás volá, že můžem klidně jít. Tak se na sebe podíváme a jdeme. Paní uklízečka říká, že ten smrad nedělá ona. Tak jí říkám, že to samozřejmě netvrdím, jenom tam prostě smrad je. Tehdy jsem ještě nevěděl, že je to její parfém a myslel jsem to upřímně, prostě to nebylo nijak mířeno proti ní. To mi totiž došlo až poté, co vlezla k nám do kanclu. No prošli jsme na patro, zavřeli dveře a já říkám, že jsem nemusel o tom smradu tak řvát. A pan ředitel řiká, že copak smrad. Ale ta kýblová bába!

4. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #250

Toto je asi nejmenší fotka, co jsem tu kdy měl. Ale jde o můj pravý monitor (vršek), takže vám nemůžu ukázat, co je na něm. Jako mohl jsem zamknout komp a nechat ho usnout, ale to by bylo moc práce.
Dneska jsem měl celkem fajn den. Ráno jsem si sice oblíkl kraťase, ale vzal jsem si k nim šedověc, takže jsem byl fest v teple. Teda nohy jsem měl asi studený, ale vnitřnosti a krk jsem měl prostě úplně horký. Takže se to tím vyrovnalo a bylo to vlastně docela příjemné.

3. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #249

Dnes jsem se byl nechat nakadeřit. Tady to máte zezadu, protože už to nikdy tahle hezky vypadat nebude.

No a tady i zepředu, žejo.
Dneska jsem byl ráno v posilce. Bylo hrozně hnusně, ale já jsem si myslel, že je krásně, takže jsem na to, že do toho počasí nechci, přišel až ve chvíli, kdy bylo pozdě. No, ale na druhou stranu tam skoro nikdo nebyl, takže dobrý.

No pak jsem spal a pak se jelo do Olympyje. Měl jsem tam zeleninové rizoto. Bylo toho asi tak do hrsti. Byl jsem docela zklamaný, protože jsem doufal, že se jako fakt nažeru. A pak jsem si šel vysedět frontu do kadeřnictví. Ono se tam totiž neobjednává, musíte přijít a čekat. Tak jsem seděl a čekal. Usadila mě nějaká protivná kadeřnica, co se mi vůbec nelíbila.

Byl jsem teda dost vyděšený a nespokojený. Ale! Pak se na mě usmálo štěstí a vyšla na mě ta kadeřnice, co mě kadeřila před rokem. Dokonce si mě i pamatovala. Tak jsem jí ukázal fotku jejího díla a řekl jsem, že chci to stejné s tím, že vepředu mi to moc zkracovat nemá. A tak to vytvořila. Umela mi vlasy, udělala mi hlavovou masáž s mátou, ostříhala to (což bylo to jediné, co jsem chtěl), oholila mi plešku (to jsem teda taky chtěl), dala na to nějakou věc, vyfénovala to, zase to stříhala, zase to mokřila, zase to fénovala, zase to holila. Zase to stříhala. Pak to žehlila. Pak to zase dostříhávala. Pak to nalakovala a zeptala se mě, jestli si to doma aspoň žehlím, když už jsem jí předtím řekl, že nefénuju.

Řekl jsem popravdě, že je to takto: umeju si vlasy a pokud nejsem línej a učešu si je ještě ten večer, tak jdu druhý den do práce s rozpuštěnýma vlasama, ale večer to dám v posilce stejně do culíku. A druhý den to mám v culíku a pak to zase umeju. A pokud nejsem línej... ale já jsem línej, žejo. Takže tak.

2. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #248

Dneska musím sáhnout do archivu. Tady máte odpadkový koš před tou cukrárnou, co jsme tam byly s Markét pro zákusky.
Dneska jsem měl sobotu, takže jsem byl venku jenom zarecyklovat. Jinak jsem si jenom četl a spal. Víc jsem spal. Takže jsem doplnil veškerý deficit a jsem připraven na další týden!

1. září 2017

Každodenní fotokrám podruhé #247

Jsem retard, proto je to zase špatným směrem. Nicméně si to sem musím dát. Prostě jsem to ráno našel na stole. Úplně jsem z toho byl dojat!
Dneska jsem měl velmi náročný den. Ale hrozně příjemně náročný den, vlastně mám takové rád. Už abych šel v pondělí zas do práce.

Hlavně pro mě přijela do práce Markét a jely jsme do Rébia. Byl zase vizuální kekel. A zapomněl jsem to nafotit. Ale fakt jste o nic nepřišli. Příští týden už nebude jídlo v Rébiu za 109 kerun, alae za 129 kerun. Jsem zvědav, co tam bude jinak.

No a taky dneska hodně pršelo, ale žabka ráno říkala, že bude pršet, takže jsem si vzal dádžník. A byl jsem rád, protože jinak bych byl celej zmoklej.

Takže dobrý.