28. ledna 2018

Každodenní can #31


  • Dneska jsem celý den střídavě smutný a nervózní.
  • Zítra jedu do té Prahy. Jsem nervózní, zapomněl jsem, jak se to dělá.
  • Telefonoval jsem s maminkou, ale ta byla taky spíš smutná. Připadal jsem si díky tomu o něco lépe, jakože nejsem sám smutnej.
  • Zítra možná can vynechám, protože vůbec nevím, jak to tam bude vypadat. Tedy vynechaný can nutně neznamená, že jsem nepřežil. Pan ředitel mi řekl, ať se těším na cestu. No.
  • Asi bych chtěl sobotu.
  • Ráno jsem si to ale v posilce moc užil. Ještě stále se těším na okamžik, kdy na sobě svoji snahu uvidím na vlastní oči. A furt věřím, že to jednou přijde.
  • Ráno jsem viděl Zlatku. Tento měsíc již počtvrté minimálně.

Žádné komentáře:

Okomentovat