18. dubna 2018

Každodenní can #110


  • Já jsem si dneska vlastně ještě ani jednou nesedl, abych jako nic nedělal, ale stejně furt všechno nestíhám.
  • Ale i tak jsem toho stihl dost, například jsem se furt neobjednal na to ušní. Ale koupil jsem si avokáda a tempeh, takže jsem vlastně spoko. Objednám se tam zítra. Snad.
  • A byl jsem po dlouhé době na obědě v Rebiu. Musím říct, že udělali dost pokrok, protože dnešní jídlo sice chutnalo úplně stejně, jako všechna jejich jídla, ale vypadalo jako uvařené promenstruované ponožky. Špica.

Žádné komentáře:

Okomentovat